14. července 2019 14:40 Lidovky.cz > Zprávy > Domov

‚Nastává bod zlomu.‘ Evropská města vyhlašují klimatický stav nouze, česká zatím váhají

Změna klimatu. Ilustrační foto. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Změna klimatu. Ilustrační foto. | foto: Shutterstock

PRAHA Evropská sídla se v poslední době připojují k vyhlášení stavu klimatické nouze. Ne tak česká. V jejich případě jde však spíš o to, že se bojí samotného označení. Soubor opatření, kterými chtějí bojovat s globální změnou klimatu, však většinou mají.

Když městská část Praha 7 následovala další evropská města a vyhlásila stav klimatické nouze, sklidila spíš kritiku než pochvalu. Možná i proto se nyní česká města zdráhají udělat totéž. Většina krajských samospráv si nicméně dala závazky, které by zmíněnému označení odpovídaly.

Přesná definice stavu klimatické nouze neexistuje. V podstatě ale jde o systém opatření, která by pomohla šetřit životní prostředí.

„Velká“ Praha na posledním zastupitelstvu před prázdninami schválila závazek, že sníží množství emisí oxidu uhličitého o 45 procent do roku 2030. Do roku 2050 by pak metropole měla být bezuhlíková. 

Ačkoli zastupitelstvo takové sousloví nepoužilo, přesně o to v souvislosti s klimatickou nouzí jde. „Pojem má spočívat v uvědomění si, že nastává bod zlomu a že bychom se měli vybičovat k velmi rychlým a ambiciózním opatřením,“ vysvětlil pro LN náměstek pro životní prostředí Petr Hlubuček (STAN).

Rychlá a ambiciózní opatření nyní začne hlavní město hledat. Nyní už zná alespoň jejich okruhy. Jde o udržitelnou energii a mobilitu, cirkulární ekonomiku (jejím principem je udržet zdroje co nejdéle v oběhu) a adaptační strategii na změnu klimatu. A i když má být seznam konkrétních opatření jasný až zhruba za rok, už teď existuje představa.

Její součástí je například léta diskutované zavedení mýta v centru města. Cena za vjezd by navíc byla odstupňovaná podle emisní třídy vozu. Město by chtělo také začít využívat kal, který je ve vyhnívacích nádržích čističky odpadních vod. Produkuje totiž metan, který by se dal používat například pro svozové autobusy Pražských služeb, ale nejen je. „Dopravní podnik šel doposud cestou elektromobility, teď diskutujeme, že by autobusy mohly jezdit nikoliv na zemní plyn, ale na bio CNG,“ říká Hlubuček.

Praha by také mohla začít stavět bioplynovou stanici, ve které by se využíval bioodpad nebo gastronomický odpad z kuchyní. „Počítáme s tím, že bychom dokázali sebrat asi 30 tisíc tun bioodpadu ročně. Ve vozovém parku je 1200 autobusů, dvě stovky by mohly jezdit právě na bioplyn, který má minimální emisi,“ dodává Hlubuček.

Řeč by mohla být i o autonomních domech, kde by na střechách byly fotovoltaické elektrárny nebo tepelná čerpadla, domy by se tak mohly samozásobovat elektřinou.

To vše by mohlo pomoci se snížením vypouštěného oxidu uhličitého a se zvrácením předpovědi, že do roku 2050 se teplota nezvýší o jeden a půl stupně, jak se předpokládalo, ale dokonce o dva.

Kromě toho Praha vykupuje a odbahňuje rybníky, sází stromy nebo revitalizuje malé vodní toky. Životnímu prostředí chce také přispět skrze svojí grantovou politiku. Městským částem hodlá dát peníze především na rychlá opatření, která mohou udělat hned, jako je výsadba stromů, zbavení se jednolitých betonových ploch nebo na projekty zadržení vody.

Inspiraci hledá hlavní město například v Oslu, které letos získalo statut green city, tedy zelené město. „Pro nás je vzorem ale hlavně Vídeň, která je nám nejbližší geopoliticky i mentálně. Umí skloubit jak ekologii, tak ekonomiku,“ míní pražský náměstek.

Už žádný beton

Praha se také přidala k Paktu starostů a primátorů. Stejně tak se k němu připojily Brno a Ostrava. Města se zavázala k tomu, že do roku 2030 sníží na svém území emise oxidu uhličitého nejméně o 40 procent.

Brno seznam konkrétních kroků, jak k tomu dospět, nyní zpracovává v akčním plánu udržitelné energetiky a klimatu. Mezi plánovanými opatřeními je například výměna klasických žárovek ve školách za jejich LED verze. Město chce také postupně nahrazovat kotle na zemní plyn za kotle s lepší účinností. A hodlá si také pohlídat, aby všechny budovy v majetku města byly méně energeticky náročné.

Podobný plán a závazek vyplývající z paktu má i Ostrava. „Město provádí každých pět let emisní inventury. Podle té poslední v roce 2015 město vykázalo pokles emisí CO2 o 34 procent.

Emisní inventura přitom zahrnuje sektory bydlení, dopravy, fungování města včetně městských obvodů, jeho příspěvkových organizací a obchodních společností, líčí ostravská náměstkyně pro životní prostředí Kateřina Šebestová.

Podobně jako Brno provádí Ostrava například modernizaci veřejného osvětlení, které je úspornější nebo zatepluje veřejné budovy. V plánu do roku 2023 mluví město o ekologické hromadné dopravě nebo o pokračování podpory na výměnu lokálních topenišť, obnovení vodních ploch, rybníků a mokřadů. Konkrétních projektů má už spousty – například pro Městskou nemocnici Fifejdy, aby lépe hospodařila s energií. Nebo pro dvě sídliště, ze kterých by měly zmizet nepropustné betonové plochy.

Co všechno města dělají kvůli klimatické změně?

Vyhlásit klimatickou nouzi nechce ani Olomouc, ovšem nejrůznějších strategií má nepočítaně. Namátkou k hospodaření se srážkovými vodami nebo k odpadovému hospodářství. Další chystá.

„Důležitou roli hraje také změna v myšlení a přístupu laické i odborné veřejnosti k problematice změn klimatu a jejich dopadů na přírodu i společnost. Proto se město snaží zvednout různými způsoby povědomí o existenci příslušné legislativy a strategických dokumentů,“ popisuje olomoucká mluvčí Radka Štědrá.

Karlovy Vary se rozhodly pro omezení sekání trávy mimo parky a sídliště. Podobně jako Liberec nebo Ústí nad Labem. Vysoký trávník totiž lépe zachytává vodu, která má čas v klidu se vsáknout do půdy. Navíc má ještě jeden přínos – pro biodiverzitu. Nízký posekaný trávník je pro hmyz a další živočichy v podstatě to samé, jako kdyby tam byl beton. Do budoucna by chtěly Karlovy Vary pracovat se zelenými střechami, chystá se i předloha, jak pracovat s vodou v intravilánu. Liberec zamýšlí budovat nádrže na zadržování dešťové vody a i město na severu se chce zbavovat betonu. „Tam, kde je to efektivní, také podporujeme takzvaný systém vytápění CZT, kdy většina tepla pochází ze spáleného domovního odpadu,“ líčí liberecká mluvčí Jana Kodymová.

Ústí nad Labem je pak v čele s městskou hromadnou dopravou – jednak ve městě jezdí trolejbusy, a autobusy mají na plyn. V plánu je i využití vodíku.

Nešťastný překlad

Klimatickou nouzi vyhlásilo v poslední době hned několik měst po světě. Těžko říct, kdo byl vlastně první, ale během dubna až června letošního roku ji deklarovaly nizozemský Amsterdam, italské Miláno, australské Sydney, novozélandský Auckland, americké San Francisco nebo německé Cáchy a Kostnice.

Některé země šly ještě dál. Ve Španělsku vyhlásilo klimatickou nouzi Katalánsko. A na celou zemi vztáhla klimatickou nouzi jako první Velká Británie, následovaly Irsko, Francie nebo Kanada, která už držela prim s 384 uvědomělými samosprávami.

Za zmínku stojí i to, že poměrně nešťastný český překlad vychází z anglického climate emergency a lépe by odpovídalo označení klimatická pohotovost.

Ta nastala v desítkách měst jako reakce na stávky pořádané Gretou Thunbergovou. Šestnáctiletá švédská školačka, která trpí poruchou autistického spektra, pobláznila svět, aby pomohla dobré věci. Kvůli globální změně klimatu stávkovala před švédským parlamentem. To vše vyústilo ve stávku s titulem Pátky pro budoucnost, které se účastnilo 1,4 milionu školáků ve 112 zemích po světě, včetně Česka.

Zatímco Greta vyhlášení nouze Velkou Británií na Twitteru ocenila, čeští studenti to vidí trochu jinak. „Je to sice hezké, ale protože není nikde přesně definováno, co nálepka klimatická nouze znamená, nemusí to také znamenat vlastně vůbec nic. Politici se poplácají po zádech a hotovo,“ obává se patnáctiletá žákyně základní školy Anna Mezgerová.

Jedno je však jisté, sedmým rokem trvající sucho, nárůst počtu tropických dní a vše, co lidé mohou zažít na vlastní kůži, přimělo česká města a jejich představitele, aby globální oteplování minimálně nebrali na lehkou váhu.

Eliška Nová

Autor

Eliška Nováeliska.nova@lidovky.czČlánky

Po operaci mandlí upadl chlapec do kómatu, začalo trestní řízení
Po operaci mandlí upadl chlapec do kómatu, začalo trestní řízení

Policisté na Královéhradecku zahájili trestní stíhání tří lidí a jedné firmy, kteří údajně nesou odpovědnost za tragédii. Ta se odehrála před dvěma lety, jejímž následkem osmiletý chlapec po operaci mandlí upadl do kómatu.