Z 63 žádostí ministerstvo zdravotnictví zatím vyřídilo 19, ale žádné nevyhovělo, sdělil mluvčí úřadu Ondřej Jakob. Ministerstvo podle Jakoba v současné době posuzuje 44 žádostí za necelých 618 milionů korun. „Částky, o které žadatelé žádají, se pohybují v rozmezí od 18 269 korun do 100 milionů korun,“ uvedl.
V posledních šesti letech před epidemií koronaviru zdravotníci a pacienti hlásili zhruba 700 až 1200 podezření na nežádoucí účinky vakcín za rok, u covidu je to zatím asi desetkrát tolik. Státnímu ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) lidé nahlásili více než 12 000 podezření na nežádoucí účinky.
Více než dvě třetiny hlášení se týkají příznaků, jako je horečka, únava nebo reakce v místě vpichu. SÚKL prověřuje také 174 podezření na úmrtí v blízké době po očkování. Dosud bylo v Česku podle dat ministerstva podáno přes 17,5 milionu dávek covidových vakcín, plně očkováno bylo 6,8 milionu lidí.
Častěji než zdravotníci, kteří mají povinnost neočekávané a závažné účinky hlásit ze zákona, na ně SÚKL upozorňují laici.
Podle praktického lékaře Jana Brodníčka lékaři hlásí nežádoucí účinky pouze minimálně. „Specialisté to možná považují za úkol praktika a naopak. Představuje to administrativu navíc, nemají čas a neví, že SÚKL hlášení velmi zjednodušil. Pacienti a rodinní příslušníci netuší, že mohou nežádoucí účinky hlásit sami,“ sdělil.
Po zahájení vakcinace spustil SÚKL webový formulář, který hlášení zjednodušil. Podle informací na webu ústavu je u všech léčivých přípravků celosvětově nahlášeno jen asi pět procent nežádoucích účinků oproti očekávání a odborníci s tím při jejich hodnocení počítají, zatímco výrobci účinky sledují už v klinických studiích.
Hlášení podezření na nežádoucí účinky všech léčiv včetně vakcín proti covidu-19 se pravidelně vyhodnocují na úrovni celé Evropy. Díky velkému množství údajů se dají lépe statisticky zhodnotit, popsala v lednu s rozhovoru s ČTK ředitelka SÚKL Irena Storová. Pokud se nějaký jev vyskytne častěji než u neočkované populace, zahájí se podrobnější hodnocení. Jeho cílem je ověřit, jestli jde skutečně o následek očkování nebo třeba jen o časovou souvislost a důvod je jiný.
Zástupci Iniciativy 21, která se již dříve postavila proti plánovanému povinnému očkování vybraných skupin obyvatel proti covidu-19, vyzývají zdravotníky, aby podezření hlásili více. „Jedině hlášením všech podezření se vytvoří dostatečně robustní databáze nežádoucích účinků, jež ukáže, nakolik jsou vakcíny proti covid-19 bezpečné,“ uvedl epidemiolog Jiří Beran.
Podle anesteziologa působícího v Norsku Emila Berty nejsou lékaři pro hlášení nežádoucích účinků nijak motivováni. „Jde sice o zákonnou povinnost, ale ta reálně není nijak vymáhána. Naopak, takové hlášení je pro často administrativou přetíženého lékaře jen další zátěží, která má logicky nižší prioritu než péče o pacienta a vedení zdravotnické dokumentace,“ dodal.
