Další vlnu ale odborníci neočekávají. „Myslím, že to nás asi nečeká, spíše to bude období stagnace. Lepší by nicméně bylo, kdyby čísla klesala. Domnívám se, že nám ale čím dál tím více bude pomáhat počasí,“ řekl pro Lidovky.cz imunolog Václav Hořejší. Podle něj by se do čísel nemuselo ani výrazně propsat stažení respirátorů.
Od začátku února se situace podle odborníků vyvíjela příznivě a pozitivní případy postupně klesaly, zvrat nastal minulý týden. Důvod, proč čísla nyní stagnují, je podle Duška dán vysokou nakažlivostí omikronu, který nadále ve společnosti převládá, a jeho „dánskou“ subvariantou s názvem BA.2. Varianta z Dánska podle ministerstva nyní tvoří přes šestatřicet procent případů, před týdnem to byla čtvrtina.
Subvarianty omikronu se liší od předchozích, starších typů tím, že mají vyšší schopnost nakazit i ty, kteří nákazu už prodělali nebo jsou očkovaní. „Za tři týdny bude další variantní mutace, která se teď objevuje na jihu Evropy. To jsou věci, o kterých víme, které sledujeme,“ řekl médiím ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09).
Čísla stoupají v celé Evropě
Přibylo téměř 11 tisíc případů nákazy covidem, nejvíc od začátku března |
Neklesající statistiky tak nesledují jen čeští epidemiologové, situace je podobná i ve většině zemí Evropské unie. Některé země se dokonce potýkají s významnými nárůsty a extrémní pozitivitou testů. To však souvisí s tím, že se testování zaměřuje jen na nemocné s příznaky.
V ČR se pozitivita pohybuje už od poloviny ledna stabilně nad třiceti procenty. Za „bezpečnou“, kdy je šíření viru v populaci pod kontrolou, přitom odborníci označují hodnotu kolem pěti až deseti procent.
Zvýšené počty nakažených se však podle ÚZIS nepromítají do zátěže nemocnic. Odborníci naopak i nadále očekávají pokles počtu hospitalizovaných ve vážném stavu.
Existuje nicméně i nadále podstatná část populace, která není proti nákaze dostatečně chráněna. „Nepříznivým faktorem je slábnutí ochrany lidí, kterou získali proděláním nemoci nebo očkováním,“ řekl Hořejší. Nedá se proto podle něj ani vyloučit, že nebudou čísla časem opět stoupat a držet se i v teplejších měsících na nepříliš nízké úrovni. Velkou nadějí jsou podle Hořejšího stále antivirotika, u kterých se nicméně s určitostí neví, kdy budou na českém trhu k dispozici.
Ministerstvo zdravotnictví minulý týden upozornilo, že nárůst nijak nesouvisí s migrací z Ukrajiny. „Než se uprchlíci dostanou do rodin, jsou většinou několik dní v centrech, kde přespávají. Tam jsou přítomni i hygienici, my to zachytíme, není to absolutně problém,“ uvedl Válek. Byla podle něj zachycena dvě nebo tři ohniska, což při tak velkých pohybech obyvatel, které způsobila ruská invaze na Ukrajinu, považuje za normální a hygienici je izolovali.
Podzimní strategie
Na podzim se podle Hořejšího dá počítat s nárůstem, pokud nebudou k dispozici antivirotika a nová generace vakcín. „I kdyby ale nic z toho nebylo, to, co přijde na podzim, se nevyrovná vážnosti loňského podzimu,“ domnívá se imunolog.
Ministerstvo však již nyní chytá podzimní pandemickou strategii. Podle Válka bude nutné cíleně očkovat rizikové skupiny, podobně jako u chřipky, každý rok opakovaně. „Covid je daleko závažnější onemocnění než chřipka, takže nebude stačit, aby se přeočkovalo tři až sedm procent seniorů, ale bude to muset být daleko větší procento seniorů,“ uzavřel.
