„Tady nám chybí v sociálních službách až kolem 2000 lidí. Víme, že bychom je mohli zaměstnat velmi rychle,“ uvedla Němcová.
V Česku je rekordně nízká nezaměstnanost, je nejnižší od roku 1997 a také nejmenší v EU. Na konci dubna dosahovala 3,2 procenta. Úřady práce evidovaly 242.000 uchazečů o zaměstnání a 267.000 volných míst. Zaměstnavatelé si stěžují na to, že jim chybějí pracovníci, volají po silách z ciziny. Podle Němcové v ČR pracuje nyní asi 374.000 lidí ze zahraničí. Z nich kolem 280.000 pochází z EU a 94.000 ze států mimo společenství. Z Ukrajiny přijelo za prací na 70.000 lidí.
Podle Němcové by speciální program pro snadnější získání ukrajinských pečovatelek a pečovatelů fungoval podobně jako program pro získávání vysoce kvalifikovaných sil či pracovníků do zemědělství. Potřební lidé by se tak do sociálních služeb měli dostat rychleji. Řízení by se zjednodušilo a zkrátilo.
Zdravotní sestra z Ukrajiny, která chce v Česku pracovat, potřebuje dlouhodobé vízum na dva roky. Podle Němcové na něj čeká k pondělí téměř rok. Nově by měla do ČR přijet na tříměsíční schengenské vízum a nastoupit do zaměstnání. Její zaměstnavatel by současně požádal o dlouhodobé vízum. Až budou dokumenty po pár měsících připravené, sestra si pro ně „formálně odjede“ do vlasti, popsala ministryně v demisi.
Ženy s malými dětmi mají problém vrátit se na své pracovní místo |
Dodala, že upravit by se mohla také pravidla podávání hromadných žádostí o pracovníky. Zkrátit by se měly vyřizovací lhůty v Česku i v Kyjevě či ve Lvově a změnit by se mohl systém kontroly. Němcová chce navrhnout i změnu pravidel agenturního zaměstnávání, blíž ji zatím neupřesnila.
„Pokud zaměstnavatelé požádají o zaměstnance z Ukrajiny, vyhledají je tam, mají řádně evidované volné pracovní místo, není vůbec neobvyklé, že trvá tři čtvrtě roku až rok, než zaměstnance do své firmy dostanou,“ uvedla Němcová.
Ministryně v demisi minulý týden Ukrajinu navštívila. Doprovázela ji viceprezidentka Hospodářské komory ČR Irena Bartoňová Pálková. Zaměřily se právě na získávání pracovníků. „Jako zaměstnavatelé potřebujeme, aby tu lidé byli do 90 dnů od podání žádosti. Dnes je čekací lhůta na to, aby žadatel mohl ve Lvově přijít předložit žádosti, 85 dní, což je velmi dlouhé,“ popsala viceprezidentka komory.
Někteří zaměstnavatelé upozorňují na to, že Česko by mělo chybějící pracovníky hledat ale i jinde. Odčerpávání velkého množství pracovních sil do vyspělejších států totiž může nepříznivě dopadnout na Ukrajinu a její vývoj. Podle Bartoňové Pálkové je hlavní cílovou zemí Polsko, které z Ukrajiny loni odvezlo milion pracovníků.
