Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Česko na běžencích vydělá až 100 milionů. EU za přijaté uprchlíky platí

Evropa

  17:31
PRAHA - Ministerstvo vnitra chce do svého právě projednávaného rozpočtu na příští rok získat půl miliardy korun navíc na řešení uprchlické krize. Zatímco zavírání běženců do přeplněných detenčních táborů a zesílené nasazení cizinecké policie odsávají z pokladny vnitra peníze, práce s běženci může mít brzy i svou příjmovou stránku. V rámci dobrovolných kvót by Česko dostalo od EU třikrát víc peněz, než kolik ho stojí žadatel o azyl.

Chorvatský policista se snaží poblíž Tovarniku dostihnout migranta, který do země dorazil přes srbsko-chorvatskou hranici. Chorvatské úřady včera oznámily, že příliv tisíců běženců přestávají zvládat. foto: Reuters

Jednou z mála věcí, na nichž se minulý týden na mimořádném summitu dohodli ministři vnitra zemí Unie, je plán, jak po Evropě v rámci dobrovolných závazků přemístit migranty z Řecka a Itálie. Dohodu podepsalo i Česko, které se zavázalo, že do září 2017 přijme 1100 běženců, jejichž pouť do EU začíná v uprchlických centrech na jihu Evropy.

Za každého běžence, kterého se Česko dobrovolně ujme, dostane stejně jako ostatní členské země EU od Evropské komise jednorázový příspěvek ve výši šesti tisíc eur, v přepočtu 162 tisíc korun. Pokud opravdu přes tisíc migrantů dorazí a uprchlíci u nás získají azyl, pak Česko na paušálu ještě vydělá. V ideálním případě skončí státní pokladna v plusu více než sto milionů korun.

100 tisíc korun na jednoho běžence

Maďarsko povolalo kvůli uprchlíkům zálohy a obviňuje Chorvatsko ze lži

Průměrné náklady na jednoho žadatele o azyl totiž vnitro na dotaz LN vyčíslilo na 15 tisíc korun měsíčně. Samotné azylové řízení pak trvá v průměru 105 dnů, což v součtu činí 53 tisíc korun vynaložených na pobyt žadatele o azyl. Náklady na cestu Česku nevzniknou – ty by měly převzít řecké a italské úřady. Kvůli běžencům nebude muset Česko ani navyšovat kapacity v táborech, kde bude přemístěné migranty ubytovávat. Z unijního paušálu by tak zbylo více než 100 tisíc korun na jednoho běžence, po naplnění celé kvóty tedy přes sto milionů korun.

Evropa přitom dál zápolí s uprchlickou krizí. Migranti změnili směr, míří do Chorvatska, které nápor nezvládá. „Zavřeme své hranice se Srbskem, pokud znovu přijde osm tisíc uprchlíků během jediného dne,“ varoval chorvatský ministr vnitra Ranko Ostojič.

Český ministr vnitra Milan Chovanec ale odmítá úvahy, že dobrovolné relokace budou výdělečným podnikem. „O těch šest tisíc eur nejde, ty si EU klidně může nechat,“ řekl LN.

Představitelé Listopadu 1989 vyzývají vládu: nebuďte k uprchlíkům negativističtí

Podle Chovance je zásadním problémem, nakolik někoho můžeme nutit, aby v Česku zůstal nedobrovolně. V mechanismu výběru a přemísťování je totiž plno otazníků. Běženci budou moci v unijních uprchlických táborech, takzvaných hotspotech, projevit přání, kde v Evropě chtějí získat mezinárodní ochranu. Žádost mohou ale podávat až po příjezdu do vybrané země EU.

Na břeclavském nádraží měla přistavené autobusy a hlídkovaly zde desítky...
Policie byla na příjezd migrantů nachystaná.

„Může to skončit tak, že se k nám nechají dopravit, a pokud je nebudeme moci umístit do detence, pak druhý den odejdou na první vlak do Německa,“ obává se Chovanec. A podobně to vidí také Tomáš Prouza, státní tajemník pro EU. „Tímto systémem budeme lidi přesouvat proti jejich vůli. Proto opakovaně upozorňujeme, že tento plán nebude fungovat. Ochota naslouchat je ale minimální,“ řekl LN.

Do hotspotů vyšle vnitro své experty, kteří budou na místě dělat s adepty na život v Česku pohovory a bezpečnostní prověrku. Víc ale podle Chovance ani není možné.

Evropa je společný dům. Uprchlíkům se nevyhneme

Společnosti, které s migranty pracují, ale poukazují na to, že se běženci o Česku nejprve musí vůbec dozvědět. „Kvótu máme šanci naplnit, jde jen o to, jaký výběr bude hotspot nabízet,“ myslí si Lucie Sládková, šéfka české pobočky Mezinárodní organizace pro migraci.

Podle Martina Rozumka, ředitele Organizace pro pomoc uprchlíkům, by pak Česko mělo být aktivnější a ne jen vyčkávat. A poukazuje také na image, kterou Česko mezi běženci má. „Pokud pro ně vnitro připraví klasické uvítání v podobě detence a bude je chtít obrat o peníze a telefony, pak je předpoklad ministra Chovance, že tu málokdo z těch lidí zůstane, bohužel správný,“ dodává.