Na první pohled to vypadá jako radikální řešení. Po týdnech sporů a personálního napětí inicioval stát ve vedení Českých aerolinií personální zemětřesení. Radomíra Lašáka vystřídal na pozici exekutivního šéfa aerolinek ředitel Letiště Praha Miroslav Dvořák a „měsíčního krále“ v dozorčí radě Václava Nováka vystřídal ekonom Miroslav Zámečník. K dalším personálním změnám pak došlo jak v dozorčí radě, tak v představenstvu aerolinek. Základní problém ČSA tato rošáda ale neřeší. Ten totiž spočívá nikoliv v lidech, ale v penězích. A je zřejmé, že vláda si se způsobem finanční podpory ztrátových aerolinek jednoduše neví rady. Jak jinak si vysvětlit, že novému šéfovi aerolinek Dvořákovi zadala podle ministra financí Janoty úkol vypracovat již třetí verzi restrukturalizačního plánu aerolinek poté, co vláda jednoznačně nepodpořila ani plán Lašáka, ani dodatečná opatření navrhovaná Novákem? Volba Miroslava Dvořáka vypadá na první pohled logicky. Vždyť se pohybuje v leteckém sektoru, je obeznámen s jeho úskalími i příležitostmi. A navíc řídí velkou firmu, která je v zisku. Takové nazírání na Dvořáka ale může být zrádné. Nemá totiž zkušenost s restrukturalizací a byznys letiště spojuje s byznysem aerolinek pramálo. Stát zjevně spoléhá, že Dvořák pomůže identifikovat oblasti, ve kterých by se mohly činnosti aerolinek a letiště propojit a mohly by posloužit jako kanály pro přísun peněz do ČSA. Tím by se totiž vyhnula vláda popotahování z Bruselu, že poskytuje aerolinkám nedovolenou státní pomoc. O budoucím vývoji ČSA dnes nemá představu prakticky nikdo. Vláda se sice snaží napětí kolem aerolinií ve vlastním zájmu tlumit, avšak svými činy ho doposud spíše stupňovala. Právě ona by měla rozsvítit první maják pro budoucí cesty aerolinek. S rozhodnutím o výsledku privatizace ČSA by již neměla vyčkávat.
20. října 2009
BYZNYS SLOUPEK
