Podle Paroubka není Havel tím, kdo by jej měl kritizovat. "Nemyslím si, že on je zrovna expert na zahraniční politiku Ruska nebo kterékoli východoevropské země," řekl Paroubek LN.
Havel vyčetl Paroubkovi také jeho snahu umístit Kateřinu Brožovou na kandidátku, ale i styl jeho oblékání. "Vadí mi slepá víra v politickou sílu krasavic, malé, a tudíž u krku nedopnutelné košile," prohlásil Havel.
Na to má Paroubek jednoduchou odpověď: "Připojil se (Havel) k lidem, kteří ve mně vidí monstrum. Možná místo čertů na Mikuláše budou chodit Paroubkové. Mikuláš bude z ODS, a dětem samozřejmě žádné dárky nedá."
Přitom ještě před čtyřmi lety Havel naopak vyzdvihoval Paroubka. "Nemám to štěstí být prezidentem v době, kdy pan Paroubek je premiérem. Ale já myslím, že by to klapalo, kdybychom vládli spolu," řekl tehdy po společné snídani. Potěšený Paroubek dodal: "Myslím, že my bychom se snadno dohodli."
Nyní Havel říká, že tehdy jen bránil Paroubka, když ho napadala ODS. "Nevzpomínám si, že bych ho u nějaké instance v nějaké konkrétní kauze hájil. Vím jen, že mě dost štvalo, když Václav Klaus, ODS i jim blízcí novináři vydávali sociální demokraty - hanlivě nazývané socialisty -za někoho lehce prašivého. Proti tomu jsem vystupoval," prohlásil před nedávnem Havel pro LN.
Pro MF Dnes teď Havel dodal, že média význam snídaně přecenila. "Když jsem před časem posnídal s Paroubkem, psalo se, že podporuji sociální demokracii," povzdechl si v rozhovoru.
Havlova slova se dotkla politiků ČSSD a místopředseda strany Lubomír Zaorálek napsal Havlovi otevřený dopis, kde nazývá jeho kritiku nespravedlivou. Informaci přinesl server Tyden.cz.
Zaorálkovi vadí, že se Havel před volbami pouští do kritiky ČSSD, zatímco jiným stranám nic nevytýká. Vyzývá proto Havla, aby po volbách zasedl s politiky k bilančnímu rozhovoru.
Dopis Lubomíra Zaorálka Václavu Havlovi si přečtěte níže.
Havel se také v rozhovoru pro MF Dnes nepřímo zastal expremiéra Mirka Topolánka v případě jeho dovolené v Toskánsku. "Na dovolenou někam jezdí všichni. Setkají-li se tam známí nebo trávili dovolenou spolu, opět na tom nic nevidím," podpořil Havel částečně Topolánka.
"Kdyby ale měl ČEZ či jakýkoliv jiný podnik ovlivňovat politiku vlády ve prospěch svých zisků, byl bych první, kdo by proti tomu křičel," varoval exprezident.
K Topolánkovi má přitom Havel blízko. Tedy mnohem blíž než k jeho předchůdci Václavu Klausovi. O dnešní ODS exprezident v dubnu LN řekl: "Zdá se mi, že je méně arogantní a hlavně méně fundamentalistická, ať už jde o dogmatický kult trhu jako hlavního dějiště světa, nebo pseudovlastenectví projevující se odporem ke všemu, co narušuje všemoc státního centra – od občanské společnosti až po Evropskou unii," dodal s tím, že expremiér podle něj "ve funkci vyrostl".
V MF Dnes teď Havel také potvrdil svou podporu zeleným: "Zelený či nazelenalý jsem byl už jako dítě, rozčiloval jsem se například, že fabriky špiní nebe svým kouřem, je tedy docela logické, že je mi blízká Strana zelených."
Dopis Lubomíra Zaorálka Václavu Havlovi.Vážený pane prezidente Havle, rozumím Vám, když v rozhovoru pro MF Dnes říkáte, že Vám kritika není lhostejná: "Nespravedlivá kritika nebo kritika pomatená či nepořádná, což je častější případ, mi pochopitelně radost nedělá." Chápu také, že proto se ve zmíněném rozhovoru k řadě věcí odmítáte bez hlubších znalostí a přípravy vyjadřovat. A tak se zdráháte říci více slov k toskánské dovolené pana Mirka Topolánka, k čistotě pana Miroslava Kalouska, k přestupu Vašeho přítele pana Karla Schwarzenberga do TOP 09. Nemůže ale pak být divu, že mne zamrzelo, když to za všechny schytala zrovna a pouze sociální demokracie. Ne že by to bylo zas tolik slov, ale v médiích už se pěkně ujala a nabobtnala. A Vy víte dobře, že jste rozhovor poskytl v čase jen zdánlivě prázdninovém. Ve skutečnosti jsme nedaleko před volebním kláním a prach je každou chvíli všude kolem zviřován. Nakonec proč ne, proč byste zrovna Vy nemohl říci, kde jsou Vaše preference. A debata s Vámi o programu sociální demokracii a třeba o její věrohodnosti před lidmi, ta by mohla být zajímavá pro Vás i pro nás. Ale tohle byl opravdu prázdninový rozhovor. Vytýkáte nám "slepou víru v politickou sílu krasavic" a nošení "malých, u krku nedopnutých košil". Co už jiného se dá pokládat za "nepořádnou" kritiku? Váš osobní životní příběh je podivuhodný. Nejvíc jsem si ale vždy vážil "politické práce", kterou jste odvedl v období normalizace. Toho, že jste tehdy dokázal moderovat a prostředkovat mezi různými myšlenkovými proudy tak, že pod jedním prohlášením byli podepsáni liberálové, křesťané i bývalí komunisté. Odsud, kde stojíme dnes, to vypadá, že jste dokázal spojovat nespojitelné. Pokud jste tohle tehdy zvládl, tak jste musel umět naslouchat. Tehdy určitě nebylo možné dovolit si takovou "nepořádnou" kritiku, protože to by znamenalo partnery ztratit. Od dob proevropské "Pražské výzvy" z roku 1985 ale uplynulo hodně vody. Dnes jste signatářem dopisu Baracku Obamovi, v němž se odchylujete od základní evropské perspektivy, zdůrazňujete rozdílnost názorů členů EU a rozvíjíte Topolánkovu politiku Česka jako dodatku Spojených států amerických. Navíc se po neslavném odchodu George Bushe jr. znovu dovoláváte jeho silové politiky a chcete budovat alianci proti Rusku. Stále mluvíte o "čecháčkovství", které si nepřeje kouli v Brdech. Ale copak jsou "čecháčci" všichni, kteří odmítají politiku síly ve světě a souhlasí s Barackem Obamou, že svět potřebuje změnu? Vy sám jste stál u zrodu Pařížské charty pro novou Evropu v listopadu 1990. Také její duch mě vedl k odmítnutí nedávné politiky George Bushe jr. Jestli je něco "čecháčkovského" a provinciálního v dnešní české politice, tak je to zakládání trucovité frakce v Evropském parlamentu občanskými demokraty, tak je to "zvací dopis" Baracku Obamovi – ona stará tendence přimknout se k nejsilnějšímu dubisku nebo hledat pro náš národ mocného protektora. Volby, které jsou před námi, znovu rozhodnou o dalším směřování země. Nepřál bych si, abyste se proměnil v ikonu zachraňující pošramocenou pověst politických sil, které nesou hlavní odpovědnost za provinciálnost a "zmafiánštění" české politické krajiny. Bez ohledu na výsledek voleb bych si ale přál, abychom si po nich našli čas sednout k bilančnímu rozhovoru. Dvacet let od Listopadu je dobrá příležitost vrátit se k tomu, co jste právě Vy v minulosti tak dobře uměl – hledat to společné mezi různými politickými proudy. Kéž by se mi Vás aspoň k tomu podařilo získat. Lubomír Zaorálek, v.r. |
