Zákon chce upravit pomocí pozměňovacích návrhů při projednávání ve výborech. Novela počítá s tím, že pokud by některý z poslanců či senátorů nahlásil střet zájmů, mohli by ostatní rozhodnout o jeho vyloučení z hlasování.
Tím by se ovšem snížilo kvorum, tedy minimální počet hlasů nutný k přijetí návrhu, a při těsném poměru sil by to mohlo změnit výsledek hlasování. Taková situace panovala v dolní komoře například v minulém volebním období, kdy vláda měla mnohdy těsnou většinu 101 hlasu.
"To je ještě otázka, kterou musíme na ústavně právním výboru prodiskutovat, zda by přijetí návrhu nemělo tyto nepříjemné důsledky. Někteří právníci tvrdí, že ne, někteří tvrdí, že by to mohlo mít i tyto konsekvence," řekl Ohlídal. Doplnil, že poslanci by si měli tuto věc vyjasnit ve výborech, ještě před schválením návrhu. Novelu by pak podle toho ve druhém čtení upravili.
Čtěte také |
Předloha má sjednotit postup při ohlášení střetu zájmů v obecních a krajských zastupitelstvech a také v Poslanecké sněmovně a v Senátu. Pokud obecní zastupitel oznámí, že je ve střetu zájmů, rozhoduje zastupitelstvo o tom, zda bude vyloučen z hlasování. Na krajské úrovni a v parlamentu zastupitelé pouze oznamují střet zájmu, nic jim ale nebrání hlasovat. Podle Ohlídala je nutné pravidla sjednotit.
O vyloučení z hlasování by se mělo rozhodovat pouze v případě, že poslanec, senátor či zastupitel sám oznámí střet zájmů. Nikdo jiný to za něho udělat nemůže. Pokud by tedy střet zájmů oznámil jiný z jeho kolegů, nic by mu v hlasování nebránilo. Novelu by měla nyní posoudit vláda.
