Dodal, že místo skutečné diskuse přicházejí už hotová rozhodnutí nebo zásadní informace znějí až na tiskových konferencích. Nikdo podle něho nezpochybňuje právo vlády předkládat zákony. „Tak rozsáhlá změna by ale měla být připravena na základě dat a po jednání s lidmi, kteří znají každodenní provoz obou médií. Dopady na zaměstnance nejsou vedlejším detailem, který lze začít řešit až po přijetí zákona,“ upozornil odborář.
Cílem chystané pondělní stávky není vypnout vysílání a poškodit veřejnost, ale má ukázat, že za obrazovkou a rozhlasovým přijímačem pracují tisíce lidí, jejichž budoucnost je v sázce.
„Za každým pořadem a každou minutou vysílání stojí celý výrobní řetězec. Vedle redaktorů a moderátorů jsou to technici, zvukaři, mistři zvuku, kameramani, střihači, režiséři, scenáristé, dramaturgové, produkční nebo pracovníci přenosové techniky. Fungování velké mediální instituce zajišťují také zaměstnanci administrativy, provozu, recepcí, ostrahy nebo úklidu. Většina z těch lidí není na veřejnosti vůbec vidět,“ připomněl Křemen v rozhovoru pro Českomoravskou konfederaci odborových svazů (ČMKOS) s tím, že bez těchto profesí by nebylo možné vysílat.
„Když se řekne, že se propustí několik set zaměstnanců, nejde o abstraktní číslo ani pouze o několik známých televizních tváří. Jde o stovky konkrétních lidí a celé týmy, které zajišťují každodenní provoz,“ poznamenal.
Ředitelé obou veřejnoprávních médií Hynek Chudárek a René Zavoral varovali, že kvůli sníženému rozpočtu budou muset propouštět. Snížení počtu zaměstnanců by se týkalo stovek lidí a Český rozhlas (ČRo) by zřejmě omezil i vysílání v regionech.
„Mnohé rozhlasové a televizní profese jsou vysoce specializované. Zaměstnanci se připravují dlouhodobě, musejí znát konkrétní technologie, provozní postupy i pravidla práce v médiu veřejné služby. Technologie se navíc neustále mění a média musejí své lidi průběžně vzdělávat. To stojí čas i peníze. Jestliže dnes rozpustíte tým a jeho členové odejdou do jiných oborů nebo do soukromého sektoru, za několik let už nemusí být koho oslovit,“ varoval zástupce odborů.
Média veřejné služby nemají vytvářet zisk
V případě ČRo se hovoří i o omezení regionální sítě. „Český rozhlas je jedním z posledních médií, která jsou v regionech skutečně fyzicky přítomná. Regionální stanice jsou důležité také při mimořádných událostech. Při povodních, požárech, rozsáhlých výpadcích elektřiny nebo jiných krizích může být klasické rozhlasové vysílání jedním z nejdostupnějších informačních kanálů,“ připomněl Křemen.
Pokud podle něho z regionu odejdou lidé, kteří ho znají a mohou z něj bezprostředně vysílat, schopnost rychle a přesně informovat obyvatele se oslabí.
Připomněl, že média veřejné služby nemají za hlavní úkol vytvářet zisk. „Musejí poskytovat ověřené a dostupné informace, vzdělávání, kulturu, zábavu i obsah pro skupiny, které nemusí být z komerčního hlediska atraktivní. Zaměstnanci se zavazují dodržovat etické a profesní standardy. Informace musejí ověřovat z více zdrojů, což stojí čas a peníze. Veřejnoprávní médium si nemůže říct, že některou službu nebude poskytovat jen proto, že na ní nevydělá nebo nepřitáhne dostatečně velké publikum,“ upozornil.
Pokud podle něho budou tyto instituce dlouhodobě finančně oslabené, zasáhne to do pracovních podmínek. „Méně lidí znamená méně času na zpracování témat, méně reportérů v terénu, omezenější zahraniční zpravodajství a větší tlak na rychlost a objem práce. Jedná se vlastně o naprostou změnu způsobu a organizace práce. I proto je to otázka, která se dotýká odborů,“ uvedl.
Závěrem poznamenal, že financování ze státního rozpočtu neznamená, že Česká televize (ČT) a Český rozhlas budou zadarmo. „Zaplatí je stejní občané prostřednictvím daní. Pokud je navíc stát bude financovat v době vysokého rozpočtového schodku z vypůjčených peněz, připočítají se k tomu náklady na obsluhu státního dluhu. Rozdíl je především v tom, že dnešní poplatek je jasně určený na média veřejné služby. Ve státním rozpočtu budou jejich peníze každý rok součástí politického rozhodování,“ poznamenal.
„Zaměstnanci ani vedení nebudou vědět, zda za rok dostanou stejnou částku, méně, nebo zda se způsob výpočtu znovu nezmění. Dovedete si představit, jakou nejistotu to asi u zaměstnanců vyvolá, když není jasné, jestli za rok ještě instituce bude mít peníze na udržení jejich pracovního místa,“ uvedl závěrem.
Vláda v pondělí schválila zrušení televizních a rozhlasových poplatků a jejich nahrazení financováním ze státního rozpočtu. ČT má dostat příští rok z rozpočtu 5,74 miliardy korun, letos přitom počítá s tím, že od poplatníků vybere 6,73 miliardy korun. ČRo má dostat 2,065 miliardy korun, letos má přitom získat z poplatků 2,48 miliardy.
Změna má podle vlády začít platit od ledna 2027. Musí to ale schválit obě komory parlamentu i prezident Petr Pavel.
