Středa 18. května 2022, svátek má Nataša
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

Lidovky.cz

Čtení myšlenek je možné

Česko

Vědcům se podařilo najít způsob, jak s velkou úspěšností rozpoznávat, na co se člověk dívá. Otevírá se tak cesta k „čtení“ představ a dokonce i snů.

Hráčům pokeru může být v budoucnu kamenná tvář k ničemu. To, na jaké karty se právě dívají, totiž prozradí samotný mozek. Program vyvinutý týmem neurofyziologů z univerzity v Berkeley si přitom už dnes poradí s podstatně širší paletou vizuálních vjemů, než jaké nabízí balíček karet.

Základním kamenem budoucího stroje na „čtení myšlenek“ je tzv. funkční magnetická rezonance, zkráceně fMRI. Jde o moderní neinvazivní metodu umožňující sledování odezvy mozku na vnější či vnitřní podněty. Její velkou předností je, že dokáže sledovat dění i v malé části mozku. Rozlišovací schopnost se pohybuje v řádu krychlových milimetrů. Naopak nevýhodou je relativně pomalá odezva.

S pomocí funkční magnetické rezonance lze zjistit, jaká část mozku byla aktivována zrakovým vjemem, zvukem či dotykem. Vědci vedení Jackem Gallandem se zaměřili na přední část mozku, kde se „sestavují“ obrazy z informací zaslaných ze sítnice.

Stokrát lepší než náhoda V první části experimentu vědci monitorovali odezvu mozku dvou dobrovolníků, členů Gallandova týmu, při pohledu na různé fotografie. Pokusné osoby si prohlížely obrázky koní, stromů, květin či staveb, které před ně výzkumníci promítali. Výsledkem byl počítačový model založený na údajích o průtoku krve třemi oblastmi mozkové kůry, které jsou zodpovědné za vizualizaci podnětů.

Ke kalibrování přístrojů na konkrétní mozek se použilo 1750 fotografií, uvádí se ve studii, kterou včera publikoval prestižní vědecký časopis Nature.

V další fázi počítač získané zkušenosti aplikoval na novou sadu 120 fotografií. Žádnou z nich předtím zkoumané osoby neviděly. Počítač se snažil předpovědět, jakou odezvu každý obrázek v mozku vyvolá. Když si lidští „pokusní králíci“ nové snímky prohlíželi, přístroje porovnávaly údaje z fMRI s předpovězenou mozkovou aktivitou. Počítač pak sestavil dvojice, které vykazovaly největší shodu.

Výsledky byly překvapivě dobré. U jedné osoby dosáhl systém 92procentní úspěšnosti, u druhého subjektu se pak trefil v 72 procentech případů. Pokud by se při výběru spoléhalo jen na náhodu, byla by úspěšnost v průměru 0,8%, tedy zhruba stokrát nižší.

Galland a jeho spolupracovníci se pak pustili do ještě ambicióznějšího pokusu. Zjišťovali, jak si „čtečka myšlenek“ poradí s balíkem obsahujícím tisíc fotografií. Úspěšnost u osoby, s níž si počítač lépe rozuměl, klesla, ale jen mírně: z 92 procent na 82 procent.

„Odhadujeme, že i kdyby se fotografie vybíraly z hromady obsahující miliardu snímků, což je přibližně množství fotografií, které dnes indexuje internetový vyhledávač Google, úspěšnost systému by neklesla pod dvacet procent,“ uvedl Jack Galland.

Přestože jsou výsledky překvapivě přesvědčivé, na zakládání Úřadu na ochranu myšlenkového soukromí je zatím brzy. Nejde o čtení myšlenek, jak je běžně chápáno, ale o zachycení signálů, které pocházejí z center zpracovávajících zrakové vjemy. Přístroj navíc zatím neumí identifikovat obrázek, který dříve neanalyzoval. „To je z principu mnohem větší problém,“ říká Galland.

I tak se nabízejí ohromné možnosti: ochrnutí lidé by například mohli ovládat přístroje tím, že by mysleli na obrazy, jejichž charakteristiky si systém již dříve změřil. Vědcům se možná otevřou i dveře do neprozkoumané oblasti snů.

***

Ochrnutí lidé by mohli ovládat přístroje tím, že by mysleli na obrazy, jejichž charakteristiky si systém již dříve změřil

Vědci lépe chápou pochody v mozku

Mozek neudrží tajemství Naše představy v budoucnu nemusí být v mozku zcela v bezpečí. Vědci totiž dokážou rozpoznat, na co se právě díváme. Zatím sice počítač vybírá z omezené množiny snímků, ovšem metoda je velmi slibná. Jednou se možná dočkáme i „přečtení“ snů. Otázka je, kdo o to stojí.

Převedení děje z malé oblasti mozku do dvou rozměrů Intenzita každého bodu odpovídá citlivosti receptoru v dané oblasti

„Skenování“ mozku probíhalo podobně jako při vyšetření magnetickou rezonancí

Pokus zahrnoval několik fází Při monitorování aktivity mozku vyvolané pohledem na různé snímky vědci z univerzity v Berkeley použili metodu funkční magnetické rezonance (fMRI) Počítač předpovídá, jakou odezvu vyvolají fotografie, které pokusné osoby nikdy neviděly Přístroje zaznamenají skutečné mozkové děje při prohlížení snímků Systém vyhodnotí, které předpovězené hodnoty se shodují s naměřenými Tak se zjistí, na jaký obrázek se zkoumaná osoba v konkrétní okamžik dívala Úspěšnost systému se při výběru ze 120 fotografií pohybovala mezi 70 - 90 procenty

Autor:

Půst, občas večeře, čtyři kávy denně. Jak jíst podle výživového poradce Havlíčka

Premium Strava ovlivňuje nejen naši váhu či kondici, ale i náladu a zdravotní stav. Ostatně až dvě třetiny všech nemocí mají...

Vláda má 20 korun z každého litru benzinu, říká šéf sítě levných čerpacích stanic

Premium Nikoho nenechají na pochybách, že tohle je nízkonákladová firma, kde se nehýří. Okázalost tu nemá místo. Spolumajitel...

Všechno vymyslela Škrlová. Je to hlava manipulace, říká režisér Síbrt

Premium Před patnácti lety Česko šokovala kuřimská kauza. Týrání malých chlapců nejbližšími příbuznými i podivná role „Aničky“....

Kolik utratí průměrná česká rodina a jak tyto náklady snížit?
Kolik utratí průměrná česká rodina a jak tyto náklady snížit?

Podle diskuzí na eMimino.cz průměrná čtyřčlenná rodina utratila v roce 2021 za jídlo a drogerii průměrně 10-17 000 Kč. Tedy až 204 000 Kč ročně....

Mohlo by vás zajímat