Po smrti svého zaměstnavatele roku 1847 si vzal jeho vdovu (po její smrti se oženil ještě dvakrát). V roce 1851 od paroplavby upustil a věnoval se strojařině. Koupil starou libeňskou strojírnu, zvelebil ji a doplnil loděnicí. Vyráběl zde lodní parní stroje moderní konstrukce, vysokotlaké kotle, parníky, remorkéry a říční nákladní čluny, vodní turbíny, lokomobily, plynojemy, mosty a další zařízení.
Strojírna Ruston a spol. měla pobočky na Dunaji u Vídně a v Budapešti, kde zavedla výrobu řady nových strojů a zařízení na nejvyšší evropské úrovni. To bylo možné i proto, že si intenzivně vyměňovala know-how s Anglií.
V roce 1865 Ruston prodal svoje podíly v Praze a odstěhoval se natrvalo podnikat do Vídně, kde v roce 1895 zemřel na chřipku.
Odtabuizovaný mozek 5. března 1838 V německém Cottbusu se narodil Gustav Theodor Fritsch. V roce 1870 spolu se svým kolegou, neurologem Eduardem Hitzigem, v anatomickém ústavu berlínské univerzity pokusně obnažil psovi mozek a porůznu do něj pouštěl elektřinu (tehdy ještě pouze z galvanických článků).
Ukázalo se, že slabé dráždění určitých okrsků mozkové kůry (motorických center) vyvolá vždy stejné pohyby svalů, i když na opačné straně těla, nežli se nachází drážděná mozková hemisféra. Silné dráždění pak způsobuje svalové křeče. Od té doby se píše historie mozkové fyziologie. Gustav Fritsch zemřel v roce 1927.
Mapa povětrnosti pro Evropu 6. 3. 1873 Slavný den, byť s takřka půlstaletým zpožděním. Pro tento den Heinrich Wilhelm Brandes, profesor matematiky a fyziky univerzit ve Vratislavi a Lipsku, sestavuje někdy během druhé poloviny desátých let 19. století vůbec první synoptickou (přehlednou povětrnostní) mapu pro Evropu. Brandes neměl aktuální údaje, proto je nahrazoval zprůměrovanými daty z povětrnostních ročenek. I přes tuto nedokonalost mapy autor učinil zásadní objev: počasí a směr větru jsou určeny rozložením tlaků vzduchu a vítr proudí do středu tlakové níže.
Premiéra autobusu v Praze 7. března 1908 V Praze zahajuje provoz první autobusová linka. Jediný vůz značky Laurin&Klement pro 22 sedících pasažérů jezdí po velmi obtížné trase ze Starého Města přes Karlův most táhlým a prudkým kopcem Nerudovy ulice na Hradčanské náměstí a Pohořelec. Po vážné technické závadě v listopadu roku 1909 byl provoz okamžitě zastaven; do naší metropole se vrátil až v roce 1925, s úměrně vyspělejšími vozidly.
