15. ledna 1909 „Jižní konec“ magnetky v trojsměrném Cardanově závěsu míří takřka „přímo dolů“ (odchylka od vertikály je pouhých 15 úhlových minut). Jeden z oddílů neúspěšné Shackletonovy výpravy k jižnímu pólu, vedený Edgeworthem Davidem (celkem tři muži), tak (78 roků po Jamesi C. Rossovi na severu) poprvé dosahuje jižního magnetického pólu (mimochodem tehdy „pouze“ na 72 ° jižní šířky).
Radioaktivita na požádání 15. ledna 1934 Na zasedání francouzské Akademie věd se čte sdělení nazvané Nový typ radioaktivity. Autoři Irene a Fréderic Joliot-Curieovi v něm referují o podivuhodné vlastnosti alfa paprsky ozařovaného hliníku (původně neaktivního), který zůstává radioaktivní i po ukončení ozařování (po dobu danou poločasem přeměny vzniklého radioizotopu fosforu, který je asi 3,25 minuty). Jev pojmenovaný umělá radioaktivita vynese objevitelům Nobelovu cenu, především ale otevře bránu rozsáhlému využití uměle připravených radionuklidů.
První teleskop pod Jižním křížem 16. ledna 1834 U mysu Dobré naděje přistává John Herschel s rodinou a šest metrů dlouhým dalekohledem (jehož zrcadlo si po otcově vzoru sám vybrousil). Za čtyři roky pobytu jím prozkoumá dosud zanedbávanou jižní oblohu ve 2299 směrech. Poznatky této první velké astronomické výpravy (hrazené ze svého) bude zpracovávat v podstatě do smrti: na jižním nebi objevil 2102 nových dvojhvězd a okolo 1700 mlhovin.
