Úterý 17. května 2022, svátek má Aneta
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

Lidovky.cz

Čtyřikrát z významných výročí tohoto týdne

Česko

Balon a objektiv 24. června 1859 Během bitvy u severoitalského Solferina vzlétá nad bojiště montgolfiéra Félixe Tournachona známého pod pseudonymem Nadar, chlapíka, který spojil své dvě lásky – vzduchoplavbu a fotografii. Právě zde vytvořil jeden z prvních leteckých snímků na světě. (Nadar se stal Vernovi vzorem pro Ardana, hrdinu příběhu Ze Země na Měsíc.) Otec Hubbleova teleskopu 26. června 1914 V americkém Toledu se narodil astrofyzik Lyman Spitzer, profesor a vedoucí observatoře v Princetonu. Mimo svůj obor vynikl i ve fyzice plazmatu zaměřené na realizaci řízené termojaderné reakce. Především ale už v roce 1946 propagoval výhody dalekohledu umístěného v kosmu, a dokonce navrhl letecké společnosti Douglas Aircraft, aby takový přístroj realizovala. V roce 1966 předsedal první konferenci věnované Velkému kosmickému dalekohledu (LST), jejímž výsledkem byla koncepce třímetrového přístroje na oběžné dráze. Spitzera lze považovat za duchovního otce Hubbleova vesmírného teleskopu a je milé, že se dožil jeho vypuštění v dubnu 1990. Zemřel v roce 1997. Objevitel krasopsaní 26. června 1919 Ve Voroněži umírá Michail Semjonovič Cvět (narozen 1872), rostlinný fyziolog a biochemik, který při studiu procesů fotosyntézy vynalezl a na jaře 1903 představil metodu sloupcové adsorpční chromatografie. V podstatě jde o dělení směsi přírodních organických látek průtokem jejich roztoků v nepolárních rozpouštědlech sloupcem (kolonou) práškového materiálu (adsorbentu) umístěného ve skleněné trubici. Jednotlivé složky směsi se zachycují v různé výšce sloupce v jakýchsi pásmech a lze je postupně vymývat zpět čistým rozpouštědlem. Cvět na to přišel u listových barviv, jejichž dělení na pásma lze rozlišit vizuálně, proto postup nazval chromatografie („krasopsaní“). Ta je dnes coby vysokotlaková, papírová, plynová atd. jednou z nejúčinnějších separačních metod vůbec.

První paní profesorka 28. června 1884 Na univerzitě ve Stockholmu je jmenována první řádná profesorka matematiky (zřejmě i první řádná vysokoškolská profesorka vůbec, těch pár předtím v Itálii získalo profesury čestné), což vedlo k řadě veřejných protestů (velice rozhořčen byl například spisovatel August Strindberg). Stává se jí čtyřiatřicetiletá Ruska Sofja Kovalevská. Formální sňatek jí v osmnácti poskytl status a prostředky ke studiu v Berlíně, kde absolvovala u vynikajícího matematika a zapřisáhlého odpůrce studia žen Karla Weierstrasse. Pohříchu už po sedmi letech pobytu ve Švédsku zemřela na následky nastuzení (trochu to připomíná osud Descartesův), a to prý se slovy: „Příliš mnoho štěstí...“

Autor:

Všechno vymyslela Škrlová. Je to hlava manipulace, říká režisér Síbrt

Premium Před patnácti lety Česko šokovala kuřimská kauza. Týrání malých chlapců nejbližšími příbuznými i podivná role „Aničky“....

Češi řeší, čím topit. Proč bychom se neměli zbavovat plynového kotle?

Premium Plynu pro domácnosti by mělo být dosti při přerušení dodávek z Ruska. Nedostatkový plyn sice zdražuje, ale rychlý...

I vysokoškolák může být blbý, říká obávaný lovec z Novy Doktor Vševěd

Premium Na úspěchu televizní soutěže Na lovu má Jiří Martínek velký podíl. Diváci žasnou nad jeho znalostmi. On žasne taky –...