Soudce má být povolný, k výkonné moci možná i trochu servilní. To si můžeme odvodit ze stížnosti, kterou podal místopředseda vlády Jiří Čunek na soudce Barboříka. Soudce Jiří Barbořík se vytrvale dožaduje Čunkovy přítomnosti při projednávání případu Romana Vaškůje a Petra Šmiřáka. Tito pánové čelí obvinění, že chtěli podplatit hlavní svědkyni případu samotného pana Čunka.
Jiřímu Čunkovi se k soudu nechce, a proto si stěžuje. Zajímavé je, že podle jeho vlastních slov se k němu soudce nechoval slušně. Konkrétnější místopředseda vlády, ministr pro místní rozvoj a senátor být nedokáže. Pokud je obyčejný občan vyzván soudem ke svědectví, nelze se téhle proceduře vyhnout poměrně negramotnou výmluvou, že on „s věcí nemá nic společného“. Běžný občan nemá možnost schovávat se za senátorskou imunitu a vymlouvat se na vládní povinnosti. Politický papaláš však k soudu nechodí a stěžuje si. Přičemž je přehlédnutelné snad jen pro zaslepeného lidovce, že s případem má vicepremiér opravdu „cosi“ společného.
Hodlá-li šéf strany lidové kultivovat naše právní prostředí tímto způsobem, je skutečně na pováženou, zda strana, kterou reprezentuje, je ještě konzervativní, nebo spíš revoluční.
Čtěte „Ministr u ministra...“ na str. 4
