Vojáci odchází do výslužby asi v 35 letech. Často nevědí, kam dál. A armáda jim v tom moc nepomáhá
Propuštěný voják je jedním z nejhůře zaměstnatelných žadatelů o práci. Ministerstvo proto plánuje novou koncepci rekvalifikací.
PRAHA/VYŠKOV Bývalý pilot vrtulníku Jiří Kohout patří mezi ty šťastnější. Ještě během služby v armádě se přihlásil na odbornou počítačovou praxi. Díky tomu se pak po návratu do civilu rychle uchytil - založil si vlastní firmu s výpočetní technikou.
„Ten, kdo to neřeší minimálně dva roky dopředu, spadne pak na úplné dno,“ popisuje Kohout.
Ví, o čem mluví. Jeden z jeho kamarádů, bývalý špičkový pilot vojenské stíhačky, si už několik roků nemůže najít vhodné zaměstnání a pracuje jako hlídač na vrátnici.
Potvrzují to i ekonomové. Propuštění vojáci představují těžko řešitelný problém, jejich začlenění do běžného pracovního procesu trvá dlouho. „Cestou jsou kurzy a rekvalifikace,“ zní jediný známý recept.
Možnost rekvalifikace sice ministerstvo obrany vojákům nabízí, nevyužijí ji ale všichni. A tak například zatímco vloni svléklo uniformu celkem 1658 vojáků, kurzy jich prošlo jen 722.
„Podmínkou je, aby služební poměr vojáka trval nejméně pět let. Taky přihlížíme ke kvalifikaci, kterou voják v průběhu služby získal,“ vysvětluje systém mluvčí ministerstva obrany Jiří Caletka.
Právě tahle selekce, kdy se do praktických kurzů nedostanou všichni, způsobuje největší potíže. Ve chvíli, kdy vojákovi zruší jeho základnu nebo je propuštěn, přichází na pracovní trh s nulovými zkušenostmi. „Mám sice titul, ale je mi jasné, že s oborem vojenská hygiena se za branami naší základny neuplatním,“ popisuje třicetiletý praporčík Jakub z Brna.
A pro mnohé patovou situaci si uvědomuje i vedení ministerstva.
„Chceme dosáhnout toho, aby si vojáci prováděli rekvalifikační kurzy ještě v rámci resortu ve Vyškově a Moravské Třebové,“ přibližuje náměstek ministra obrany Michael Hrbata.
Systematicky vedené kurzy by měly být podobné službám, které běžným lidem nabízejí úřady práce. „Budou mít různé zaměření. Třeba počítače nebo účetnictví,“ počítá Hrbata.
A už nyní je jasné, že pokud bude myšlenka dotažena do konce, vojáci se o semináře poperou. „Byla by blbost tím neprojít,“ myslí si bývalý pilot Jiří Kohout.
Výjimkou tak podle všeho bude opět jen skupina lidí, kteří odcházejí z armády plánovaně. „Zejména do rodinných firem, kde jim drží místo,“ popisuje Kohout.
Moderní veteráni Armáda dnes slaví Den válečných veteránů. A právě v péči o ně se před ní otevírá i další úkol. Kromě vysloužilců se musí vypořádat i se stále rostoucím počtem veteránů moderních válečných konfliktů.
Nyní jde o zhruba 1500 relativně mladých lidí, postupně však bude třeba navýšit kapacity ubytoven pro vysloužilce.
„Nekloním se k tomu, aby armáda stavěla domy. Spíše by měla sponzorovat a finančně vypomáhat různým ubytovacím zařízením,“ vysvětlil záměr náměstek Michael Hrbata.
***
„Mám sice titul, ale je mi jasné, že s oborem vojenská hygiena se za branami základny neuplatním.“
ALTERNATIVNÍ ARMÁDA Z české armády každoročně odchází do civilu několik stovek zaměstnanců. V posledních letech čísla stoupají, až letos by mělo podle očekávání dojít k mírnějšímu poklesu. Ministerstvo obrany nyní pracuje na koncepci, jak s odcházejícími vojáky systematicky pracovat a připravit je na návrat do civilního života. Vojákům z povolání jsou podle počtu odsloužených let vypláceny výsluhy. V Česku je nyní 24 tisíc vysloužilců, průměrná výsluha činí 11,5 tisíce korun.
ARMÁDNÍ VYHLÍDKY * Ministerstvo obrany zaměstnává 32 tisíc lidí, z toho je přes 23 tisíc vojáků z povolání. * Od roku 2006 se rozpočet ministerstva pohybuje pravidelně u hranice jedné miliardy korun. * Kvůli úsporám chce armáda do konce roku propustit 700 občanských zaměstnanců a seškrtat 350 neobsazených míst pro vojáky z povolání. * Obrana musí v příštím roce stejně jako ostatní resorty ušetřit deset procent na platech, stejnou částku na provozních a pět procent na investičních výdajích. * Průměrná mzda vojáka je v letošním roce 24 676 korun, průměrná mzda v Česku byla letos v prvním čtvrtletí 22 748 korun. * Kvůli úsporám musela armáda pozastavit příjem nových branců. A to zrovna v době, kdy měl čím dál větší počet lidí zájem rozšířit řady vojáků. * Ministr obrany Alexandr Vondra (ODS) zařídil odklad zdanění vojenského příspěvku na bydlení na rok 2012. Obával se totiž, že pokud by se zdanění uskutečnilo hned od příštího roku bez nutných kompenzací, z armády by mohlo narychlo odejít několik tisíc potřebných vojáků. * Od ledna se tak pouze sníží výsluhy. Nárok na měsíční výsluhový příspěvek mají vojáci, kteří odsloužili minimálně patnáct let. Základní výše příspěvku činí za 15 let služby 5% průměrného měsíčního hrubého platu. Částka se každým odslouženým rokem zvyšuje, maximálně však na 55% platu. * Vládní novela zákona o dani z příjmu zařídila, že výsluhy se od ledna budou nově danit patnácti procenty. Průměrná výše výsluhových příspěvků v současné době činí 11 528 korun. Stát zdaněním výsluh vojenským veteránům získá 400 milionů. * Odbory vojenských vysloužilců ale chtějí novelu napadnout u Ústavního soudu podle vzoru kolegů z justice. * Jedno z mála navýšení čeká armádu v počtu vojáků nasazených do afghánské mise. Od ledna jich má být 720, do konce roku 2012 jich zůstane 640. Náklady na zahraniční mise dosáhnou v příštím roce bezmála dvou miliard korun.
