CVVM zjišťovalo názory obyvatel ČR na činnost Klause jako prezidenta od roku 2004, rok po jeho nástupu do funkce hlavy státu. Tehdy 89 procent lidí uvedlo, že se Klaus dobře stará o udržení vážnosti a důstojnosti prezidentského úřadu, podle 86 procent Čechů také dobře reprezentoval ČR v cizině a dle 84 procent lidí dobře plnil ústavní funkce.
Nadpoloviční podíl kladných hodnocení dostal před devíti lety i za působení v roli autority pro občany, a to u 72 procent lidí, a od 55 procent dotázaných také za ovlivňování vnitropolitického života. Pouze jeho znalosti problémů občanů a kontakt s nimi považovala za dobré méně než polovina lidí, konkrétně 44 procent.
ČTĚTE TAKÉ: |
Letos v březnu, kdy post prezidenta Klaus po deseti letech opouštěl, byl ovšem podíl pozitivních hodnocení výrazně nižší. Nadpoloviční podíl kladných ohlasů obdržel jen ve třech ze šesti činností. V otázce udržování vážnosti úřadu ho pozitivně ohodnotilo 64 procent lidí, za plnění ústavních funkcí 60 procent a za reprezentaci ČR v zahraničí 54 procent. Za silnou autoritu u občanů ho označilo už jen 40 procent dotázaných, dobře ovlivňoval vnitropolitický život podle 39 procent lidí a dobrý kontakt s občany a znalost jejich problémů ocenilo pouze 21 procent Čechů.
Letošní průzkum provádělo CVVM v období od 4. do 11. března, zúčastnilo se ho 1059 obyvatel ČR starších 15 let. Nejčastěji hodnotili Klause kladně lidé s dobrou životní úrovní a příznivci vládních stran ODS a TOP 09.
Klaus si po odchodu vysloužil horší hodnocení
Klaus si při odchodu z funkce hlavy státu vysloužil ve všech hodnocených činnostech o něco horší hodnocení než jeho předchůdce Havel v době, kdy opouštěl úřad. Rozdíly ve většině činností ovšem činily jen jeden až pět procentních bodů. Pouze v oblasti reprezentace republiky v zahraničí Havel Klause výrazně překonal, když obdržel 82 procent kladných hodnocení, o zhruba polovinu větší podíl než Klaus.
Druhé místo za Havlem zbylo na Klause i ve dvou výročních průzkumech o přínosu politiků pro ČR, provedených v minulosti agenturou STEM. Klaus nedokázal svého předchůdce v úřadu překonat v průzkumu veřejného mínění v roce 1999, krátce po uzavření kontroverzní opoziční smlouvy mezi ODS a ČSSD, ale ani o deset let později.
Letos zřejmě zasáhla do hodnocení Klausova působení lednová prezidentská amnestie. V prosinci 2012 mu ještě podle průzkumu CVVM věřilo 53 procent Čechů, kdežto v lednu, již po vyhlášení amnestie, jen 26 procent.
Propad Klausova hodnoceníPodíl pozitivních/negativních hodnocení působení Klause v prezidentském úřadě (v procentech) po roce 2004 a 2013: Udržování vážnosti úřadu 89/7 (2004) 64/34 (2013) Plnění ústavních funkcí 84/8 (2004) 60/35 (2013) Reprezentace ČR v zahraničí 86/10 (2004) 54/44 (2013) Působení v roli autority u občanů 72/19 (2004) 40/55 (2013) Ovlivňování vnitropolitického života 55/31 (2004) 39/44 (2013) Kontakt s občany, znalost jejich problémů 44/39 (2004) 21/73 (2013) Zdroj: CVVM |