„Rozhodl jsem, že to pokračovat nebude. Hned první den jsme to zarazil a řekl, aby se v Senátu podpisy nesbíraly,“ řekl serveru Lidovky.cz Svoboda s tím, že to celé byla rychlá akce.
Někdejší šéf české diplomacie a bývalý předseda lidovců sice potvrdil, že ho nabídka na kandidaturu potěšila a řada lidí by ho podle jeho slov volila, přišlo to ale příliš pozdě. V době, kdy další kandidáti mají už vybudované týmy a volební strategie, by Svoboda teprve začínal na zelené louce. Navíc by tříštil hlasy katolických voličů, o něž by bojoval se senátorem Pavlem Fischerem.
Co stálo za náhlým odjezdem katarského emíra? Česko za to nemůže, ale je to kaňka, míní exministr Svoboda |
Informaci o Svobodově kandidatuře přinesl ve středu server Seznam Zprávy, kterému to potvrdilo několik zákonodárců. Na schůzi Senátu, poslední ve starém složení, kolovala listina, na kterou se připisovali zákonodárci, kteří by si Svobodu na Hradě přáli. Mezi nimi byl například končící karlovarský senátor Jan Horník (STAN). Sám Svoboda, pro kterého byla celá akce spíše sondáží, to ve středu nekomentoval.
Pokud se někdo chce utkat o Hrad, musí podle zákona získat podporu deseti senátorů, dvaceti poslanců nebo 50 tisíc občanů.
Cyril Svoboda dlouhá léta patřil k hlavním tvářím KDU-ČSL, v letech 2001 až 2003 a později v letech 2009 až 2010 straně předsedal. Byl rovněž ministrem pro místní rozvoj či zahraničí. Vedl i resort vnitra. V minulé vládě Andreje Babiše působil jako premiérův poradce pro legislativní otázky. V současné době vyučuje na Diplomatické akademii, kterou před lety založil.
