Z průzkumu CZECHSEX vyplývá, že pornografie je důležitou součástí života pro 3,1 procenta lidí. U mužů jde o 4,3 procenta, u žen pak o 1,6 procent. Pro dosažení uspokojení museli podle dat postupně zvyšovat spotřebu pornografie a pociťovali stres, pokud ji sledovat nemohli. Měli také potíže se jí vzdát a zanedbávali kvůli ní jiné aktivity.
Mezi mladými navíc roste časté vystavování pornografii. Pětina respondentů ve věku od 18 do 25 let uvedla, že porno viděli ve věku 12 let a méně. Dříve než v deseti letech ji ve stejné věkové kategorii vidělo bezmála sedm procent dotázaných.
Většina lidí ale tvrdí, že sledování pornografie na ně nemá čistě negativní vliv. U mužů si to myslí čtyři procenta dotázaných, u žen jen tři procenta. Patnáct procent mužů a třináct procent žen uvedlo, že na ně pornografie měla jak negativní, tak pozitivní vliv. Čistě pozitivní vliv pak vnímá 31 procent mužů a 30 procent žen, vyplývá z průzkumu.
Průzkum se respondentů ptal také na různé sexuální praktiky. Například pět procent mužů podle dat už někdy vyzkoušelo 3D pornografii či pornografii ve virtuální realitě, dalších 31 procent by ji vyzkoušet chtělo. Oproti tomu u žen je zájem menší, tento typ vyzkoušely dvě procenta dotázaných a jen 12 procent jej chce někdy zkusit.
Ještě menší zájem mají ženy o mechanické či nafukovací panny. Vyzkoušelo je jen jedno procento respondentek a tři procenta o to mají zájem do budoucna. Mezi muži už mechanické panny vyzkoušely čtyři procenta, dalších čtrnáct by je chtělo zkusit.
Sexuální aktivita u mladých klesá
Sexuální život v současné době podle primáře Sexuologického ústavu 1. LF UK a VFN Libora Zámečníka ovlivňuje například digitalizace intimity v podobě online seznamek či sextingu. Svou roli začíná hrát také umělá inteligence, díky které lidé nemusí fyzicky potřebovat někoho druhého.
U mladých ale sexuální aktivita reálně klesá. Na vině jsou podle Zámečníka například sociální sítě či ekonomická nejistota. Větší přístup k informacím o prevenci a narůstající otevřenost k tématům genderu a sexuality může v mladých vyvolávat úzkosti.
„Mladí dávají větší důraz na souhlas. Může to být i to, že chtějí kvalitněji prožívat sexuální život, mít psychickou i fyzickou pohodu,“ říká Zámečník.
Nejde o „závislost“
„Sexualita by měla být integrální součástí lidského zdraví a měli bychom z ní mít radost. Bohužel jsou stavy, kdy se stává frustrací,“ upozorňuje Zámečník.
Odborníci dodávají, že v případě kompulzivního sexuálního chování nejde o klasickou závislost, ale o poruchu regulace sexuálních impulzů. Od roku 2022 je v Mezinárodní klasifikaci nemocí vedena jako Compulsive Sexual Behaviour Disorder (CSBD).
„Lidé s touto poruchou například nadměrně konzumují pornografii, mají nutkání provádět často masturbaci, využívají sex jako únik od stresu či nemocí, udržují sexuální kontakty s více partnery,“ popisuje Zámečník.
Podle vedoucí Centra pro sexuální zdraví a intervence NÚDZ Kateřiny Klapilové nová definice poruchy zdůrazňuje, že samotná vysoká sexuální touha či častá sexuální aktivita nejsou nemocí.
„Problémem se stávají tehdy, když člověk ztrácí nad chováním kontrolu, pokračuje navzdory negativním následkům nebo se k němu uchyluje i bez skutečného uspokojení,“ říká Klapilová, která je také garantkou linky SexHelp a konzultantkou Centra pro psychosexuální zdraví Sexuologického ústavu 1. LF UK a VFN.
Pomůže nové centrum
V Sexuologickém ústavu 1. LF UK a VFN už od loňského roku fungují terapeutické skupiny pro pomoc se zvládáním problematického sexuálního chování. Pro klienty s CSBD jde o deset sezení jednou za dva týdny, po kterých následují tři navazující sezení jednou měsíčně.
Podle psychologa Filipa Šinknera šlo o pětici dobrovolníků, kteří prošli diagnostickým rozhovorem a vyplnili sebehodnotící škály ohledně svého sexuálního chování.
„Čtyři z pěti klientů dokončili celý skupinový program a u všech z nich došlo k pozitivnímu posunu v porozumění vlastní sexualitě, přijetí vlastní sexuality, zvládání sexuálních impulzů a spokojenosti se schopností sexuální impulzy zvládat,“ uvádí Šinkner.
VFN navíc u příležitosti Světového dne sexuálního zdraví, který připadá na 4. září, otevírá Centrum psychosexuální pomoci. Podle zástupců nemocnice jde o specifickou formu nízkoprahové cílené péče. Podle Zámečníka pomůže například lidem s genderovou dysforií, s parafilními preferencemi a rizikem delikventního chování, lidem s kompulzivní nebo jinak rizikovou sexualitou či těm, kteří jsou v životní nebo partnerské krizi kvůli problémům se sexualitou. Na centrum se mohou obrátit i jejich rodiny a blízcí.
