ČESKÉ BUDĚJOVICE / PRAHA Hornorakouská vláda bude v Česku lobbovat za to, aby české ministerstvo dopravy přehodnotilo tu část takzvané dopravní superstrategie, která se týká dálničního propojení Česka s Rakouskem.
Hornorakušanům se nelíbí, že z plánů na výstavbu dálnic a silnic v Česku do roku 2025 vypadla rychlostní komunikace z Českých Budějovic k rakouským hranicím. S tím, aby dálnice končila za Budějovicemi a do Rakouska se jezdilo po současné úzké komunikaci, nesouhlasí ani vedení Jihočeského kraje.
„Chceme jednat v této věci s českým ministerstvem dopravy, už hledáme vhodné termíny,“ řekl LN Thomas Brandstetter, mluvčí hornorakouského radního pro oblast dopravy Franze Hiesla. Horní Rakousy podle něj dálniční propojení s jižními Čechami považují za jednu ze svých hlavních dopravních priorit. „Dálnice z Lince do Freistadtu bude stoprocentně hotová v roce 2015. Kdy se ale začne stavět poslední úsek k hranicím, záleží na české straně. Nemá cenu budovat dálnici či rychlostní komunikaci na hranice bez toho, aby v Česku měla pokračování,“ uvedl Brandstetter.
Jihočeský hejtman Jiří Zimola přitom tvrdí, že ani Jihočeši se nechtějí smířit s tím, že by mezi Českými Budějovicemi a Freistadtem byla na dálnici jakási mezera. „Osobně jsem ministru dopravy Bártovi zdůrazňoval, že bez tohoto propojení s Rakouskem si výstavbu dálničních sítí v Česku nedovedeme představit,“ řekl LN Zimola. Zájem Rakušanů o to, aby mohli řidiči jezdit z Lince do Českých Budějovic alespoň po rychlostní komunikaci, podle něj dokazuje, že tato stavba má velký mezinárodní význam. „Není to jen jihočeská a hornorakouská záležitost,“ uvedl Zimola. Pokud by Rakušané a Češi propojili své plánované dálnice v jižních Čechách a Horních Rakousích, plánovaná dálnice D3 z Prahy do Českých Budějovic a dále do Rakouska by se mohla stát jednou z nejvýznamnějších dopravní komunikací v Evropě. Spojila by totiž sever Evropy s jihem.
Ministerstvo dopravy se brání tomu, že by úsek dálnice D3 na hranice s Rakouskem odepsalo. „Tu stavbu chceme stavět, superkoncepce o ní hovoří. Problém ale je, že na ni nemáme peníze. Proto se také neobjevila v přiložených plánech silničního rozvoje. Peníze se ale sehnat pokusíme. Ať už z dluhopisů či z EU,“ řekl mluvčí ministerstva.
Podle něj se vedení ministerstva s hornorakouskými zástupci sejde a vyslechne jejich argumenty. Výsledek schůzky ale Hornorakušany asi nepotěší. „V tuto chvíli mohou opravdu lobbovat, jak chtějí, ale my s tím nic neuděláme. Peníze prostě nemáme,“ pokračuje mluvčí úřadu.
Poslední úsek dálnice D3 z Třebotova u Českých Budějovic na hranici s Rakouskem zkrátka není českou prioritou. Může za to i loňské sčítání intenzity provozu, ze kterého vzešlo, že současný příhraniční úsek silnice první třídy není natolik přetížený, že by ho musela nutně nahradit dálnice. „Tento úsek takovou vytíženost neměl a přednost dostaly jiné, potřebnější projekty,“ uzavřel mluvčí. Zmíněná silnice je ale méně vytížená právě kvůli tomu, že tu není dálnice, a průjezd tudy je tedy pomalý. Na jih proto Češi daleko raději jezdí objížďkou přes Mnichov či Vídeň.
***
Poznámku k tématu čtěte na straně 12
„Nemá cenu budovat dálnici na hranice bez toho, aby v Česku měla pokračování.“
Dálnice D3 z Prahy do Českých Budějovic a dále do Rakouska se plánuje už od roku 1987 Po třiadvaceti letech stojí z kapacitního tahu jen střední část u Tábora (A) Napojení Českých Budějovic (B) se plánuje do roku 2017 Do roku 2025 by se měla začít stavět i nejkontroverznější část dálnice přes Posázaví k Praze (C) Na poslední úsek k rakouské hranici (D) ministerstvo dopravy nemá peníze a v plánech ji tak příliš nezmiňuje Silnice číslo 3 přestavbu na dálnici potřebuje; ročně se tu stanou desítky vážných nehod, hlavnímu tahu se proto přezdívá silnice smrti
K nejtragičtější nehodě zde došlo v březnu 2003 u obce Nažidla, kdy plně obsazený autobus přejel do protisměru, převrátil se na bok a následně spadl ze sedmimetrového srázu. Zemřelo celkem 20 lidí.
„Tu stavbu chceme stavět, superkoncepce o ní hovoří. Problém ale je, že na ni nemáme peníze.“
