Hned první den v novém zaměstnání se dozví ještě spoustu dalších nezbytností, například že Dolce a Gabbana se píše se dvěma „b“, že má naprosto příšerný vkus, že se své šéfové nemá nikdy na nic ptát a že Runway není jen tak lecjaký časopis, ale „maják naděje“ – tedy pro dámy, které si potrpí na módu, což Andrea rozhodně není. Inu, na personálním oddělení měl někdo smysl pro humor.
Komedie Ďábel nosí Pradu ze světa módního průmyslu se opírá o tvrdou realitu mnohem více, než by se na první pohled mohlo zdát. Knižní předlohu totiž sepsala Lauren Weisbergová, která jako dvacetiletá dívka plná ideálů nastoupila na místo asistentky jisté Anny Wintourové, šéfredaktorky amerického vydání časopisu Vogue. Údajně není větší hyeny mezi šéfy periodik a důležitější osoby ve světě módy.
Fakt je, že když paní Wintourová něco ve svém úvodníku pochválí, má dotyčná značka či osoba do smrti vystaráno. (Takhle například začala modelingová kariéra Karolíny Kurkové.) Bez přítomnosti paní W. nezačne žádná módní přehlídka, a když začne, tak jistě není nijak zvlášť důležitá.
Ona je také tím člověkem, který oznamuje světu, kterému návrháři se letos jeho kolekce obzvlášť vydařila a kdo je naopak nudný a opakuje se. Zdánlivě nejde o nic – rozhodně ne o životy – ale zcela jistě o obrovské peníze, které se ve světě módního průmyslu točí, a to není málo.
Ať už jsou báchorky o šéfredaktorce Vogue jakkoli připepřené, poskytly pro film, a zejména pro představitelku „alter ego Mrs. Wintour“ Meryl Streepovou výborný inspirační materiál. Respektive mnohem více pro Streepovou než pro film. .
Komedie Ďábel nosí Pradu ze světa módního průmyslu se opírá o tvrdou realitu mnohem více, než by se na první pohled mohlo zdát. Knižní předlohu totiž sepsala Lauren Weisbergová, která jako dvacetiletá dívka plná ideálů nastoupila na místo asistentky jisté Anny Wintourové, šéfredaktorky amerického vydání časopisu Vogue. Údajně není větší hyeny mezi šéfy periodik a důležitější osoby ve světě módy.
Fakt je, že když paní Wintourová něco ve svém úvodníku pochválí, má dotyčná značka či osoba do smrti vystaráno. (Takhle například začala modelingová kariéra Karolíny Kurkové.) Bez přítomnosti paní W. nezačne žádná módní přehlídka, a když začne, tak jistě není nijak zvlášť důležitá.
Ona je také tím člověkem, který oznamuje světu, kterému návrháři se letos jeho kolekce obzvlášť vydařila a kdo je naopak nudný a opakuje se. Zdánlivě nejde o nic – rozhodně ne o životy – ale zcela jistě o obrovské peníze, které se ve světě módního průmyslu točí, a to není málo.
Ať už jsou báchorky o šéfredaktorce Vogue jakkoli připepřené, poskytly pro film, a zejména pro představitelku „alter ego Mrs. Wintour“ Meryl Streepovou výborný inspirační materiál. Respektive mnohem více pro Streepovou než pro film. .
