Dalglish jako někdejší hvězda i hrající kouč na Anfield Road nasbíral mezi lety 1976 a 1991 obdivuhodných 23 trofejí a všichni k němu teď vzhlížejí jako ke spasiteli. Ale devětapadesátiletý Skot mírní optimismus s tím, že velkolepá minulost není zárukou pro současný úspěch.
Dalglish ale netajil, že jej nostalgie trochu pohltila, když se vrátil na Anfield Road, aby na lavičce vystřídal Roye Hodgsona. „Když se vracím, tak je nějaká romantika namístě. Je pro mě krásné být zase zpátky,“ líčil Dalglish.
„Na druhou stranu romantika vám zápasy nevyhraje. Tu musíme dát stranou, jestli chceme něco dokázat. Všechno je postavené na tvrdých faktech. A jedním z nich je i to, že musíme hned začít vyhrávat,“ prohlásil Dalglish, jehož úkolem bude v únoru také vyřadit pražskou Spartu v Evropské lize.
Dalglish se k trenérské práci vrací po téměř jedenácti letech. Naposledy vedl v roce 2000 Celtic Glasgow, v němž odstartoval svoji velkou kariéru, a pak odešel právě do Liverpoolu, kde se stal legendou. Chce vrátit úsměvy na tváře U pěti titulů v anglické lize byl jako hráč, další tři přidal už jako hrající trenér. Třikrát (1978, 1981, 1984) slavil i triumf v Poháru mistrů evropských zemí. O svých současných plánech Dalglish mluvil v klubové síni slávy. Právě v ní si přesně před dvaceti lety se sinalým výrazem ve tváři vyslechl nemilosrdný ortel tehdejšího liverpoolského vedení, které jej propustilo z trenérské funkce.
Pocity uražené ješitnosti z tehdejšího odvolání teď ale střídá velké odhodlání. „Chci totiž fanouškům vrátit úsměvy na tváře,“ přiznal. Dalglishovou obnovenou premiérou na liverpoolské střídačce byl nedělní zápas 3. kola Anglického poháru na půdě Manchesteru United, kde hosté podlehli brankou z penalty.
