Čtvrtek 28. října 2021, Den vzniku samostatného československého státu
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

Lidovky.cz

Dálnice: betonová lobby se směje dál

Česko

Měl to být lék na předražené dálnice. Jenže speciální tým, který loni dostal za úkol navrhnout možné úspory v budování silničních staveb, se vinou úřednických průtahů ještě vůbec nesešel.

PRAHA Betonová lobby nadále válcuje snahy zlevnit výstavbu dálnic. Nejnověji to ilustruje příběh speciální komise, která se měla zaměřit na nadstandardní četnost přivaděčů a sjezdů na tuzemských autostrádách. Jejich hustota je v Česku v přepočtu jedna z nejvyšších v celé Evropě. Náklady na vybudování jediné z takzvaných mimoúrovňových křižovatek přitom běžně spolknou až půlmiliardu korun ze státní kasy.

Ministr financí Eduard Janota poukazoval na nehospodárnost při budování silničních staveb už loni při sestavování státního rozpočtu. Odmítl kvůli tomu „nalévat“ do dálnic další miliardy korun.

Najít lék měl pracovní tým, jehož zřízení inicioval loni na podzim šéf Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) Alfred Brunclík a posvětil ho i ministr dopravy Gustáv Slamečka. V jeho čele měl stanout někdejší člen Národní ekonomické rady vlády (NERV) Pavel Kohout. Nezájem úřadů Jenže plán, jak zamezit miliardovému plýtvání při budování dálničních spojek, ztroskotal ještě předtím, než se výzkumná skupina stihla sejít. „Ukázalo se, že ministerstvo i ŘSD začala hrát mrtvého brouka. Hned první schůzka byla odvolána v předvečer jejího konání,“ čertí se Kohout.

Nezájem ze strany úřadů podle něj zpečetil osud skupiny. „Žádné další setkání se nepodařilo domluvit. Žádná skupina není, tudíž nejsou ani závěry,“ popisuje Kohout. Nulový efekt komise nyní Janota kritizuje. „Je to špatně. Zajímalo by mě, proč je kolem práce týmu ticho,“ říká. Že by pozastavil fungování speciální komise, ministr Slamečka důrazně odmítl. „O žádném,zmrazení‘ práce na analýze četnosti sjezdů nevím ani jsem o něm nerozhodl,“ odpověděl LN.

Vinu za zpoždění projektu tak na sebe vzal ředitel ŘSD Brunclík. „Začátkem roku byla spousta zmatků a příprava podkladů trvala déle, než jsem si představoval,“ tvrdí omluvně.

Co konkrétně způsobilo opoždění výzkumu, však upřesnit nechce. „Byly to jen detaily, technikálie. Nehledejte za tím nic zvláštního. Už jsem si domluvil na tento týden s Pavlem Kohoutem schůzku, kde si vše vyříkáme,“ dodává Brunclík. Průtahy v práci komise by se přesto ministerstvu dopravy mohly vymstít. „Může se stát, že budu sestavovat rozpočet i na příští rok. A kolem nutných škrtů se strhne určitě ještě ostřejší debata než loni. V dopravě je prostor pro velmi výrazné úspory. Když nedoloží argumenty, dostanou méně peněz. Nemůžou se vymlouvat na technikálie,“ varuje Janota.

Šetrnost při budování dálniční infrastruktury podle něj zůstává prioritou vládního kabinetu.

Zlobbované sjezdy Nálepku „předražené“ si s sebou nesou tuzemské dálnice už léta. Na přemrštěné náklady při jejich výstavbě naposledy upozornila závěrečná zpráva NERVu. Do nynějších poměrů, které mnohdy zavánějí korupcí, se na sklonku loňského roku opřel i jeden z bývalých členů poradního sboru vlády, ekonom Michal Mejstřík.

Uvedl, že existují desítky případů, kdy si soukromí investoři nechali postavit sjezd například ke skladu za státní peníze. „Minimálně ta metodika je někde špatně nastavená a je třeba ji změnit,“ požaduje Mejstřík. V Česku je totiž dvakrát více exitů než třeba v Chorvatsku, které je hustotou dálniční sítě srovnatelné.

Politici se brání, že na vině je nejčastěji zájem obcí v těsné blízkosti dálničních tahů. „Lobbování jsem čelil často. Starostové chtějí zatraktivnit průmyslové zóny nebo naopak odklonit dopravu z jejich okolí,“ popsal exministr dopravy a někdejší hejtman Středočeského kraje Petr Bendl.

A symbiózy mezi zájmy obcí a zástupců silničářského průmyslu si je vědomo i vedení ministerstva dopravy. „Mnoho obcí vyvíjí extrémní tlak na zřízení vlastního sjezdu kvůli napojení obce, existující nebo budované průmyslové zóny. V řadě případů je tak jedno město napojeno na dálnici hned několika přivaděči, ačkoliv by stačil jediný,“ píše se v krizovém plánu.

Plýtvání

Proklatě drahé

dálnice 1. 2. 3.

Dánsko 972 190 5,1

Česko 1097 208 5,3

Německo 4759 748 6,4

Maďarsko 83 110 7,6

Polsko 760 84 9,0

Itálie 6092 664 9,2

Chorvatsko 1161 99 11,7

1. délka dálnic (v km)

2. počet sjezdů

3. průměrná vzdálenost mezi sjezdy (v km)

Zdroj: ŘSD

Ceny tuzemských dálnic se

podle odborníků vymykají

standardům v okolních

zemích. Loni na to při sestavování

státního rozpočtu upozornil

i ministr financí Eduard Janota.

Velmi nákladné je třeba budování

mimoúrovňových křižovatek. Jediný

sjezd z dálnice totiž vyjde

státní kasu až na půl miliardy

korun. Přesto se Česko v počtu

sjezdů v poměru ku délce dálnic řadí

mezi evropské rekordmany.

Autor:

Otužování podle Wima Hofa je nebezpečné. Hrozí zástava, říká kardiolog Táborský

Premium Otužování je nejlepší prevence proti těžkému průběhu nemoci covid-19. Lidé mají větší šanci, že neskončí v nemocnici,...

Dětem, kterým pomáháte moc, mozek nepracuje správně, říká speciální pedagožka

Premium „Kdybychom k dětem v batolecím a předškolním věku přistupovali v některých oblastech víc ,postaru‘, měli bychom méně...

Váš syn bude žít jen pár týdnů. Zpověď matky zesnulého hokejisty Buchtely

Premium Přežít své dítě. Pro každého rodiče ta nejhorší představa. Teprve dvacetiletý hokejista Ondřej Buchtela zemřel loni v...

Děti zabalené do merina. Redakce testovala oblečení Crawler
Děti zabalené do merina. Redakce testovala oblečení Crawler

Redakce se pustila do testování oblečení od značky Crawler, která vše šije ručně a z merino vlny. Zajímají vás názory našich maminek?