Archeologové u sv. Jakuba - Přes někdejší hřbitov jezdí auta, ale stále je co objevovat
BRNO Další brněnská kostnice se skrývá v podzemí bývalé kaple svatého Mořice, které leží pod povrchem Rašínovy ulice. Archeologové, kteří tam pracují, ale sklepení plné kosterních ostatků otevírat nebudou, říká vedoucí průzkumu Marek Peška z obecně prospěšné společnosti Archaia Brno.
* LN Co tedy ze zbytků někdejší gotické Mořicovy kaple odkryjete?
Ona zčásti leží pod silnicí a pod tramvajovými kolejemi. Už teď je část kaple odhalená na Jakubské ulici, hlouběji ale nepůjdeme. Inženýrské sítě, které tu mají podle projektů vést, půjdou mimo kapli a její kostnici. Záchrana prostorů, které tam pravděpodobně budou, by byla velice složitá.
* LN Velikost kostnice pod protějším kostelem svatého Jakuba budí údiv. Máte představu, jak velká může být ta pod kaplí svatého Mořice?
Z dílčích průzkumů, které se uskutečnily při výměně kolejí v roce 2001, víme, že ta prostora je zaplněná. Bylo to původně sklepení, do něhož naši předci sesypali kosti z rušených částí hřbitova obklopujícího svatojakubský chrám.
* LN Pokud ale ostatky nevyjmete, budou nad nimi dál jezdit auta a tramvaje?
Zůstanou pod plochou ulice, jako jsou už desítky let. Kaple byla zbořena na konci devatenáctého století a od té doby to tak prostě je. Archeologický průzkum nám umožní zaměřit rozměry kaple, které známe jen z dílčí dokumentace - tipuji, že to bude několik desítek metrů čtverečních. Snad objasníme hloubku, do níž kostnice sahá. Ta totiž může být tři metry, stejně jako třeba pět - a takové měření by také odhad počtu ostatků v podzemí uložených alespoň usnadnilo. Pokud jde o etický aspekt, celé Jakubské náměstí je vlastně bývalý hřbitov, ten byl v okolí většiny starších chrámů.
* LN Mořicova kaple je původem gotická, zbořena ale byla až kolem roku 1887. To o ní neexistuje podrobná dokumentace?
Historické prameny, které máme k dispozici, takové informace nezahrnují. My se navíc soustředíme na 13. a 14. století, ze kterých pochází minimum pramenů. Právě průzkumem, známými vykopávkami, dostáváme zásadní informace o podobě okolí kostela svatého Jakuba. Víme například, že Jakubská ulice byla původně užší, historická zástavba ležela několik metrů severněji. Což ale neznamená, že nevedla ke kostelu - z dřívějších průzkumů Jakubského náměstí víme, že i starší fáze kostela měla trošku jinou polohu, než ji známe dnes.
* LN Přinesl průzkum ještě jiná překvapení?
Na ploše, která zasahuje pod dnešní školu, stávaly kolem roku 1300 domy dva, jeden mohl být domem mincmistra. To je zásadní překvapení. Historici tu vždy zmiňují takzvaný obřanský dvorec, což naznačuje větší jednu stavbu. Takový objev musíme ještě zkonzultovat s historiky.
* LN Práce se už protáhly - a před vámi je téměř celá Rašínova. Je reálné vše před zimou stihnout?
Nevíme, jak stavební zásahy v minulosti poničily terén pod Rašínovou ulicí. Podle toho budou práce trvat. Musíme si uvědomit, že Rašínova nebyla vždy tou širokou ulicí mezi náměstím Svobody a Moravským náměstím, jak ji známe dnes. Na straně k náměstí Svobody stávala až do konce devatenáctého století jen úzká ulička, zvaná například Hřbitovní či Umrlčí, na sever byla komunikace zcela zastavěná. A archeologický průzkum má možnost přiblížit, jak to tu vypadalo.
* LN A hřbitov kolem kostela?
Ten jsme už z velké části poznali při mapování Jakubského náměstí. Když na Rašínově v šedesátých letech opravovali kolejiště, pamětníci připomínají, že vykopali řadu hrobů, ale další tam zůstaly.
* LN Roky se mluvilo o tom, že byl po jeho zrušení po roce 1784 a stržení hřbitovních zdí o pět let později celý odvezen. Jak to, že je tu stále tolik lidských ostatků?
Musíme se bavit o tom, že hřbitov byl skutečně rozsáhlý. To, co tenkrát odvezli, se zřejmě týkalo ploch pod nově budovanými stavbami. Pod komunikacemi ostatky zůstaly. A jsou tam stále, ať už v kostnicích, nebo v hrobech.
Vydání| Tato zpráva vyšla v prvním vydání
Regionální mutace| Lidové noviny - Brno
