Úterý 22. září 2020svátek má Darina 25 °C skoro jasno Předplatné LN
Lidovky.cz > Zprávy > Domov

Covid zmírní. Čas hraje pro nás, uklidňuje lékař zaměřený na čínskou a celostní medicínu Pantůček

Praha, 10.09.20, Václavské náměstí, odběrové místo | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Praha, 10.09.20, Václavské náměstí, odběrové místo | foto:  Petr Topič, MAFRA

Praha Návrat protikoronavirových opatření v podobě opětovného nasazení roušek všude pod střechou a v celém Česku nepovažuje Luboš Pantůček, lékař zaměřený na čínskou a celostní medicínu, za ideální zbraň pro válku proti viru. „Je strašná škoda, že opakujeme postupy z doby, kdy jsme o nákaze nevěděli nic,“ říká v rozhovoru pro Lidovky.cz.

Lidovky.cz: Počátkem září se otevřela nová etapa našeho života s koronavirem. Lidé se vrátili z dovolených, děti do škol – a infikovaných oproti létu rapidně přibývá. Začíná druhá vlna nákazy?
Je značně pravděpodobné, že se setkáme s další mutací koronaviru, odlišnou od té, se kterou jsme se setkali před půl rokem. Dostává se k nám buď ze zahraničí, odkud si ji přivážejí naši turisté či ji vozí cizinci přijíždějící k nám. Ale také může jít o zmutovanou variantu „české provenience“. Došlo totiž k tomu, že se virus díky současným možnostem cestování bleskově rozšířil do různých částí světa, kde vzhledem k jiným místním podmínkám začal mutovat jinak. Zatímco koncem března bylo diagnostikováno více než 30 mutací, tak současný počet souběžných mutací v různých částech světa bude již v řádu stovek či tisíců.

Luboš Pantůček, lékař zaměřený na čínskou a celostní medicínu.

Luboš Pantůček, lékař zaměřený na čínskou a celostní medicínu.

Kvůli uvolnění pravidel pro cestování do zahraničí se tak jedinec zcela jistě setká s mutací, na kterou jeho imunita nestačí, a to dokonce i v případě, že by již dříve nemoc covid-19 – příznakově či bezpříznakově – prodělal. Při návratu domů prostě dochází k zavlečení této mutace do regionu s následky, které nyní vidíme.

LUBOŠ PANTŮČEK (59)

■ Absolvoval Lékařskou fakultu Univerzity Jana Evangelisty Purkyně (dnešní Masarykovy univerzity) v Brně. Získal atestaci v oboru anesteziologie a resuscitace.

■ Od roku 1990 provozuje soukromou praxi spojenou s odborným poradenstvím v oblasti takzvané celostní medicíny.

Lidovky.cz: Z toho však vyplývá, že koronavirus nebude přicházet na jaře a na podzim podobně jako běžná chřipka, je to tak?
Velmi pravděpodobně. Nové typy koronavirů takto nefungují. Nefungují jako „stará“ a „česká“ chřipka, která přichází každoročně ve zhruba stejnou dobu. Příchod nové covidové vlny bude signálem, že na nás udeřila nová mutace. Nelze to spojovat s žádnou periodicitou, s žádným ročním obdobím.

Lidovky.cz: Bylo rozvolnění pravidel pro cestování rozumným krokem?
Z epidemiologického hlediska to bylo špatně, avšak z hlediska praktického to urychlilo promoření české populace koronavirem. A to považuji za správné.

Praha, 10.09.20 COVID-19, Václavské náměstí, odběrové místo
Praha, 10.09.20 COVID-19,Václavské náměstí,  odběrové místo

Lidovky.cz: Může onemocnět i ten, kdo už koronavirus měl?
Ano. To je novinka, na kterou jsme doposud nebyli zvyklí. Když před více než sto lety propukla takzvaná španělská chřipka, necestovalo se jinak než po zemi, případně po vodě – takže v porovnání s dneškem pomalu. Nelétala velká dopravní letadla, která umějí přepravit značné množství lidí, a tudíž i vir za krátkou dobu na různá místa zeměkoule, jak tomu bylo v době objevení se onemocnění covid-19 na přelomu roku v Číně.

Základní vlastnost virů – mutace – se před sto lety projevovala jinak. Virus španělské chřipky mutoval pomalu, postupně. Tak, jak epidemie ruku v ruce s pohybem lidí putovala po planetě. V daném regionu a dané době se mohl člověk setkat s mutací, která právě zde byla aktivní. A když tady nemoc prodělal, tak jej ona regionální mutace vybavila imunitou, která na ochranu před dalším onemocněním v tomto regionu stačila. A když do tohoto regionu znovu přišla vlna epidemie, byla to už mutace bezpočtu mutací. Během tohoto řetězce, kdy jedna mutace střídala druhou, agresivita viru slábla, až se z něj během dva a půl roku stal virus, který nebyl nebezpečný.

Lidovky.cz: Žijeme tedy v zajetí zbytečně černých scénářů?
Z čísel o průběhu běžné chřipkové epidemie a o vývoji celorepublikově pozitivně testovaných na koronavirus čitelně vyplývá, že nebezpečnost covidu ve srovnání s běžnou chřipkou je o více než řád nižší. K tomu čteme, že na podzim dorazí další vlna covidu, podobně jako chodí vlny běžné chřipky. Čteme, že to nejhorší nás teprve čeká. K tomu dodávám: Virus obyčejné chřipky je na naší planetě už dlouho, je možné, že je s námi po celou dobu existence lidstva. Je to virus „starý“ a je předvídatelný, neboť se jeho chování víceméně nijak nemění. Dvakrát, třikrát za sezonu zmutuje, a tudíž naše cílená imunita vůči němu – když chřipku proděláme – je pouze dočasná. Osobně se na chřipku očkovat nenechávám.

Lidovky.cz: Proč?
Získaná imunita je i po očkování taktéž pouze dočasná. Chřipku beru jako takový osobní indikátor aktuálního stavu mojí imunity: je-li plně funkční, neonemocním. Není-li plně funkční, chřipka mi to velmi jasně vyjeví tím, že onemocním. Neberme proto „českou“ chřipku coby nepřítele, vždyť informaci o naší imunitě, již nám tímto způsobem jednoduše poskytuje, nezískáme takto jasně ani po sérii odběrů a vyšetření u lékaře.

Tyto základní charakteristiky však nelze jednoduše zkopírovat na chování covidu. Není virem běžné chřipky a není ani jeho příbuzným. Nejsem věštec, mohu však vyvozovat prognózy průběhu současné krize z již proběhlých výskytů a epidemií blízkých příbuzných nynějšího covidu. V nedávné minulosti jsme zaznamenali hrozbu koronavirů, byly to koronaviry s označením SARS a MERS. Oba typy se navzájem odlišovaly svým potenciálem nakazit a také úmrtností. U SARS byla z počátku dle dat Světové zdravotnické organizace (WHO) úmrtnost 9,6 procenta z pozitivně testovaných pacientů, u MERS dokonce až okolo 30 procent. Oba viry se během tří let změnily mutacemi postupně tak, že přestaly dělat zdravotní problémy.

Lidovky.cz: Co z toho plyne?
Že případná další vlna zmutovaného covidu-19 proběhne mírněji než současná. Takže čas hraje pro nás.

Lidovky.cz: Jak hodnotíte současná protikoronavirová opatření vlády?
Je strašná škoda, že celoplošně opakujeme či se chystáme opakovat postupy z doby, kdy jsme o novém viru nevěděli nic. Posun k rozumnějšímu přístupu k problému zatím chybí. Nepamatuji, kdy víc byla starší generace vystrašena politiky, hygieniky i některými lékaři, respektive sdělovacími prostředky, než se děje nyní kvůli koronaviru. A místo zklidňování situace toto nahánění hrůzy – až na četné výjimky – pokračuje.

Jestliže hlavní podíl na takzvaných civilizačních chorobách člověka má psychika jedince, je takové jednání vysloveně trestuhodné a s jeho následky se budeme vyrovnávat ještě dlouho po zmizení hrozby koronaviru. I kvůli tomu, že jsme nyní všichni nedobrovolnými hráči na spirále obřího zadlužování, ke kterému z hlediska nebezpečí covidu-19 není vůbec důvod. Tohle přece také útočí na psychiku jedince.

Lidovky.cz: Co znamená rozumný přístup? Co se tedy má dělat?
V Česku za první dva měsíce infekce, tedy od března do května, zemřelo 316 pacientů s covidem; od konce května do prvního týdne v září pak 112. A to i navzdory faktu, že počet nakažených láme poslední dobou rekordy. Z toho plyne jednoduchý závěr – virus mutuje a tím ztrácí v čase svou nebezpečnost. Znovu musím zdůraznit, že od samého začátku sledování jeho aktivit v našich podmínkách nikdy nedosahoval nebezpečnosti obyčejné chřipky. A že mutuje na méně agresivní formy.

Lidovky.cz: Co by tedy vláda měla podle vás udělat?
Fakta z jednotek intenzivní péče v Česku vypovídají o tom, že onemocnění koronavirem probíhalo ze začátku epidemie v těžkých případech velmi často jako multiorgánové selhání, končící často smrtí. Ale v současné době, až na malé výjimky, se nejtěžší průběhy onemocnění jeví jako zápaly plic. Agresivita se viditelně snížila.

Za celou dobu epidemie nebylo v Česku ani jedno dítě na umělé plicní ventilaci – děti jsou proti koronaviru vysoce imunní. Opatření ve školách – rozestupy, roušky – to je blbost. Stačilo by zavést zákaz návštěv v léčebnách dlouhodobě nemocných, v nemocnicích, domovech pro seniory. Tak jako se to děje při epidemii běžné chřipky.

Osobně mám silný pocit, že za téma covidu je záměrně schováváno množství problémů, které zůstávaly neřešeny, a z určitého pohledu se celoplošná krize přímo v některých ohledech hodí. A to jak na celorepublikové úrovni, tak také na celoevropské, případně celosvětové. Dobu krize lze dobře využít, ale i zneužít – politicky, mocensky, ekonomicky, sociálně.

Lidovky.cz: Co přesně tím vy, lékař, myslíte?
Po překonání covidové epidemie nebude svět stejný, jaký jej známe z doby před touto krizí. Epidemie koronaviru vytáhla na denní světlo problémy, které by za normálního stavu byly tak zřetelně viditelné až za nějaký čas. Tím, co v budoucnosti podstatně ovlivní naše životy, je zrychlení robotizace, digitalizace a dalších podobných věcí. A to se všemi svými důsledky, jako je oslabení rodinných vztahů, skokový přírůstek civilizačních chorob či třeba takzvaná digitální debilita mladé generace. 

Dohromady se nám sešlo víc faktorů, jež se vzájemně doplnily. Podíváte-li se na vývoj mozku lidí od pračlověka do současnosti, je nutné si uvědomit, že šedá kůra mozková, jež nás odlišuje od „nižších“ živočichů a dělá z nás kreativní bytosti, se vyvinula jako vývojová odpověď na zvětšující se naše sociální okolí. Rodina, tlupa, klan, národ. Je to náš nástroj pro komunikaci, verbální i neverbální, soucit, pletichaření, zodpovědnost, svědomí, chápání hierarchie ve společnosti.

Lidovky.cz: Jak to vše souvisí s koronavirovou epidemií?
Stěžejním stimulačním faktorem vývoje mozku je mezilidská komunikace, komunikace tváří v tvář. Ať už se jedná o vývoj mozku v rámci celého vývoje lidstva, či o správné propojení jednotlivých částí ve vývoji mozku jednotlivce od narození během života. Díky komunikaci tváří v tvář máme k dispozici okamžitou pravdivou zpětnou vazbu našeho okolí na naše počínání, poznáváme bezprostřední reakci našeho partnera, vytváříme si následně nová schémata jednání s daným jedincem, okolím. A komunikace je nyní omezena.

Lidovky.cz: Koronavirová krize však značně urychlila rozvoj komunikačních prostředků, jako jsou videorozhovory, online konference. To je obecně hodnoceno jako přínosné.
Komunikace cestou sociálních sítí, cestou přes počítač nemá potřebnou kvalitu. Z důvodu chybějící plnohodnotné zpětné vazby nejsme schopní analyzovat problémy do hloubky, nazírání na témata komunikace zůstává na jejich povrchu. Tato povrchnost v řešení problémů se kombinuje se stavem přeinformovanosti, kdy bez zdravého úsudku nejsme schopni v obrovském množství informací odfiltrovat informace reálné a pravdivé od těch zbylých.

Žijeme v nereálném virtuálním světě, kdy si dokonce můžeme na sociálních sítích určit, komu do něj v rámci sdílení umožníme vstoupit. Na takto koncipovaných komunikačních fórech vzniká závislost jako na drogách. Dobře to ilustrují neurologické studie pomocí magnetické rezonance. Vlastní úspěšnost a spokojenost sama se sebou se pak odvíjí od počtu pozitivních ohlasů ve virtuálním světě. Není-li jich dostatek, přichází pocit frustrace.

Rozvoj sociálních sítí souvisí přímo s rostoucím počtem depresí, IQ v poslední dekádě stagnuje, dle některých studií klesá. To je velmi alarmující stav. Výuka přes počítač v době koronaviru onu zmíněnou závislost podporuje. Tento neutěšený stav závislosti mladší generace na virtuální realitě se kombinuje s oslabením sociálních a hlavně rodinných vztahů u střední a nejvíce starší generace. Takto bychom mohli pokračovat ve výčtu nepříjemných věcí snad do nekonečna.

Nebezpečná místa Česka: brněnský Cejl. Místo, kde vidíte policii jen projíždět

Cejl, Brno | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Reportéři MF DNES mapují místa, která podle statistik nejsou výjimečně nebezpečná. Ve skutečnosti jde o no-go zóny,...

Němci kritizují Česko a vzkazují: Podívejte se na naše opatření. Fungují

V Německu se žáci chrání proti infekci i při hodinách. Pokud nemají roušky,... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Koronavirová propast mezi Českem a Německem se nadále prohlubuje. Z premianta třídy se stal problémový žák, popisují...

Když ne jeho, tak aspoň jeho dítě! Psycholog Šmolka nejen o zoufalých milenkách

Psycholog a manželský poradce Petr Šmolka | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Ve třiceti už se neprovdáš. Věta, kterou kdysi běžně slýchaly dívky nad třicet let, považované už za staré panny. Dnes...

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!