PRAHA Když solární panely, tak kvalitní. Tento přístup razí ministerstvo průmyslu a obchodu. V návrhu vyhlášky o stanovení minimální účinnosti při výrobě elektřiny a tepelné energie chce všem investorům do fotovoltaických elektráren přikázat, že musí nakupovat monokrystalické solární články s účinností nejméně 18 procent a polykrystalické či amorfní články s účinností od 16 procent výše.
Účinnost udává, kolik procent slunečního záření, které dopadne na plochu panelu, je zařízení schopno zachytit a přeměnit na elektrickou energii. Podle lidí pohybujících se v solárním byznysu není účinnost nejvhodnějším parametrem pro výběr vhodné technologie. Vyšší účinnost totiž automaticky neznamená vyšší produkci elektrické energie.
Regulace se má týkat „vnitřku“ solárních panelů - fotovoltaických článků. Jejich účinnost však může výrazně omezit špatná konstrukce solárního panelu. „Minimální účinnost fotovoltaických článků je sice základní, ale nikoliv jediná hodnota, která ovlivňuje výslednou účinnost fotovoltaického panelu. Ta je dále ještě ovlivněna vlastnostmi použité tavné fólie, krycího skla a elektrického zapojení panelu,“ říká mluvčí skupiny Czech Coal Gabriela Benešová. Do skupiny Czech Coal patří i jeden z českých výrobců solárních panelů, novojičínský FitCraft Production.
Vyšší účinnost, vyšší cena Panely, které splňují ministerstvem navržené hodnoty minimální účinnosti, jsou navíc výrazně dražší než produkty konkurenčních výrobců s nižší účinností. „Nejlevnější jsou tenkovrstvé fotovoltaické panely, jejichž výrobní náklady se dostaly pod magickou hranici jednoho dolaru za Watt instalovaného výkonu. Jejich účinnost je však obvykle pod 10 procenty,“ zmínila tajemnice české fotovoltaické asociace Zuzana Musilová.
Ministerstvo naopak regulaci v této oblasti obhajuje. „Smyslem podpory, a tedy i regulace je zvyšování efektivity, snižování nákladů a podpora technologií tak, aby v dohledném časovém horizontu byly solární technologie konkurenceschopné ve srovnání s dalšími zdroji, a tedy nepotřebovaly žádnou podporu,“ uvedl mluvčí ministerstva Pavel Vlček. Výjimka bude platit pro malé instalace do 30 kilowattů. Do této kategorie spadají hlavně malé solární elektrárny na střechách rodinných domků. Domácnosti nebo firmy, které do jejich pořízení investují, si budou i nadále moci vybírat ze všech fotovoltaických panelů dostupných na trhu.
Regulace, pokus druhý
První návrh na regulaci minimální účinnosti solárních panelů se objevil již na počátku roku. Ministerstvo tehdy chtělo prosadit limit 22 procent, který by však nesplnily žádné fotovoltaické panely dostupné na českém trhu. V praxi by tak došlo k naprostému zablokování instalace dalších solárních panelů na polích i střechách.
Protesty firem podnikajících v oboru fotovoltaiky a obavy, že návrh neprojde u Evropské komise v Bruselu, nakonec přiměly ministerstvo průmyslu a obchodu ustoupit. V novém návrhu stanovilo limity nižší. Původní 22procentní limit má platit jen pro koncentrační solární elektrárny, které však do středoevropských podmínek nejsou vhodné.
Nová podoba vyhlášky nyní prochází notifikačním řízením v Bruselu, které by mohlo skončit v září. „Datum, kdy vyhláška vstoupí v platnost, není možné v tuto chvíli určit,“ dodal Vlček.
Ani nové limity nebude pro většinu výrobců snadné splnit. Většina výrobců však dodává na trh panely s účinností jen od devíti do čtrnácti procent. „Jak vyplynulo z průzkumu realizovaném na více než tisíci světových solárních technologiích, limity účinnosti dnes splňují jen dva výrobci polykrystalických a dva monokrystalických technologií. Důsledkem by bylo zásadní omezení konkurence na trhu,“ uvedla Musilová s odkazem na studii společnosti Czech RE Agency.
Ministerstvo průmyslu a obchodu namítá, že se nejedná o žádný krok zaměřený výhradně vůči fotovoltaickému byznysu. „Vyhláška je obecně o minimální účinnosti zdrojů, přičemž z 15 příloh, které specifikují způsob stanovení minimální účinnosti, se jen jedna zabývá fotovoltaickými články,“ zdůraznil Vlček. Vyhláška stanovuje také minimální hodnoty účinnosti pro uhelné a plynové elektrárny či teplárny, reguluje také minimální účinnost při spalování biomasy.
Graf
MINIMÁLNÍ ÚČINNOST VÝROBY ELEKTŘINY
(platná pro elektrárny nově uváděné do provozu)
paroplynový cyklus
54 % zemní plyn 44 % černé uhlí, fluidní kotel 41 % hnědé uhlí, fluidní kotel 40 % pístový motor (nad 500 kW) 38 % biomasa, fluidní kotel 28 % solární - koncentrační 22 % solární - monokrystalický 18 % solární - polykrystalický 16 % Zdroj: návrh vyhlášky o stanovení minimální účinnosti užití energie při výrobě elektřiny a tepelné energie
