Pátek 19. dubna 2024, svátek má Rostislav
130 let

Lidovky.cz

Česko

Rychlé peníze jsou za darování krevní plazmy. Se spermatem či vajíčky si na odměnu počkáte

Dárce spermatu foto: Pixabay.com

Tísnivou finanční situaci po covidové pandemii se lidé snaží řešit různě. Peníze lze získat například za darování vajíček či spermií. Některé kliniky evidují zvyšující se zájem, jiné naopak. Dárce totiž může v některých případech odradit dlouhá doba čekání na finanční odměnu či náročnost procesu. Nejjednodušší i nejrychlejší cesta k penězům je darování krevní plazmy.
  23:04

Některé kliniky registrují nárůst zájemců o darování spermií. „Vidíme velký nárůst počtu mužských zájemců o darování spermií, a to především od podzimu roku 2020. Předpokládáme, že to souvisí s pandemií koronaviru,“ potvrzuje manažerka kliniky Europe IVF Lenka Krčálová.

Za darování spermií mohou muži například ve pražské Fakultní nemocnici Motol získat od několika stovek do dvou tisíc korun. „Kompenzace účelně vynaložených nákladů spojených s darováním je stanovena do maximální výše 10 tisíc korun. Vyplacena je dárci jednorázově po ukončení celého procesu, tedy asi jeden rok od zahájení,“ uvedla pro iDNES.cz vedoucí Centra pro reprodukci genetiky Fakultní nemocnice Motol Marína Zámečníková.

Přestože se darování spermatu může zdát jako jednoduchý způsob, jak si přivydělat až 15 tisíc korun, všemi povinnými vyšetřeními projdou podle embryoložky Jany Březinové jen asi jeden až dva z deseti uchazečů o dárcovství.

Při vstupním vyšetření se zjišťuje například počet, pohyblivost a tvar spermií. Muž musí navíc dodržet až pětidenní pohlavní abstinenci. Pokud parametry spermiogramu splňují kritéria, provede se jejich zamrazení na zkoušku. Dárci také musí projít opakovanými vyšetřeními na pohlavní nemoci. Zjišťuje se také jeho osobní a rodinná anamnéza, zdravotní stav, psychické problémy, ale i zájmy a podobně.

„Při další návštěvě absolvuje klient pohovor s genetikem, poté z krve a moči provádíme testy na pohlavně a geneticky přenosné choroby, zjišťujeme krevní skupinu. Zhruba do měsíce máme všechny výsledky, vyhodnotíme je a definitivně rozhodneme, zda se muž může stát dárcem, anebo ho vyřadíme. Každý dárce přijde na 6 až 10 odběrů,“ nastínila náročný proces embryoložka.

Páry vybírají dárce spermií dle nadání i podoby s otcem, říká lékařka

Dárkyně vajíček se bály cestovat

Darování vajíček je pak ještě složitější. Nejprve musí adeptka podstoupit vstupní konzultaci. Pokud projde a lékař ji vyhodnotí jako vhodnou, absolvuje rovnou i krevní odběry. Při těch se zjišťují hladiny ženských hormonů, vyšetřuje se bezinfekčnost dárkyně, následuje gynekologické a genetické vyšetření. Důležitá je i rodinná anamnéza a psychický stav. 

Následně podle svého menstruačního cyklu zahajuje stimulaci vaječníků, přičemž je pod neustálou kontrolou lékařů. Injekční aplikace hormonů trvá asi 10 až 12 dní a dárkyně si je může podkožně aplikovat sama. Podle ultrazvukového vyšetření se poté zjišťuje, jaký den je pro odběr vajíček nejvhodnější. Celý zákrok trvá 5 až 10 minut na operačním sále pod anestezií. Kompenzace se pohybuje kolem 30 tisíc korun.

Jak Krčálová z Europe IVF dodává, u žen klinika nezaznamenala nárůst ani pokles počtů zájemkyň o darování vajíček. „Ve větší míře se nám však stávalo, že dárkyně rušily objednané konzultace kvůli obavám z cestování v průběhu pandemie,“ uvedla s tím, že klinika očekává, že po pandemii může přijít mírný nárůst.

Některé tak může delší doba čekání odradit. Například reprodukční klinika ISCARE eviduje lehce zvýšený zájem o informace k darování obecně, ale na celkový počet skutečných dárkyň aktuální situace podstatný dopad podle asistentky ředitele Jindry Průšové neměla. „Z pohledu počtu a struktury zájemkyň o darování vajíček žádné zásadní změny nepozorujeme,“ dodala.

Darování plazmy jako brigáda

Rychlejší výdělek slibuje darování plazmy, za kterou je kompenzace v řádech několika stovek korun za jeden odběr. Například klinika Cara Plazma nabízí náhradu 400 korun za první odběr, 1 000 korun za druhý a za každý další pak 700. Dárce si tak za rok může přijít až na 18 200 korun.

Zájem Čechů o tuto částku ale poznamenal koronavirus. Například na klinice Plasmafera v Českých Budějovicích, kde za odběr slibují 600 korun, se počet dárců snížil.

„Dárců během pandemie ubylo. Lidi měli strach, podléhali hoaxům o covidu. Ovlivnila je taky opatření, která proti koronaviru byla, například zakázané cestování přes hranice okresů,“ vyjmenoval důvody lékař Peter Danko.

Lidi nepřilákala ani peněžní odměna. „Nemáme indicie, že by lidi strádali a z toho důvodu darovali plazmu. Myslím si, že když lidi nikam nechodili, peníze pořád měli,“ pokračoval lékař plazmacentra, které i nyní zaznamenává nedostatek zájemců.

Větší počet dárců nezaznamenala ani Unicaplasma. „Určité procento dárců, kteří chodí čistě kvůli finanční náhradě jsme měli vždy,“ uvedla Alice Pilousová. Pandemie a lockdowny podle ní způsobily, že klesl počet stálých dárců. 

„Situace se částečně zlepšila na podzim loňské roku a na jaře tohoto roku. Nicméně velké procento našich dárců byli vysokoškolští studenti, kteří od března 2020 prakticky vypadli,“ dodala s tím, že obecně je dárců plazmy stále nedostatek.

Chybí krev pro mimořádné výdaje

S tím naštěstí nemusí bojovat nemocnice, které potřebují krev. Češi a Češky ji během pandemie darovali v hojné míře. Podle Českého červeného kříže je počet dárců ještě dostačující na pokrytí potřeb nemocnic, chybí ale rezervy pro případ mimořádného výdaje.

V transfuzních zařízeních je registrováno téměř 260 tisíc pravidelných dárců, ročně přibývá asi 30 tisíc nových. Během pandemie některá zařízení zaznamenala jejich větší nárůst.

To potvrzuje například primářka Transfuzního oddělení Fakultní nemocnice Plzeň Petra Šlechtová, která uvedla, že zařízení v roce 2020 provedlo o dva tisíce odběrů více ve srovnání s jinými roky. Lidé také chodili darovat rekonvalescentní covidovou plazmu. Jiné nemocnice však evidují pokles.