Vláda po souhlasu sněmovny prodloužila nouzový stav do 14. února. Dohromady bude trvat nejméně 132 dnů |
Argumentují, že kabinet premiéra Andreje Babiše (ANO) nesplnil jejich podmínky – kupříkladu nadále nechal zavřené skiareály a takřka celé školy – a avizují, že KSČM už další prodloužení nouzového stavu nepodpoří. Zástupci zbylých sněmovních stran jsou v kritice ještě hlasitější. Nouzový stav, nutný pro další brzdění nákazy, má přitom „datum spotřeby“ již 14. února.
Vláda proto hledá způsoby, jak si uchovat možnost nařizovat opatření v boji proti šíření covidu i mimo nouzový stav. V opačném případě by totiž – dle vicepremiéra Jana Hamáčka (ČSSD) – „padl zdravotnický systém na ústa“.
První ze zvažovaných variant doporučuje počkat si, až Parlamentem ČR projde materiál z dílny ministerstva vnitra. „Současná právní úprava je dostatečná v případě ohrožení způsobeného přírodními silami, nicméně situace související s pandemií nemoci covid-19 dokládá, že současný krizový zákon dostatečně nereflektuje tuto problematiku,“ uvádí důvodová zpráva k návrhu zákona, s nímž přišel resort řízený ministrem Hamáčkem. Lidovky.cz mají dokument k dispozici.
Nově stav nebezpečí
Návrh úpravy ústavního zákona o bezpečnosti se v tomto případě snoubí s nouzovým zákonem, jenž normu v mnohém zpřesňuje. Nově by kabinet dostal do rukou možnost vyhlásit stav nebezpečí, který je „odlehčenou“ verzí nouzového stavu. Má však tutéž slabinu – sněmovna jej může zrušit. Stav nebezpečí by mohl platit buď pro celé území republiky, nebo jen pro její část, například kraj. Dnes jsou to výlučně hejtmani, kteří mají možnost vyhlašovat stav nebezpečí pro svůj kraj či v jeho části.
Nový PES by při nízkém riziku nemusel vyžadovat nouzový stav, myslí si opozice |
Co by tedy vláda mohla ve stavu nebezpečí nařídit? Omezit svobodu pohybu – podobně, jako během nouzového stavu, například uzavírkou nějakého území či časově vymezenými zákazy vycházení. Uložit pracovní povinnosti příslušným skupinám obyvatel, podobně jako v minulosti povolala mediky. Z návrhu zákona vyplývá, že další omezení – zavíraní restaurací a dalších podnikatelských činností, omezení shromažďovacího práva, nasazení vojáků a další – by vláda ve stavu nebezpečí k dispozici neměla, potřebovala by k tomu nouzový stav.
Řešení přes novelizaci ústavního zákona však má úskalí: nelze ji urychlit. „I kdyby Parlamentem ČR prošlo vše hladce, přijetí navrhovaných změn by trvalo nejméně tři měsíce,“ řekl pro Lidovky.cz člen ústavně právního výboru sněmovny Jakub Michálek (Piráti) s tím, že Hamáčkovo ministerstvo mělo novelu předložit už v září, přitom poslancům na stůl se dostane nejspíš až během února. „Nejsem si jistý ani tím, že se to stihne ještě ve funkčním období této sněmovny,“ řekl s odkazem na podzimní volby.
Čekat nejméně čtvrt roku na kýženou legislativu může být pro vládu potíž. S každým dalším prodloužením stavu nouze klesá ve sněmovně chuť zvednout pro jeho pokračování ruku, navzdory riziku, že bez něj by teoreticky mohlo dojít k masivnímu rozvolnění restrikcí prakticky ze dne na den.
Dle opozice, bez jejíž hlasů se reforma ústavy neobejde, má Hamáčkovým resortem dlouho laděná verze zákona nedostatky. Lídr hnutí STAN Vít Rakušan pro Lidovky.cz řekl, že návrh zákona vítá, jelikož reaguje na mnohé neduhy, které kabinetu vyčítala. „S čím ale nesouhlasíme, je změna části týkající se náhrad,“ uvedl Rakušan s tím, že vláda napříště nechce podnikatelům dát šanci ani o kompenzace žádat.
Posílený ministr
Druhé z možných řešení, jež však zatím nemá přesnější kontury, spočívá v převodu části pravomocí vlády za časů nouzového stavu na ministerstvo zdravotnictví, případně hlavního hygienika. Benefit této cesty je, že by nebylo nutné měnit krizovou legislativu a resortu zdravotnictví by se zvětšil prostor, jak se vypořádat s hrozbou pandemie, jež spadá do jeho gesce. Zajistit by tak šlo i pokračování protiepidemického systému PES, který je vázán na vyhlášení nouzového stavu.
„Návrh legislativy bychom chtěli předložit do konce současného nouzového stavu, tedy do 14. února,“ řekl pro Lidovky.cz ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) a potvrdil, že o něm jedná i s opozicí. Dle informací Lidovky.cz dostal tuto agendu na starost Blatného náměstek pro legislativu Radek Policar, toho se však redakci nepodařilo zastihnout.
Musí pokračovat aktuálně platná opatření, neobejdeme se bez nouzového stavu, uvedl Hamáček |
Téma nové legislativy, jež by vznikala pod taktovkou ministerstva zdravotnictví, se otevřelo na středečním jednání sněmovního podvýboru pro implementaci nových léčebných a vyšetřovacích postupů do praxe, propojení vědy a praxe. Zúčastnili se ho i Blatný s Policarem. Šéf podvýboru Vlastimil Válek (TOP 09) řekl pro Lidovky.cz, že se ministerstvo s ničím novým nevytasilo.
„Přitom s podobným materiálem přišel už loni na jaře tehdejší ministr Adam Vojtěch. Nepodepsal bych se pod všechno, ale mělo to hlavu a patu. Tento již vypracovaný návrh se však současné vedení resortu zřejmě rozhodlo shodit ze stolu,“ uvedl poslanec. Válkovi a dalším opozičníkům nejvíce vadila míra pravomocí, jež by přešly přímo na ministra zdravotnictví; dle něj to šlo ošetřit jejich přesunem na hlavního hygienika či vedoucí představitele dalších úřadů spravujících oblast zdravotnictví.
Snaha vložit do vínku zdravotnického resortu pravomoci navíc, jež by mu umožnily vydat třeba zákaz vstupu do restaurací, není ničím novým, podobnou věc vláda zkoušela už na jaře skrz zákon o ochraně veřejného zdraví. Tehdy to sklidilo odmítavou reakci z opozičních lavic, část nařízení ministerstva pak kvůli chybám v administrativním postupu zrušil soud.
Michálek pro Lidovky.cz potvrdil, že ministerstvo ohledně nové legislativy Piráty kontaktovalo, ale nyní prý komunikace vázne a není jasné, jak si Blatného úřad změnu zákona představuje. Rozhodnuto tak není ani v otázce, na koho by nové pravomoci připadly. V případě, že je získá ministr, reálně hrozí odsudek s poukazem na to, že je mu svěřena až příliš velká moc bez možnosti kontroly. U varianty s posílením hlavního hygienika se zase jeví problematickým, že by takto závažná rozhodnutí přijímal, aniž by byl kýmkoli zvolen.
