Lidovky.cz: Je již známo, kdo je viníkem nedávné nehody na Benešovsku?
Generální ředitel Správy železnic Jiří Svoboda: Vyšetření nadále probíhá, ale nyní je prokázané pro mě to stěžejní, že zabezpečení přejezdu fungovalo, tedy blikače červeně svítily. To naznačuje, že šlo o selhání lidského faktoru, ale nedělejme zatím závěry.
Na Benešovsku se srazil autobus s osobním vlakem. Na místě je 10 zraněných |
Ředitel drážních hasičů Petr Vodička: Typické selhání lidského faktoru. I když třeba signalizační zařízení není v provozu, tak řidič má povinnost se rozhlédnout a pokud se blíží vlak, tak tam vjet zkrátka nesmí. Někdy se debata o funkčnosti bezpečnostních výstrah dle mého názoru příliš přeceňuje.
Lidovky.cz: Byly již vyčísleny škody?
Svoboda: Škoda na dráze byla vyčíslena v řádu stovek tisíců korun.
Vodička: Já mohu mluvit za správu infrastruktury a pro nás platí, že škody na železničním svršku nebyly podstatné. To ale nelze říci o autobusu a železničním vozidle, to ale nespadá do naší sféry.
Lidovky.cz: Jsou bezzávorové přejezdy rizikovějšími?
Svoboda: Četnost nehod na přejezdech, kde není břevno, je umocněnější, dochází k nim častěji. Otázkou je ale samotné chování řidiče, protože také velmi často se nám stává, že i když je přejezd vybaven závorami, tak se v nich nechá uzavřít. Každopádně jsme si stanovili cíle a chceme, aby na silnicích první třídy byla závora vždy. To je otázka dvou let.
Vodička: Nehody se stávají na všech typech přejezdů.
Lidovky.cz: Na čem nejaktuálněji Správa železnic pracuje?
Svoboda: Spouštíme nový projekt, kdy světelná LED dioda v závoře je napojena přímo na signalizaci, začne tedy blikat společně se zbytkem výstražného zařízení a pokračuje v tom po celou dobu, co je dole. Aplikovali jsme tuto techniku již na několik přejezdů. Cílem je ještě víc upozornit řidiče, že mají dávat pozor.
Co se děje po krvavém střetu autobusu s vlakem. Zranění zažívají zkreslení času, hasiči třídí, komu lze pomoci |
Lidovky.cz: Čím se liší neštěstí na železnici od ostatních dopravních nehod?
Svoboda: Je to tragičtější a jsou v tom mnohem větší emoce.
Velitel požární stanice Benešov Jiří Černovský: Při takovémto zásahu se pohybujeme na drážním tělese, kde platí zvláštní předpisy, jde o prostor hasičů Správy železnic (sbor čítající téměř 500 aktivních hasičů pozn.red.). Ale kvůli různému rozmístění jejich působišť jsme to my (členové klasického hasičského záchranného sboru pozn.red.), kdo dorazí první, takže provádíme nejnutnější práci: snažíme se pomocí dispečerů zastavit provoz, vyprošťujeme a třídíme raněné. Do zhruba 30 minut za námi dojíždí jednotka Správy železnic a přebírá si velení.
Lidovky.cz: Jak moc ztěžuje vykolejení vlaku samotný zásah?
Černovský: To záleží na tom, v jaké pozici po vykolejení skončí. Pokud vlak zůstane na kolejích, tak to problém nepředstavuje, pokud však někam sjede, například dolů z meze, tak tam už zase navíc musíme řešit samotný přístup k němu a je to okamžitě složitější. Odsun a vyprošťování nabírají zpoždění.
Vodička: Situaci může zřetelně zkomplikovat požár či únik pohonných hmot.
Lidovky.cz: Jak se lze připravit na nejčernější scénáře?
Vodička: Žádnou simulací se nepřipravíte na realitu. Pokaždé když přijedete k místu nehody, tak je situace jiná. Proto se také náměty cvičení pravidelně střídají. Zkušenosti se ale bohužel nedají koupit.
Černovský: Hasičské záchranné sbory využívají nabídku Správy železnic, aby si na starých vyřazených vagónech trénovaly různé postupy a strategie. Trénujeme například vstup dovnitř vlaku, když nejdou otevřít dveře. Plus všechny složky IZS (integrovaný záchranný systém pozn.red.) jsou školeny na posttraumatickou pomoc.
Ukázková simulace srážky vlaku s autobusem  |
Lidovky.cz: Jak dlouho trvá konkrétně zásah hasičů?
Černovský: Autobus by měl být vytříděn za nějakých maximálně 20 minut. Protože v realitě se nezranění snaží sami dostat ven. Na nás zbydou ti, kterým je potřeba pomoci, protože jsou například zaklínění či zranění. Činnost, při které je rozdělujeme dle stupně závažnosti, se nazývá právě tříděním.
Lidovky.cz: Kdy je nutné aktivovat traumaplán?
Černovský: Traumaplán se aktivuje na základě rozhodnutí vedoucího záchranné složky operace. Vychází se z toho, kolik je na místě zraněných, jak moc jsou jejich zranění vážná a kolik je v blízkosti nemocnic. To je opravdu doménou především zdravotní záchranné služby.
