PRAHA Každému, kdo se chce vyjádřit k výši a struktuře poplatků za účast v důchodových fondech v rámci druhého pilíře penzijního systému, zbývá na sepsání připomínek jen necelý týden. Podle ekonomů a penzijních fondů je však na takovouto diskusi příliš brzy, neboť ve hře je stále mnoho neznámých.
„Nevíme nic o nákladech nebo o tom, kolik lidí do druhého pilíře vstoupí. Vyjádřit se k nastavení a výši poplatků je proto velmi těžká úloha za hranicí možnosti pravděpodobnosti,“ řekl Jiří Rusnok, prezident Asociace penzijních fondů. Podle něj fondům ke správnému zhodnocení chybí například informace o tom, jak vysoké budou nároky na kapitál, jaké přesně povinnosti budou fondy muset plnit, jak budou regulovány náklady na distribuci a propagaci nebo zda budou moci využívat synergií se stávajícím systémem penzijního připojištění. Bez znalosti těchto parametrů se tak prý penzijní fondy nemohou seriózně vyjádřit k detailním návrhům poplatků ministerstva financí. To definici čtyř důchodových fondů podle míry rizikovosti a čtyři varianty způsobu vypočítání poplatků vyvěsilo na svých webových stránkách k veřejné diskusi minulý týden. Lidé se k návrhům mohou vyjádřit až do 5. dubna. Rozpaky nad současnou diskusí o poplatcích však vyjadřují nejen samotné fondy, ale i ekonomové.
„Tuto rovnici nemůžeme vyřešit, protože proměnných je příliš mnoho,“ řekl o hodnocení struktury poplatků Petr Sklenář, analytik makléřské firmy Atlantik FT. Podle něj je velmi důležité před nastolením debaty o struktuře poplatků nejdříve například určit, jaké budou v budoucnosti podmínky současného penzijního připojištění nebo jaké přesně budou muset fondy plnit povinnosti.
„Vzhledem k velkému počtu neznámých v nastavení systému je skoro zbytečné v současné chvíli diskutovat o výši poplatků,“ řekl analytik České spořitelny Petr Bittner. Podle něj lidé s jistou mírou přesnosti dokážou odhadnout, jak mohou být jednotlivé důchodové fondy výnosné. To jim však podle Bittnera není k ničemu, dokud nevědí, o kolik se jim v případě přechodu do druhého pilíře sníží státem vyměřený důchod.
Fondy se tak k návrhům ministerstva vyjádří jen v obecné rovině. „Obecně se domníváme, že je lepší mít více nižších poplatků,“ řekl Rusnok. Podle něj by tak systém měl zpoplatňovat jasně stanovenou cenou každou oddělitelnou činnost fondu. Zavedení poplatků odvozených od míry zhodnocení vkladů však stávající fondy vidí jako rizikové. Podle nich tento systém může vést k velkým výkyvům výnosnosti fondů, protože správce bude motivovat jen v krátkodobém horizontu. „Může to způsobit vyšší míru rizikovosti. Americké investiční banky nejsou dobrým příkladem zavedení tohoto modelu,“ upozornil Mojmír Boucník, finanční ředitel skupiny AXA pro Česko a Slovensko. Penzijní fondy v Česku nyní spravují pro necelých 4,6 milionu lidí více než 232 miliard korun. Náklady na správu těchto účtů za celý systém penzijního připojištění činí zhruba tři miliardy korun.
Graf
Na konci loňského roku mělo penzijní připojištění 4,595 milionu lidí,
to je o 127 tisíc více než o rok dříve.
Portfolio penzijních fondů (v procentech)
Akcie 0,8
Podílové listy 3,7
Dluhopisy 84
Pokladniční poukázky 0,5
Účty a termínované vklady 7,6
Nemovitosti 0,8
Ostatní aktiva 2,6
Fondy pro klienty spravují 232,4 miliardy korun.
V loňském roce tvořil zisk penzijních fondů 4,57 miliardy korun, což je o téměř dvě miliardy korun více než v roce 2009.
Rozdělení současných poplatků za správu prostředků penzijního připojištění
Správa investic 0,07–0,2 %
Správa klientů 0,3–0,7 %
Distribuce a propagace 0,5–0,8 %
Celkem 0,87–1,7 %
