Deficit státního rozpočtu se v květnu vyšplhal už na 271,4 miliard korun. Na celý rok je přitom Původně přitom schválen schodek 295 miliard korun.
„Nekompetentnost je tím největším problémem této vlády. Ministr financí, který připraví naprosto nerealistický státní rozpočet a ignoruje při jeho schvalování i varování z opozice, by měl sám rezignovat a nevymlouvat se na úředníky,“ vyzval Stanjuru místopředseda rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny Jan Hrnčíř z SPD.
Ke kritice se přidala i bývalá ministryně financí a šéfka poslanců ANO Alena Schillerová. Podle ní je tak vysoký schodek způsobený hlavně nesprávným čerpáním peněz z Evropské unie a také špatným výběrem daní
„Ministerstvo financí jen letos nevybralo už 30 miliard korun kvůli špatně nastavené windfall tax a toleranci šedé a černé ekonomiky. Ve výsledku jde o největší selhání ministra financí v novodobých dějinách naší země. Každý další den, kdy slabý premiér Petr Fiala podrží Zbyňka Stanjuru ve vládě, stojí Českou republiku nevratně stovky milionů korun,“ řekla iDNES.cz Schillerová.
Stanjuru hájí jeho kolegové z vlády, včetně premiéra Petra Fialy. Věří, že k ozdravení veřejných financí pomůže konsolidační balíček, který vláda představila v polovině května.
„Teprve v průběhu léta uvidíme, jak vypadá skutečné plnění rozpočtu v letošním roce. Čísla, která máme k dispozici teď, neukazují dobrý trend. A jenom to potvrzuje, že musíme dělat úsporná opatření, snižovat deficit veřejných financí. Ta opatření, se kterými jsme přišli, nejsou populární, ale jsou naprosto nezbytná,“ vyjádřil se k situaci předseda vlády, který na summitu Evropského politického společenství v moldavském Kišiněvu.
„Děláme opatření, která budou snižovat deficity o 94 miliard korun. V dalším roce o 148 miliard. Bylo by dobré udělat něco už letos. Měli bychom se soustředit na provoz státu a tam dělat rezervy,“ dodal s tím, že konkrétní řešení bude vláda projednávat příští týden.
Tlak na šetření je legitimní
Ministr vnitra Vít Rakušan souhlasí s tlakem na šetření ze strany ministra Stanjury. „Tlak na šetření je zcela legitimní a souhlasí s tím všichni ministři ve vládě. Teď se jenom musí odehrát ta diskuse. Musíme ji vést jinak než mediálně,“ řekl iDNES.cz předseda hnutí STAN.
„Úspory jsou nutné, ale už se nesmí z mého pohledu například dotknout po celkovém snížení a propouštění zaměstnanců další platové hladiny,“ řekl ministr Rakušan.
Předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová iDNES.cz sdělila, že situace s rozpočtem musí vyřešit. „Ministr Stanjura by měl co nejdříve představit plán konkrétních kroků. Za TOP 09 není přijatelné, aby nebyl dodržen schodek naplánovaný v letošním rozpočtu,“ uvedla.
S nutností představení konkrétních návrhů souhlasí i ministr pro místní rozvoj a šéf Pirátů Ivan Bartoš. „Úspory jsou nutné a debata o letošním rozpočtu je namístě. Musíme si spolu jako vláda sednout a probrat to. Moc konkrétních návrhů ale zatím předloženo není, tak vyčkáme na schůzi,“ řekl iDNES.cz Ivan Bartoš.
Bartoš ale kritizuje návrh pro příští rok, který Stanjura nedávno předložil k projednání. V něm ministerstvo financní předkládá další škrty nad rámec konsolidačního balíčku, který v květnu vláda představila.
Ministerstvo financí překvapilo všechny
„Ministerstvo financí se každoročně snaží navrhovat čísla restriktivně, ale tato částka je pro nás nepřijatelná a nereflektuje správným způsobem výsledky jednání o konsolidaci. Dle prvních reakcí mých vládních kolegů je vidět, že ministerstvo financí svým krokem překvapilo všechny,“ řekl iDNES.cz Bartoš s tím, že návrh ke snížení tarifů nemá oporu v žádné z předchozích dohod.
„Návrh ke snížení tarifů zaměstnanců státu v době dvouciferné inflace o 5 procent či snížení celkového objemu platů o 4 procenta namísto koalici oznámených 2 procent nemá oporu v žádné z předchozí diskusí. Stejně tak překvapivé jsou návrhy, které popírají předem dojednané priority resortů. Návrhy jdou často pod hranici již smluvně vázaných peněz opírajících se o budoucí čerpání ve střednědobém výhledu 2024 až 2025,“ upřesnil předseda Pirátů Bartoš.
Úředníci ministerstva financí podle něj také zapomněli na slib, který vláda dala na svém výjezdním zasedání v Jeseníku v závazku pomoci hospodářsky a sociálně postiženým územím, na které chce cílit již schválené programy.
„Okamžitě jsem kontaktoval ministerstvo financí. Věřím, že se vše v následujících dnech vysvětlí. Za sebe musím říci, že krok ministra financí znejistil významně i zaměstnance, kteří pode mně spadají. Proto jsem se na něj obrátil s vysvětlením,“ dodal Bartoš.
Také sám ministr financí Zbyněk Stanjura ve čtvrtek ve svém vyjádření avizoval, že vláda musí zasáhnout a situaci rozpočtu řešit. „Přestože se blížíme do druhé poloviny roku, kdy prohlubování schodku mohutně zpomalí první příjmy z windfall tax, dividenda od ČEZ či peníze z evropských fondů, musíme jako vláda šlápnout na brzdu,“ avizoval šéf resortu financí.
Potřebu koaličního vyjednávání zdůraznil také jeden z členů rozpočtového výboru Sněmovny Jan Jakob z TOP 09. Stejně jako premiér považuje za jedno z řešení prosazení konsolidačního balíčku představeného vládou.
„Čísla pokladního plnění státního rozpočtu opravdu nejsou dobrá. Je zřejmé, že problém je jak na příjmové, tak na výdajové straně rozpočtu. Tato situace jednoznačně potvrzuje nezbytnost dojednaného ozdravného konsolidačního balíčku,“ hájí ozdravný balíček. To, zda by měl ministr Stanjura odstoupit z funkce, nekomentoval.
„Střílet“ do ministra z vlastní politické strany nechce ani místopředseda Poslanecké sněmovny Jan Skopeček (ODS). „Ve škrtání výdajů rozpočtu bude mít moji podporu,“ sdělil iDNES.cz. Kromě konsolidačního balíčku podle něj musí vláda zavést ještě letos také balíček „škrtací“. „Nemůže to být přitom úkol jen pro ministra financí, ale zodpovědnost a aktivitu v tom musí předvést celá vláda, každý ministr. Ořezat tužku a začít škrtat už v letošním rozpočtu musí bez debat celá vláda,“ dodal Skopeček.
Pětikoalice o voliče přijít nemusí
Pětikoalice na začátku svého volebního období slíbila, že veřejné finance stabilizuje. Podle politologa Miloše Brunclíka z Karlovy univerzity se jí ale avizovaný záměr nedaří.
„Od začátku je ministr financí kritizovaný, že do rozpočtu nezařadil spoustu věcí. Nepočítal s valorizací důchodů. Od opozice tak šla kritika, že jsou jeho opatření nedostatečná a nedomyšlená. Samozřejmě je tak vláda oprávně je kritizovaná odborníky z ekonomických i politických kruhů,“ podotkl Brunclík
Dodal, že se zatím nedá odhadnout, jestli vláda vyslyší výzvy k vyměnění ministra či sám Stanjura rezignuje.
„Je samozřejmě vnímán jako spojenec Petra Fialy. Můžou na něj být tlaky, ale je to spíše záležitost ODS, jestli by vůbec Stanjura mohl být vyměněn. Otázka totiž je, jestli ODS disponuje někým, kdo by ho mohl nahradit. K ekonomickým otázkám se vyjadřuje Jan Skopeček, ale nemyslím, že je nějak výrazně schopnější,“ podotkl Brunclík.
Podle něj se také nedá zatím říci, jestli podobnými škrty v rozpočtech nynější vláda ztratí své voliče v příštím volebním období. S tím souhlasí politolog Josef Mlejnek z Institutu politických studií.
„Je to předčasné odhadovat, jsme zhruba v polovině volebního období. Část voličů chápe, že si doba žádá nějaké škrty, ale někteří to naopak nemusí skousnout,“ sdělil Mlejnek.
Dodal, že to, že Stanjura oznámil další škrty tak brzy po představení konsolidačního balíčku, svědčí o tom, že situace s rozpočtem na letošní rok je kritická.
„Kdyby se měl rozhodovat čistě politicky, tak si určitě vybere nějakou vhodnější dobu. Že s tím vystoupil teď svědčí o tom, že je situace skutečně nezklidňující,“ dodal Mlejnek.
