130 let

Dějinami velryb až zpět na souš

Česko

PALEONTOLOGIE

ANN ARBOR, USA Unikátní pohled do historie kytovců nabídly skvěle zachované pákistánské zkameněliny, jejichž popis přinesl časopis PLoS ONE. Patřily dvěma jedincům nově popsaného druhu Maiacetus inuus. Tito předci dnešních kytovců představují přechod mezi suchozemskými a vodními druhy. Žili před 49 miliony let nejspíše v mělkých pobřežních vodách; měli končetiny dobře přizpůsobené plavání, ale použitelné i na souši. Tam se také nejspíše rozmnožovali, naznačuje poloha dobře vyvinutého embrya patrného v jedné zkamenělině. Směřuje hlavou ven z dělohy jako u většiny dnešních savců. Kytovci však rodí opačně. Jednoznačný důkaz to ovšem není: blízcí příbuzní velryb, hroši, dnes rodí na souši i ve vodě a jejich mláďata také přicházejí na svět nohama napřed.

Velmi schopný „obojživelník“, žijící před 49 miliony let, se neobešel bez pevné půdy pod nohama

Když delfíni neuměli plavat Dnešní delfíni a kozy mají společného předka, na první pohled je však patrné, že se obě linie už dávno odrodily. Zjistili to vědci z University of Michigan, když našli zkamenělinu dávného předka kytovců. Ten zamířil z vody na suchou zem. Na detailu nálezu z pákistánské formace Habib Rahi (dole) s uměle přibarvenými částmi kostry je modře vybarvena kostra vyvinutého plodu, který byl dlouhý před 60 cm, tj. čtvrtinu délky matky.

Autor: