Děláme hračky s českou vlaječkou

„Po stu letech jsme museli zrušit tradici vydávání obědů. Měl jsem připravenou řeč, že to případně lidem vysvětlím, ale nikdo neřekl ani slovo.

Stály nás ročně 800 až 900 tisíc. A všichni víme, že každý problém firmy je také náš problém,“ říká Jaroslav Zeman, spolumajitel firmy Detoa Albrechtice, vyrábějící zejména dřevěné hračky.

Tradici dřevěných hraček z Albrechtic založil v roce 1908 podnikatel Johann Schowanek. Ačkoli on sám pocházel z poměrně chudých poměrů, dokázal vybudovat ve své době největší firmu na výrobu dřevěných hraček na světě. Slavné jojo nebo dřevěné „mačkací“ figurky zvířátek, jejichž končetiny i krk se ohýbají podle toho, jak mačkáte na jejich podstavec, jsou jeho vynálezy, vyráběné už od roku 1930.

„Bohužel to všechno vymyslel ještě předtím, než začala fungovat pořádná patentová ochrana. Takže Čína to všechno okopírovala,“ říká dnes Jaroslav Zeman.

Po druhé světové válce a únoru 1948 se stal z firmy Schowanek socialistický podnik a jméno zakladatele muselo z jeho titulu zmizet. Vznikla Tofa, která měla dvě pracoviště vedle sebe, vedle Albrechtic ještě v Semilech. Po listopadu 1989 zůstal název Tofa semilskému podniku a albrechtická továrna, kterou získal v privatizaci právě Jaroslav Zeman, musela změnit název znovu. Jaroslav Zeman zvolil další ze značek, kterou společnost používala - Detofa, patentovanou jako Detoa. „Když musí firma měnit názvy, není to nikdy moc šťastné,“ říká k tomu Zeman. „Schowanka znal celý svět. Tofu minimálně socialistický blok a velmi dobře byla zavedená i v Německu. A teď se už sedmnáct let snažíme tlačit před sebou značku Detoa.“ Přišel od vleků Zemanův osud se propojil s albrechtickou továrnou v roce 1984. Její výrobky znal sice od dětství - ačkoli sám měl podle svých slov radši kovové traktůrky na klíček od Kovatu -, ale zprvu mířil úplně jinam. „Jsem z toho kraje, takže skoro všichni z rodiny měli sklářskou školu. Já dělal podobnou, bižuterní v Jablonci nad Nisou. Ale šel jsem pak letem světem, až jsem se dostal na lyžařské vleky na Špičák. V té době jsem závodně lyžoval. Fabrika byla hned vedle. Nastoupil jsem do ní, když mi bylo pětadvacet.“

Tofa tehdy měla tři výrobní programy: na dřevěné hračky, na dřevěné korále a na výrobu pianinových a klavírních mechanik, kterou převzala v 50. letech. Když se po roce 1989 začala připravovat její privatizace, rozhodl se podle Zemana přespolní management zrušit výrobu hraček a korálů a spojit se s německým konkurentem v oblasti výroby pianin.

„Udělali by z Tofy jen provozní pobočku, distribuce, obchod i celé vedení měly být ve Stuttgartu. To mi vadilo. Byl jsem místní, patriot a říkal jsem si: zdegradovat stoletou fabriku na pouhou filiálku - to ne,“ vzpomíná Zeman.

Podal konkurenční privatizační projekt, a ačkoli mu podle svých slov sám nedával moc šancí, vyhrál. „Byl jsem outsider. Neměl jsem ekonomické vzdělání ani praxi a přišel jsem ze sjezdovek. Ale projekt byl dobrý.“

Datum privatizace si pamatuje dodnes. „Rozhodnutí padlo 16. října 1992.“ Exportéři do Číny První období nebylo jednoduché. Kromě komplikací s nutnou změnou názvu se měnil trh a mizeli tradiční partneři. „Na Západ jsme za socialismu prodávali přes podniky zahraničního obchodu, Pragoexport a Unicoop. Ty najednou nebyly. Museli jsme hledat přímé kontakty a přímé zákazníky. Detoa byla navíc z doby socialismu nastavena hlavně na výrobu pianinových mechanik. Hračky a korále se potlačovaly. Zaplaťpánbůh ale zůstaly zachovány a dnes nás živí, protože klavírní průmysl se dostal do těžké deprese.“

Na sklonku 90. let firma pronikla na čínský trh. „V roce 2000 jsme byli my, venkovani z Albrechtic, sedmým největším českým exportérem do Číny. Začala od nás kupovat čínská společnost Pearl River, což je největší světová firma v oblasti klavírních křídel. Spolupracovali jsme šest nebo sedm let. Jak ale začala posilovat česká koruna, stal se z toho neudržitelný boj.“ Když to jde, a když to nejde Úbytek zakázek z Číny a potíže všech ostatních výrobců pianin a klavírů vedly k tomu, že se stěžejním odvětvím Detoy staly dřevěné hračky. I tady pomohlo, že albrechtické továrně nabídl spolupráci silný zahraniční partner. V tomto případě šlo o německou společnost Selecta, kterou Zeman hodnotí jako Rolls Royce mezi dřevěnými hračkami. „Oslovili nás oni. Věděli o nás, dali nám pár věcí udělat na zkoušku, a začali jsme těsně spolupracovat. To je věc, která je na podnikání zajímavá: honíte deset věcí najednou, pokoušíte se domluvit deset různých zakázek, a nejde to. A pak vám najednou pánbůh pošle jedenáctou vlastně bez vaší zásluhy. Ale bez těch deseti promarněných by ta jedenáctá nebyla.“

Současná krize nevadí podle Zemana firmě Detoa tolik jako loňský propad ceny eura. Dodnes také nemůže zapomenout vrcholným politikům, jaký přístup tehdy k téhle věci zaujali. „Euro za 23 korun, to nás doslova decimovalo. Když všechny náklady stoupají, materiál stojí víc, elektřina stojí víc, mzdy jdou nahoru, a vy přitom dostanete v důsledku extrémně silné koruny za vyvezené zboží podstatně míň, tak je to smrtelné. A Kalouskovi to nevadilo. Topolánek nám dokonce vzkázal, že nebude ustupovat pár exportérům a že budou alespoň levné zahraniční dovolené. Já jsem taky v ODS, ale tohle mě strašně zklamalo. Vím, že třeba nemohli nic udělat, ale kdyby nás alespoň slovně podpořili. Místo toho řekli tohle. Loni touhle dobou to bylo šílené. Jediné štěstí bylo, že jsme stihli splatit privatizační úvěr. Žijeme, platíme, nikomu nic nedlužíme, ale že by to bylo na skákání radostí, to ne.“

Současné finanční ochlazení podle Zemana zcela určitě všechny evropské hračkářské firmy nepřežijí, zejména kvůli stále silnější čínské konkurenci. „Pokud ale budeme mezi těmi, které zůstanou, mohla by na nás přejít část výroby těch zkrachovalých,“ věří manažer.

Krteček láká víc než Disney Nejúspěšnějším artiklem firmy jsou dnes dřevěné hračky, které děti nutí k aktivní činnosti a spolutvorbě - dřevěná magnetická puzzle, stavebnice, skládací dřevěné vláčky, magnetická divadla. Fenoménem Česka, Slovenska, Polska a Maďarska je také slavný krteček Zdeňka Milera, jehož licence u nás dosahuje lepších tržeb než Disney.

Český trh přitom začíná být pro dříve spíš exportní firmu stále zajímavější. „Posledních pět let pozorujeme návrat českých zákazníků k českým hračkám a zvýšenou poptávku po našich výrobcích, i když nejsme nejlevnější. Maminky už ale mají strach z asijské produkce. Proto jsme se pustili i do úplně jiné skupiny dětských produktů, a to do dřevěného kojeneckého zboží. Teď právě uvádíme na trh první sérii certifikovaných dřevěných pomůcek pro děti do jednoho roku - chrastítka, rachtátka, přívěsky na dudlík a podobně,“ říká Zeman.

Spolu s lidmi z obchodního oddělení tráví poslední rok hodně času za volantem a na cestách po republice. „Objíždíme obchody, aby o nás věděli konkrétní vedoucí jednotlivých prodejen a abychom se jim osobně představili. Stává se totiž, že naši značku znají, ale myslí si, že vyrábíme v Číně. Proto také máme od loňska na všech obalech českou vlaječku a nápis Vyrobeno v České republice.“

***

JAROSLAV ZEMAN Rodina: Rozvedený, dva synové ve věku 19 a 20 let, žije v Albrechticích. Auto: „Octavia 4x4 Combi. Zlaté auto. Přiměřená cena a vysoká užitná hodnota. Lidé vidí, že neutrácím žádné miliony, a octavia se do našeho kraje hodí. Máme tady sníh pět měsíců v roce a s octavií vyjedete a projedete všude.“ Hudba: „Rád poslouchám pianinové koncerty, protože pro ně vyrábíme mechaniku.“ Volný čas: „Cyklistika, běžky, příroda. Volný pohyb.“ Oblíbená dovolená: „Lyže a kolo. Kdekoli, kde se dá jezdit.“

Nastavte si velikost písma, podle vašich preferencí.