Zda před prodejem stihne demolici nebo ne, závisí na nabídkách a rychlosti jednání. Bourací práce budou trvat několik měsíců. Záměr odstranit stavby, jejichž památkovou ochranu stát odmítl, vyvolal kritiku části odborníků.
„Samotnou demolici plánujeme zahájit na přelomu měsíce března a dubna. V tuto chvíli stále pokračují přípravné práce,“ sdělil Verner. Po obvodu věžových budov je instalováno lešení a v příštích 14 dnech budou u budovy sestaveny dva věžové jeřáby, které budou přemisťovat demontovaný materiál.
Picassova květina unikne okolní zkáze. Polozapomenutá mozaika přežije demolici Transgasu |
„Ke konci měsíce března také zahájíme demontáž střešních krytin. Průběžně se sundává žulové opláštění bývalého centrálního dispečinku,“ dodal Verner. Podle dřívějšího vyjádření bude demolice šetrná k životnímu prostředí a firma počítá i s úklidem případného znečištění okolních silnic. Odbor výstavby Prahy 2 povolil demolici komplexu letos v lednu, proti rozhodnutí se nikdo neodvolal. Kolem Transgasu pak v dalších dnech vyrostl plot.
HB Reavis chce Transgas nebo prázdný pozemek prodat i s developerským projektem, který tam připravuje. Diskuse o prodeji pokračují, uvedl Verner. O komplex projevilo zájem i hlavní město, které chtělo budovy zachovat a přestěhovat do nich až 500 magistrátních úředníků. V prvním kole jednání se však zástupci metropole a majitele nedohodli na ceně. Praha nyní uvažuje o zapojení spoluinvestorů.
Praha chce do budovy Transgasu nastěhovat úředníky, jednání s majitelem ale zatím selhala |
Soubor staveb bývalého Plynárenského centrálního dispečinku Transgas a ministerstva paliv a energetiky stojí kousek od Václavského náměstí, pod budovou Českého rozhlasu. Je dílem týmu Jindřich Malátek, Ivo Loos, Zdeněk Eisenreich a Václav Aulický. Záměr bourat soubor objektů vyvolal debaty o architektuře z doby socialismu, jež má své zastánce i kritiky.
Ochránit soubor budov před demolicí se pokusil Klub za starou Prahu, který navrhl ministerstvu kultury, aby je prohlásilo za památku. Pražské pracoviště Národního památkového ústavu prohlášení nedoporučilo a uvedlo, že „areál nevytváří městotvorné prostředí a hmotově i měřítkem poškozuje prostředí městské památkové zóny“. Ministerstvo domy za památky neprohlásilo.
Zastánci budovy ji hodnotí jako ukázku stylově syntetické architektury 70. let, spojující prvky brutalismu, technicismu a postmoderny, ale také na českém území ojedinělou realizaci postmoderního urbanismu.