Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch jim na Twitteru vzkázal, že s tím souhlasí a nechce školy zavírat. Je podle něj ale třeba ve školách dodržovat protiepidemická opatření. Podobně iniciativa formou happeningu protestovala letos v zimě a na jaře.
„Určitě nechceme školy zavírat. To už se nesmí stát. Ale potřebujeme, aby nám studenti pomohli a dodržovali zavedená opatření,“ napsal Vojtěch.
Právě nyní před MZ probíhá demonstrace za to, aby školy byly i v případě epidemie otevřené co nejdéle. Za sebe i za ministerstvo říkám, že s tím souhlasím. Určitě nechceme školy zavírat. To už se nesmí stát. Ale potřebujeme, aby nám studenti pomohli a dodržovali zavedená opatření
Pořadatelé protestu chtějí podle tiskové zprávy poukázat na to, že několikaměsíční zavření škol mělo ohromné dopady na úroveň vzdělání, ale i psychiku a duševní zdraví dětí. Viní z nich nešetrná vládní opatření v minulém školním roce.
„Distanční výuka trvala už moc dlouho. Školy, které byly uzavřené, nejsou jenom o vzdělávání, ale také o kontaktu se spolužáky. Jako studenti jsme tak přišli o roky důležité pro náš osobnostní rozvoj. Samotná úroveň vzdělání je také podstatná. Lze ji dohnat, ale s pokleslou motivací, kterou někteří mohli ztratit úplně během distanční výuky, to půjde složitě,“ uvedl v tiskové zprávě student septimy Tomáš Kudláček.
Studenty podpořil například ředitel Gymnázia Přírodní škola František Tichý. Podle něj klesla nejen úroveň vzdělání a studijní a pracovní návyky, ale zhoršila se i fyzická zdatnost a zpomalil rozvoj sociálních kompetencí dětí.
Žáci se musí třikrát otestovat, rozhodla vláda. Rozvolnila akce i restaurace |
„Narostl i počet závislostí, depresí, sebepoškozování, úzkostí a dalších psychických problémů, které mnohé mladé lidi poznamenají na celý život,“ dodal. Zkušenosti z ostatních evropských zemí podle něj ukazují, že pandemii bylo možné zvládnout i s otevřenými školami.
Na problémy, které uzavření škol způsobilo, poukazují i odborníci na vzdělávání. Například podle České odborné společnosti pro inkluzivní vzdělávání (ČOSIV) je třeba se v následujícím roce zaměřit zejména na podporu předškoláků, dětí s odkladem školní docházky, prvních a druhých ročníků a na omezení propadání dětí kvůli školní neúspěšnosti.
V dlouhodobém horizontu doporučuje řešit hlavně zajištění předškolní docházky dětí z chudších a méně vzdělaných rodin a usilovat o to, aby žáci neodcházeli ze vzdělávání předčasně. Důraz by se měl klást i na vzdělávání pedagogů v tom, jak mohou podporovat duševní zdraví dětí.
Zapojit by se podle ní měly peníze s Národního plánu obnovy, Česko počítá asi s 700 miliony eur (asi 17,8 miliardy korun). Navrhuje také, aby vzniklo na ministerstvu školství pro řízení procesu speciální pracoviště.
