Je půl desáté dopoledne. Začíná celopražská akce městských policistů. V rámci protidrogové prevence hledají ve městě injekční stříkačky. Nechráněný kontakt s infikovanou jehlou totiž může přenést žloutenku nebo virus HIV.
Strážníci jdou najisto
Připojujeme se k tříčlenné hlídce, která bude kontrolovat vytypované lokality na Praze 8. Na seznamu mají 27 míst.
Strážníci vyráží najisto ke garážím v pražských Ďáblicích. „Je to frekventovaná lokalita. Každý den tu něco najdeme. A v okolí jsou tři základní školy,“ zdůvodňuje výběr místa policistka z útvaru prevence Lenka Hofmanová.
Jeden pohled stačí a u stěny garáží policisté objeví injekční stříkačku, kterou jinak běžně používají k podávání inzulinu cukrovkáři. Narkomani jí říkají „buchna“. Policisté v doktorských rukavicích okolí garáží deset minut prohledávají. Nalezené jehly a stříkačky vhazují do speciálních plastových kyblíků, které pak odvezou jako biologický odpad ke spálení do nemocnice. Za den jedna hlídka sesbírá ve svém okrsku průměrně patnáct stříkaček.
„Zdá se mi, že jich ale poslední dobou nacházím čím dál víc. Za poslední tři roky vidím nárůst,“ říká policista Tomáš Bohata. Seznam lokalit, kde se pozůstatky po narkomanech objevují, se tak policistům rozšiřuje. „Na Praze 8 jsou vyhlášená místa Kaizlovy sady vedle Archivu, park na Karlínském náměstí nebo park u klubu Abaton Na Košince,“ řekl Bohata.
„Počet sebraných injekčních stříkaček se zvyšuje, protože se zvýšil počet uživatelů drog,“ potvrzuje Klára Domská z centra Sananim. Jejich statistiky mluví jasně. Před šesti lety Sananim registroval pět tisíc klientů, v roce 2007 již 6112.
Strážníky volají nejčastěji děti
Navíc se společně s dalšími organizacemi - jako je například Drop-in - věnují terénní práci s narkomany. Přímo na ulici od nich vybírají stříkačky a vyměňují je za čisté. „Jen v roce 2002 jsme nasbírali přes čtyři sta tisíc injekčních setů. O pět let později to již byl milion sto tisíc,“ řekla Domská.
Její kolegyně Markéta Řezáčková však za výsledky policistů vidí jiný důvod. „Prostě se stříkačky naučili lépe hledat,“ řekla s tím, že se naopak očekává, že narkomanů, kteří si drogu vpravují žílou do těla, ubude. „Evropský trend mezi uživateli drog se od nitrožilního podávání odklání. Očekáváme stejný vývoj i v Čechách,“ dodala Řezáčková. Podle ní jsou vyšší čísla uživatelů drog pouze důkazem, že narkomani se terénních pracovníků nebojí a jsou s nimi v kontaktu.
Na pohozené „feťácké“ nádobíčko nejčastěji strážníky navedou děti. „Děti zavolají policistům a u místa nálezu na ně počkají,“ řekl strážník Bohata. Stejnou zkušenost má i Lenka Hofmanová. Na besedách na základních školách dětem vysvětluje, že do takového nálezu nemají kopat, strkat, ale mají informovat policejní hlídku, která jehly bezpečně odklidí. „Vždy se mi tak pět dětí ze třídy přihlásí s tím, že už někdy dříve strážníky na injekční stříkačku upozornilo,“ řekla Hofmanová.
Při poslední akci na konci minulého školního roku sesbírali policisté v Praze téměř sto padesát stříkaček a 87 jehel.
Strážníci jdou najisto
Připojujeme se k tříčlenné hlídce, která bude kontrolovat vytypované lokality na Praze 8. Na seznamu mají 27 míst.
Strážníci vyráží najisto ke garážím v pražských Ďáblicích. „Je to frekventovaná lokalita. Každý den tu něco najdeme. A v okolí jsou tři základní školy,“ zdůvodňuje výběr místa policistka z útvaru prevence Lenka Hofmanová.
Jeden pohled stačí a u stěny garáží policisté objeví injekční stříkačku, kterou jinak běžně používají k podávání inzulinu cukrovkáři. Narkomani jí říkají „buchna“. Policisté v doktorských rukavicích okolí garáží deset minut prohledávají. Nalezené jehly a stříkačky vhazují do speciálních plastových kyblíků, které pak odvezou jako biologický odpad ke spálení do nemocnice. Za den jedna hlídka sesbírá ve svém okrsku průměrně patnáct stříkaček.
„Zdá se mi, že jich ale poslední dobou nacházím čím dál víc. Za poslední tři roky vidím nárůst,“ říká policista Tomáš Bohata. Seznam lokalit, kde se pozůstatky po narkomanech objevují, se tak policistům rozšiřuje. „Na Praze 8 jsou vyhlášená místa Kaizlovy sady vedle Archivu, park na Karlínském náměstí nebo park u klubu Abaton Na Košince,“ řekl Bohata.
„Počet sebraných injekčních stříkaček se zvyšuje, protože se zvýšil počet uživatelů drog,“ potvrzuje Klára Domská z centra Sananim. Jejich statistiky mluví jasně. Před šesti lety Sananim registroval pět tisíc klientů, v roce 2007 již 6112.
Strážníky volají nejčastěji děti
Navíc se společně s dalšími organizacemi - jako je například Drop-in - věnují terénní práci s narkomany. Přímo na ulici od nich vybírají stříkačky a vyměňují je za čisté. „Jen v roce 2002 jsme nasbírali přes čtyři sta tisíc injekčních setů. O pět let později to již byl milion sto tisíc,“ řekla Domská.
Její kolegyně Markéta Řezáčková však za výsledky policistů vidí jiný důvod. „Prostě se stříkačky naučili lépe hledat,“ řekla s tím, že se naopak očekává, že narkomanů, kteří si drogu vpravují žílou do těla, ubude. „Evropský trend mezi uživateli drog se od nitrožilního podávání odklání. Očekáváme stejný vývoj i v Čechách,“ dodala Řezáčková. Podle ní jsou vyšší čísla uživatelů drog pouze důkazem, že narkomani se terénních pracovníků nebojí a jsou s nimi v kontaktu.
Na pohozené „feťácké“ nádobíčko nejčastěji strážníky navedou děti. „Děti zavolají policistům a u místa nálezu na ně počkají,“ řekl strážník Bohata. Stejnou zkušenost má i Lenka Hofmanová. Na besedách na základních školách dětem vysvětluje, že do takového nálezu nemají kopat, strkat, ale mají informovat policejní hlídku, která jehly bezpečně odklidí. „Vždy se mi tak pět dětí ze třídy přihlásí s tím, že už někdy dříve strážníky na injekční stříkačku upozornilo,“ řekla Hofmanová.
Při poslední akci na konci minulého školního roku sesbírali policisté v Praze téměř sto padesát stříkaček a 87 jehel.
