* Tvrzení č. 1: Čím více vody vypijeme, tím lepší pleť budeme mít.
To bohužel neplatí. To, zda za den vypijeme dva, nebo tři litry, na naši pleť nemá vliv. Těm, kteří ale pijí méně vody, než jejich tělo potřebuje, se může kvalita pleti zhoršit. Podle lékařů však rozhodně neplatí, že by lidé s nižším přísunem tekutin byli výrazně náchylnější k tvorbě vrásek.
* Tvrzení č. 2: Při hubnutí je důležitý dostatečný pitný režim. Čím více vody vypijeme, tím rychleji budeme hubnout.
Ani toto není pravda. Dostatečný pitný režim je důležitý stále, nejen během redukčních diet. Podle tohoto mýtu vám voda zaplní žaludek a vy údajně po určitou dobu nepociťujete hlad a může se stát, že díky tomu budete méně jíst. Podle odborníků to ale není pravda, pití vody vám hlad nezažene. Tvrdí se také, že nemáte během redukční diety pít minerální vody s obsahem sodíku nad 150 mg/l. Doporučený celkový denní příjem sodíku, tedy i z potravin, je přitom 2000 mg. Je pravda, že sodík zadržuje vodu v těle, ale to neznamená, že zhubnete.
* Tvrzení č. 3: Denně bychom měli vypít dva a půl až tři litry vody.
Množství přijímaných tekutin by mělo být přímo úměrné tělesné hmotnosti, věku, pohlaví a také tomu, co za den sníte a v jakém množství. Každé jídlo totiž obsahuje jiné množství vody, soli, bílkovin a dalších látek. Pokud jíte slaná nebo sladká jídla, měli byste také více pít. Štíhlému člověku se sedavým zaměstnáním, který by jedl hodně ovoce a zeleniny, by mohl stačit denně třeba jen litr. Obecně lze ale říci, že na každých 10 kg tělesné hmotnosti byste měli denně přijmout asi 0,3 l tekutin.
* Tvrzení č. 4: Během horkých letních dnů bychom měli více pít.
Ano, toto tvrzení je samozřejmě pravdivé. Je ale třeba zdůraznit, že více pít by měli i lidé, kteří pracují v horkém prostředí. Vyšší spotřeba tekutin by se měla dodržovat také při vyšší tělesné zátěži nebo sportu.
* Tvrzení č. 5: Pít bychom měli pravidelně.
Ano. Při nárazové konzumaci většího množství tekutiny může dojít k převodnění. Nadměrně se tím zatěžují nejen ledviny, ale i další orgány. V extrémních případech může dojít až k ledvinovému selhání.
* Tvrzení č. 6: Trvalá žízeň může poukazovat na cukrovku.
Ano, pokud někdo dlouhodobě pociťuje žízeň, měl by zajít k lékaři, aby mu vyšetřil hladinu cukru v krvi. Pokud by měl neléčenou cukrovku, prokázala by se u něj vyšší hladina cukru. Ten by se místo slinivky snažily odbourat ledviny. K tomu ale potřebují stahovat z těla velké množství vody, a proto nemocný může trpět chronickou žízní.
* Tvrzení č. 8: Do pitného režimu nepatří káva, čaje, slazené nápoje nebo třeba polévka.
Kávu, která odvodňuje, do pitného režimu rozhodně nepočítejte stejně jako silný čaj. Slabý čaj ale do pitného režimu započítat můžete stejně jako polévku. Slazené limonády, jako kokakola, Fanta a další, je lépe také do pitného režimu nezapočítávat, ale rozhodně byste je měli započítávat do energetického příjmu.
* Tvrzení č. 9: K pití je ideální neperlivá voda.
Ano, to je pravda. Vody, které jsou sycené oxidem uhličitým, by neměly tvořit základ našeho pitného režimu. Při dýchání se naše tělo zbavuje oxidu uhličitého, tak proč ho touto cestou do těla přijímat.
* Tvrzení č. 10: Balená voda je kvalitnější než voda z vodovodu.
Ne, to není. Obě vody jsou podle odborníků na stejné úrovni. Pokud vám chlorovaná voda z kohoutku chutná a nezapáchá vám, není důvod, proč byste měli utrácet za vodu balenou. Je ale důležité říci, že kvalita vody z kohoutku je přímo závislá na kvalitě potrubí.
* Tvrzení č. 11: Voda, která tvoří základ pitného režimu, by neměla být příliš mineralizovaná.
Ano, to je pravda. Nadměrné množství minerálů totiž zatěžuje ledviny, které se je snaží vyloučit, a mohou se vám začít tvořit třeba močové kameny. Při dlouhodobém pití silně mineralizovaných vod byste mohli pociťovat také problémy s klouby.
* Tvrzení č. 12: Voda v PET láhvích se může zkazit ještě před exspirační lhůtou.
Ano, může. Pokud je plastová láhev vystavena vyšším teplotám nebo přímému slunečnímu záření, uvolňují se do jejího obsahu látky, které by voda obsahovat neměla. V zahřáté láhvi se také mohou množit bakterie, které jsou ve vodě běžně přítomny.
* Tvrzení č. 13: Voda v barelech s čepovacím zařízením mívá zhoršenou mikrobiologickou kvalitu.
Může mít. Na všech plochách, které jsou v kontaktu s vodou, se může vytvořit biofilm. Zpravidla se to stává v zařízeních, kde není příliš velký obrat vody. Voda pak může mít zatuchlou nebo až plesnivou chuť a zhoršená bude také mikrobiologická kvalita. Citlivým lidem to může způsobit lehké zažívací potíže. Biofilm lze zlikvidovat mechanickým vyčištěním.
***
Jak si vybrat balenou vodu
* Pozor na rozpuštěné minerální látky (označení RL). Ke každodennímu pití je vhodná slabě mineralizovaná voda s RL od 50 do 500 mg/l. Voda s hodnotami od 500 do 1500 mg/l je středně mineralizovaná a měla by být pouze doplňkem v pitném režimu. Znamená to, že byste jí neměli vypít více než asi 0,5 l denně. Silně mineralizovaná voda má hodnotu rozpuštěných látek nad 1500 mg/l. Takové vody byste měli konzumovat jen ve velmi omezeném množství.
* Přestože by voda neměla být příliš mineralizovaná, neměla by obsahovat ani příliš málo vápníku a hořčíku. Doporučuje se kupovat vody, které obsahují více než 10 mg/l hořčíku a 40 nebo 50 mg/l vápníku. Doporučený poměr těchto minerálů je 2:1 s tím, že více by mělo být vápníku. V opačném případě bychom podporovali vyplavování vápníku z těla a do budoucna by se zvyšovalo riziko osteoporózy. S minerály se to ale nemá ani přehánět. Například velké množství hořčíku může způsobit průjmy.
O autorovi| Barbora Minksová, redaktorka LN
