PRAHA Pozítří ještě bude součástí událostí na hřišti, a potom už mu zůstanou jen vzpomínky. Mezinárodní důchod Marka Jankulovského se nezadržitelně blíží. Přichází dřív, než si obránce italského AC Milán představoval.
Dlouho doufal, že se s českým národním týmem rozloučí až příští rok na mistrovství světa. Jenže tohle přání se v sobotu téměř rozplynulo. Slovinsko, jehož zaváhání svěřenci trenéra Ivana Haška nutně potřebovali, vyhrálo kvalifikační zápas v Bratislavě, a české naděje na postup do baráže téměř vzaly za své.
Stejně tak se vytratila jediná možnost, jak prodloužit Jankulovského působení u národního týmu. Sám dopředu upozorňoval, že jeho reprezentační hvězda bude zářit jen do chvíle, kdy žije naděje na světový šampionát.
„Je to tak. Hned po konci zápasu s Polskem jsem si uvědomil, že všechno brzy skončí. Není to jednoduché, ale takhle jsem se rozhodl už dřív,“ připustil dvaatřicetiletý fotbalista, že středeční zápas se Severním Irskem bude jeho posledním v reprezentaci. Uzavře tak skoro deset let, ve kterých patřil mezi defenzivní opory národního týmu a zúčastnil se tří mistrovství Evropy a jednoho světového šampionátu. Jeho zásluhy jsou nepopiratelné. V šestasedmdesáti zápasech dal jedenáct gólů, což mu v současné střelecké tabulce vynáší třetí místo. S Milanem Barošem je navíc nejzkušenějším hráčem nynějšího týmu. „Byla to krásná léta. Pokud se však nestane zázrak, tak pro mě končí,“ říká univerzál, který svou kariéru spojil s angažmá v Itálii.
Loučit se možná budou i další Zklamaný Jankulovski nicméně stále věří, že ani za dva dny nebude muset říci kamarádům sbohem. Doufá, že fotbalově neškodné San Marino ukradne své první kvalifikační body Slovinsku.
Loučení by pro něj pak nebylo tak kyselé. „V duchu jsem si přál končit s reprezentací na mistrovství světa. Bylo by to moc pěkné, ale musím to brát tak, jak to je. K fotbalu patří i smutné chvíle,“ připouští Jankulovski.
Neúspěšnou kvalifikací se asi nerozloučí jen on. Poslední zápasy možná zažijí i útočník Jiří Štajner, záložník Libor Sionko či brankář Antonín Kinský.
Nejedná se však o zásadní odliv. Největší českou ztrátou bude právě Jankulovski, který pomalu dopisuje zásadní kapitolu svého fotbalového života. Zatím si to ale nepřipouští. „Na to nehodlám myslet. Spíš mi to dojde až pak, až si to všechno zhodnotím.“
