Čtvrtek 25. dubna 2024, svátek má Marek
130 let

Lidovky.cz

Deset hodin před tribunálem

Česko

Proces s Miladou Horákovou - Česká televize chystá cyklus dokumentů k výročí justiční vraždy

Ojedinělou příležitostí stát se téměř přímým účastníkem hanebného procesu s Miladou Horákovou a dalšími dvanácti souzenými bude uvedení dokumentární série Proces H.

Druhý program České televize nabídne ve dnech 31. května až 9. června, tedy v termínu, který kopíruje konání neblaze proslulého vykonstruovaného politického procesu, desetkrát dvaapadesát minut atypického dokumentu. Tragická fraška se odehrála před Státním soudem v roce 1950.

Pořady byly vyrobeny ve spolupráci s Národním filmovým archivem. Autorem námětu, scénáře a režisérem je Martin Vadas (kamera Antonín Weisser, produkce Otakar Svoboda, dramaturgie Ivan Biel, Karel Hynie, Antonín Trš). Projekt vychází z autentického filmového záznamu, který pořídilo Ministerstvo národní bezpečnosti během osmidenního politického monstrprocesu s JUDr. Miladou Horákovou & spol.

Neúplný materiál v délce asi sedmi hodin, nalezený koncem šedesátých let a od té doby skrývaný v Národním filmovém archivu, se pomocí zvukového záznamu z archivu Českého rozhlasu a stenografických záznamů z procesu, uložených v Národním archivu, podařilo zkompletovat do takřka „přímého přenosu“ ze soudní síně na Pankráci.

Nejen o Miladě Horákové „Dokument není pouze o justiční vraždě Milady Horákové, ale je o příběhu třinácti mimořádných osobností, které byly neprávem odsouzeny Státním soudem,“ říká autor Martin Vadas. „Naší preferencí bylo uplatnit co nejvíc autentických materiálů, které tehdy v době procesu odvysílali v rozhlase. Vycházeli jsme ze stenografického zápisu z úředního záznamu o procesu, které vytvořil Státní soud. K nim se přiřazovaly audiovizuální fragmenty, které se zachovaly na filmovém pásu a ve vysílání rozhlasu. Dochované rozhlasové vysílání je asi dvakrát delší než filmový záznam - má zhruba čtrnáct hodin. Všechny zvuky a obrazy jsme se snažili co nejpřesněji dát tam, kam patří, podle příslušných dnů procesu.“ Významný byl nález závěrečných řečí obžalovaných, které se dochovaly v Národním archivu. „V tak zvaném Klosově archivu byly tři magnetofonové pásy, ale nevědělo se, co na nich je, nebylo technicky možné je přehrát. Byl to velký zážitek, když je pracovnice Národního archivu v listopadu 2005 odnesly do rozhlasu - a uslyšeli jsme velmi jasný hlas Milady Horákové a dalších souzených,“ připomíná Martin Vadas.

Obraz manipulace s veřejným míněním Dokumentární materiál je průběžně doplňován vstupy historiků, pamětníků a odborných spolupracovníků, kteří představují jednotlivé účastníky a objasňují podstatu a metody procesu korunovaného čtyřmi justičními vraždami. Divák tak pozná osobnosti jednotlivých obžalovaných, vyšetřovatelů, soudců, prokurátorů, advokátů a dalších zainteresovaných osob.

Vychází z nich velmi znepokojivý obraz toho, jakou zrůdnou metodu tehdejší režim používal, jaké byly mechanismy manipulace s veřejným míněním. Desetitisíce „pracujících“ podepisovaly rezoluce požadující nejpřísnější tresty pro lidi, jejichž hlavním proviněním byl odlišný politický názor. Podíleli se tak na kampani, kterou s cílem „vyvolat nenávist pracujícího lidu“ organizovala Komunistická strana Československa podle směrnice Marie Švermové a Gustava Bareše z ÚV KSČ.

„Komunistickou propagandou o procesu se zabývají autoři knížky Žádáme trest smrti! Pavlína Formánková a Petr Koura, kterou loni vydal Ústav pro studium totalitních režimů,“ doplňuje Martin Vadas. „Pečlivým výběrem publikovaných archiválií a zasvěceným komentářem i poznámkovým aparátem vyprávějí příběh kruté masové manipulace, před kterou se nebylo možné schovat. Tlampače s vysíláním Československého rozhlasu byly slyšet na náměstích měst a vesnic i za zdmi domů. Propaganda o procesu pronikla do života všech obyvatel.“

Kromě televizních diváků budou dokumentární sérii Proces H moci zhlédnout i návštěvníci předpremiéry v pražském kině Bio Konvikt Ponrepo ve dnech 11., 12. a 13. května.

Autor: