Čtvrtek 20. ledna 2022, svátek má Ilona
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

Lidovky.cz

Deset (strhujících) hodin o okupaci

Česko

Dobře míněnou radou, jak zní správný název proslulé písně Jaromíra Vomáčky, která zlidověla refrénem „Běž domů Ivane, čeká tě Nataša“, začíná poslech napínavé sestavy dokumentů starých sice čtyřicet let, přesto náhle silně vzrušujících.

Pětašedesát stop má desetihodinový komplet komentovaných originálních nahrávek, který na mp3 vydal Radioservis Českého rozhlasu pod výmluvným názvem Srpen 1968. Archivní zvukové nahrávky z osudových let 1968 a 1969 umožňují třeba slyšet slova Jana Palacha nedlouho před smrtí, poslechnout si znovu -pro mladé nejspíš poprvé - střelbu u rozhlasu, Dubčekův projev po návratu z Moskvy, kam byli českoslovenští představitelé uneseni, i jeho poslední veřejné vystoupení, ale také vášnivé debaty umělců, euforické sportovní reportáže, například z hokejového vítězství nad Sověty, vystříhané silvestrovské scénky Z archivu je s citem pro dynamiku vybral a sestavil redaktor Marek Janáč a v průběžném rozhovoru s ním tehdejší dění komentoval odborný poradce Oldřich Tůma.

Už hudební vstup dokládá rozporuplnost a široký rozkmit emocí, jež tehdy v srpnu v osmašedesátém ovládly Československo: po Vomáčkově radě Ivanovi pokračuje Krylovým nesmrtelným, hřejivě mrazivým songem Bratříčku, zavírej vrátka, hymnickou Modlitbou pro Martu, která pochopitelně splývá s neopakovatelnou interpretací Marty Kubišové, přičemž se zapomíná na autory Jindřicha Brabce a Petra Radu.

Nikdy neotvírat „Včera mi prezident Jelcin telefonicky oznámil, že v sovětských archivech byly objeveny nové dokumenty týkající se vpádu vojsk Varšavského paktu do Československa v roce 1968,“ oznamuje Václav Havel 16. července 1992. „Jde o dva dopisy, prvním z nich je tak dlouho hledaný zvací dopis, je psán rusky a přečtu vám jeho český obsah“ Přečetl i jména podepsaných prosebníků o pomoc, kteří jej napsali rukou a adresovali přímo Leonidu Brežněvovi, přičemž žádali, aby jejich dopis zůstal utajený: Alois Indra, Drahomír Kolder, Antonín Kapek a Vasil Biĺak. Druhým dopisem, který zvláštní Jelcinův zplnomocněnec předal českému prezidentovi, byl list Antonína Kapka Brežněvovi, který žádal o pomoc ještě osobně sám za sebe. Na obou bylo razítko „Nikdy neotvírat“. Po čtyřiceti letech jsou mnozí aktéři srpnových událostí pomalu už jen anonymními jmény z dějepisu. I proto je skvělé, že komplet dokumentů doplňuje v bookletu malé „kdo byl kdo“. Druhým bonusem je seznam obětí srpnové invaze: bylo jich 108 a zemřeli v různých koutech Československa. Hodně z nich „spřátelení“ vojáci postřelili, jiné zastřelili přímo, někoho zasáhla střepina, která odlétla od vybuchlého tanku, jiní padli pod pásy obrněného vozu, někdo vyskočil z hořícího domu u budovy rozhlasu a na následky zranění zemřel, jiný v tom domě uhořel, starou paní srazil tank na Smíchově, další civilisty zasypalo zhroucené zdivo po nárazu sovětského tanku do podloubí, jinde vybuchla sovětská vojenská cisterna, mnohde se lidé stali oběťmi dopravních nehod způsobených zmatenými či bezohlednými vojáky...

Proč se to všechno stalo, jaký byl vývoj politické situace před 21. srpnem a co následovalo po tomto zlomovém datu, jak vypadala propaganda a jak se tehdy žilo, to se pokusil Marek Janáč nasvítit z více úhlů. Poctivě vyposlechl 134 hodin nahrávek z rozhlasového archivu, vybral z nich ty nejzásadnější a nejzajímavější, jež mohou dnes už pozapomenuté historické detaily, léta utajované informace nebo doposud nedostatečně objasněná fakta doplnit a dovysvětlit. S odstupem času je lze i snáze zasadit do kontextu a oprostit od emocí, které hrály v oné době velkou roli.

Dokreslení doby V Janáčově výběru slyšíme kromě zásadních politických zpráv a komentářů také důležité rozhovory a reportáže. Netýkají se jen okupace samotné, ale především dokreslují dobu, v níž se tyto události odehrávaly, souvislosti, jež charakterizují omyly, naivitu, ale i upřímnost obecného „nasazení“ ve všech oborech. Připomíná osobnosti vědy, kultury, sportu, jejich mezinárodní úspěchy - za všechny třeba filmaře či hokejisty.

Události let 1968 a 1969 byly natolik zásadní, že stojí za to dovědět se o jejich příčinách a následcích co nejvíc. Poznamenaly vývoj této země, ovlivnily život všech generací a s jejich pozůstatky bojujeme dodnes. Proto je projekt Českého rozhlasu mimořádně podnětný. Je dobré slyšet dikci tehdejších zpráv, komentářů, reportáží v různých fázích vývoje. Je potřebné uvědomit si, k čemu vedou nejdříve nenápadné, plíživě se však šířící zrůdné argumenty. Je to dobré poslouchat i dnes. Třeba současné pohyby ruské armády a zejména jejich oficiální vysvětlování leccos připomínají.

***

Vybrané příběhy na

nahrávce Srpen 1968

Zdeněk Dragoun

(+ 21. 8. 1968 Liberec)

Josef Žemlička

(+ 21. 8. 1968 Brno)

Luděk Hájek

(+ 2. 9. 1968 Benešov)

Vincenc Březina

(+ 12. 9. 1968 Liberec)

Jindřich Kuliš

(+ 21. 8. 1968 Liberec)

František Novák

(+ 27. 8. 1968 Želivec)

Václav Havel

(osobní vzpomínka na 21. srpen

1968)

Autor:

Velký test samotestů na covid: lépe fungují výtěrové, některé neodhalí nic

Premium Ještě před dvěma lety znamenaly dvě čárky na testu, že se budou chystat křtiny, delta byly americké aerolinky, gama...

Nečekaný příbuzenský vztah. Vévodkyně Kate a Meghan pojí krev Přemyslovců

Premium Učebnice mluví jasně. Přemyslovci vymřeli po meči v roce 1306, kdy byl mladičký král Václav III. zákeřně zavražděn...

Češi investují do kryptoměn ve velkém. Stát řeší, jak je přinutit přiznat zisky

Premium Ještě nedávno byly virtuální měny jako bitcoin investicí především pro lidi, kteří chtěli experimentovat a nebáli se...

Opět jsme to roztočili: Ohlédnutí za Vánočním kolotočem v roce 2021
Opět jsme to roztočili: Ohlédnutí za Vánočním kolotočem v roce 2021

Vánoční kolotoč se stal nedílnou součástí eMimina. Letos si už po třinácté naše uživatelky vzájemně poslaly dárečky, které opět udělaly velkou...

Mohlo by vás zajímat