Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

Desítky lidí uctily památku 265 Němců, Slováků a Maďarů, které po válce povraždili Čechoslováci

Česko

  15:14
PŘEROV - Zhruba pět desítek lidí v neděli na městském hřbitově v Přerově uctilo oběti masakru karpatských Němců, Slováků a Maďarů československými vojáky na návrší zvaném Švédské šance nedaleko za městem. Vojáci tam v červnu 1945 kulkou do týlu povraždili 265 nevinných lidí včetně žen a dětí.

Zhruba pět desítek lidí na městském hřbitově v Přerově a nedalekém návrší uctilo oběti masakru karpatských Němců, Slováků a Maďarů. foto: ČTK

Historici jejich nelidský čin řadí mezi nejhorší případy msty na německy mluvícím obyvatelstvu v poválečném Československu. Širší veřejnost se o něm dozvěděla až po roce 1989.

Je třeba respektovat spravedlnost, i posmrtně

Vzpomínkový akt na hřbitově se v neděli poprvé odehrál u hrobu, kde spočívají všechny oběti masakru. Ostatky téměř 200 žen a dětí byly totiž až loni nalezeny na olomouckém hřbitově a na společné místo k ostatkům mužů byly umístěny po 72 letech letos na konci května. „Přestože spravedlnost přišla posmrtně a pozdě, tak je třeba ji respektovat a vnímat,“ řekl při pietním aktu primátor Přerova Vladimír Puchalský (Společně pro Přerov).

Do Přerova v neděli přijeli i lidé ze slovenského města Dobšiná, ze kterého pocházela bezmála polovina zavražděných lidí. „Já i naši obyvatelé si myslíme, že je to velká tragédie, která se stala, když už bylo po válce. Myslím si, že je dobré si nyní připomínat tyto smutné věci, aby byly mementem pro současnou generaci, aby něco podobného znovu nedopustila,“ řekla novinářům náměstkyně primátora Dobšiné Anna Klausmanová.

Oběti vydávali za vojáky a příslušníky SS

Masakr si lidé v Dobšiné připomínají každoročně u pomníku v místním kostele. „Většina zavražděných byli etničtí Němci, ale byly tam i Slovenky a Maďarky,“ upozornil předseda Karpatsko-německého spolku Tibor Harmata, podle kterého se po válce lživě tvrdilo, že u Přerova byli popraveni němečtí vojáci a příslušníci jednotek SS. „Proto také byl popel žen a dětí ukrytý na hřbitově v Olomouci,“ podotkl Harmata, podle něhož řada nynějších obyvatel Dobšiné má mezi oběťmi masakru příbuzné.

Společné modlitby se konaly na hřbitově a poté i na Švédských šancích, kde je od roku 2015 instalována pamětní deska. Město pak na letní divadelní scéně na Horním náměstí připravilo koncert Ireny Kanovské, která zazpívala balady.

Masakr uspořádal důstojník Karol Pazúr, který po roce vězení dostal od...
Společné modlitby se konaly na hřbitově a poté i na Švédských šancích, kde je...

Masakr se na návrší Švédské šance odehrál v noci z 18. na 19. června 1945. Českoslovenští vojáci zavraždili 120 žen, 72 mužů a 75 dětí včetně kojenců. Šlo o karpatské Němce ze Slovenska, slovenské Maďary a Slováky, kteří se vraceli z války domů. Vlaku, v němž cestovali, si všimli příslušníci 17. pěšího pluku z Petržalky.

Akci zorganizoval důstojník Karol Pazúr, který nakonec skončil před soudem. Nejprve byl potrestán 7,5 lety vězení, Nejvyšší vojenský soud v Praze mu v roce 1949 zvýšil trest na 20 let. Ve vězení strávil zhruba rok, poté jej prezident Klement Gottwald amnestoval, v pozadí byly Pazúrovy vazby na komunistické představitele.

Podle přerovského historika a bývalého ředitele Muzea Komenského Františka Hýbla, který se tragédii dlouhodobě věnuje, Pazúr sloužil v Hlinkových gardách a jeho bratr u zbraní SS. Hrůzným činem v Přerově chtěl svoji minulost zastřít.

Autor:

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!