náhledy
Masakr uspořádal důstojník Karol Pazúr, který po roce vězení dostal od Gottwalda amnestii.
Autor: ČTK
Společné modlitby se konaly na hřbitově a poté i na Švédských šancích, kde je od roku 2015 instalována pamětní deska.
Autor: ČTK
Po válce se lživě tvrdilo, že u Přerova byli popraveni němečtí vojáci a příslušníci jednotek SS.
Autor: ČTK
„Většina zavražděných byli etničtí Němci, ale byly tam i Slovenky a Maďarky,“ upozornil předseda Karpatsko-německého spolku Tibor Harmata.
Autor: ČTK
Masakr se na návrší Švédské šance odehrál v noci z 18. na 19. června 1945. Českoslovenští vojáci zavraždili 120 žen, 72 mužů a 75 dětí včetně kojenců.
Autor: ČTK
Masakr si lidé v Dobšiné připomínají každoročně u pomníku v místním kostele.
Autor: ČTK
Do Přerova v neděli přijeli i lidé ze slovenského města Dobšiná, ze kterého pocházela bezmála polovina zavražděných lidí.
Autor: ČTK
„Přestože spravedlnost přišla posmrtně a pozdě, tak je třeba ji respektovat a vnímat,“ zaznělo na pietním shromáždění.
Autor: ČTK
Ostatky žen a dětí byl pohřbeny v Olomouci a nalezeny až loni.
Autor: ČTK
Historici tento masakr řadí mezi nejhorší případy msty na německy mluvícím obyvatelstvu v poválečném Československu.
Autor: ČTK
Vojáci v červnu 1945 kulkou do týla povraždili 265 nevinných lidí včetně žen a dětí.
Autor: ČTK
Přes 250 nevinných lidí bylo označeno za německé vojáky a příslušníky jednotky SS.
Autor: ČTK
Zhruba pět desítek lidí uctilo oběti masakru karpatských Němců, Slováků a Maďarů.
Autor: ČTK
Zhruba pět desítek lidí na městském hřbitově v Přerově a nedalekém návrší uctilo oběti masakru karpatských Němců, Slováků a Maďarů.
Autor: ČTK