„Aparaturu ATLAS si lze představit jako obrovský digitální fotoaparát se sto miliony detekčních čidel. Zatímco digitální fotoaparát dovede snímat obraz přibližně jednou za vteřinu, ATLAS dokáže zachytit za stejnou dobu jednu miliardu obrazů vyvolaných průletem částic,“ popisuje zařízení Václav Vrba.
Digitální snímek má velmi strukturovanou informaci, která je vytvářena specializovanými detekčními systémy. Česká pracoviště se podílela na vývoji a výstavbě dvou z nich. Oba systémy patří k nejdůležitějším součástem aparatury, jde o pixelový detektor pro měření drah částic v blízkosti srážky protonů a kalorimetr, sloužící k měření energie vznikajících částic.
Pixelový detektor představuje technologicky nejnáročnější a nejsložitější součást aparatury. Senzory mají rozměry 50 krát 400 mikronů. Musí odolat především zvýšené radiaci vznikající v urychlovači během pokusů. Miniaturní čidla vyrobila rožnovská firma ON Semiconductor.
„Do práce skupiny jsou v široké míře zapojeni čeští studenti fyziky a mladí vědečtí pracovníci, kteří se budou podílet na zajištění provozu aparatury a také na analýze a interpretaci fyzikálních měření. Dostanou tak možnost pracovat v mezinárodních týmech s vrstevníky z celé Evropy, USA, Japonska a dalších zemí, kteří se rovněž účastní provozu LHC,“ říká Václav Vrba.
On-line pohled do lidského těla Poznatky z vývoje pixelového detektoru mohou najít uplatnění v řadě praktických aplikací, třeba v medicíně.
Zařízení dokáže dodávat on-line snímky například pro diagnostiku zhoubných nádorů. U detektoru tohoto typu je podstatné, že pro stejně kvalitní obraz potřebuje mnohem menší intenzitu rentgenových paprsků. Citlivost senzorů dovoluje zatěžovat pacienty nižšími dávkami RTG záření než při klasickém snímkování.
Čidla se mohou prosadit také při výzkumu konstrukčních materiálů pro letecký a automobilový průmysl a další aplikace. Laboratorní testy prozradí odchylky či defekty v materiálu i při drobných změnách v technologii výroby, při jeho namáhání, stárnutí.
