Novela počítá s tím, že potomci emigrantů by mohli nabýt české občanství prohlášením. Stejnou úpravu navrhovalo ministerstvo vnitra už v roce 2013, Sněmovna ji ale tehdy z vládní předlohy vyřadila. V dolní komoře převládal názor, že k českému občanství by se mohli dostat i lidé, kteří třeba ani neumějí česky a nikdy tu nebyli.
Podobnou argumentaci při projednávání nynější novely použil komunista Zdeněk Ondráček. Před přijetím novely varoval Radek Koten (SPD). Podle něho není zřejmé, kolik lidí by úpravy využilo a zda by se nesnažili pouze získat výhody českého systému sociálního zabezpečení.
Předseda senátní komise pro krajany Tomáš Czernin (TOP 09) tyto námitky odmítl. „Obava, že by mohli zatěžovat náš sociální systém, mi přijde směšná,“ uvedl. Podle něj jsou potomci krajanů lidé vzdělaní, kteří „vždy cítili sounáležitost s Českou republikou“.
Bude se to týkat i Čechů ve Venezuele
Novela, s jejímž přijetím souhlasila i vláda, by se podle ministerstva vnitra mohla týkat řádově stovek lidí, mimo jiné Čechů žijících v krizí zmítané Venezuele. Změnu vedle SPD a KSČM nepodpořili ani vládní sociální demokraté s výjimkou Antonína Staňka a Tomáše Hanzela. Tyto strany mezi krajany při parlamentních volbách neměly příliš velkou podporu.
Senátoři s úpravou přišli kvůli tomu, že platné znění zákona se zavedením možnosti dvojího občanství mnohdy rodiny krajanů rozdělilo. Postihlo to rodiny, které musely odejít z bývalého Československa po nástupu komunistického režimu v roce 1948.
Pokud by byla novela přijata, zájemci o české občanství by k prohlášení museli přiložit doklad prokazující datum a způsob pozbytí českého nebo československého občanství jednoho z rodičů nebo prarodičů. Nyní mohou nabývat občanství jen lidé, kteří československé nebo české občanství pozbyli před účinností vládní novely. Zákon vylučuje tuto možnost například pro slovenské občany s ohledem na rozdělení Československa.
