11. února 2019 5:00, aktualizováno  16:09 Lidovky.cz > Zprávy > Domov

Děti omrzaly cestou do školy, vodovody praskaly. Před 90 lety udeřila zima století, bylo -42

Krutá zima roku 1929: odklízení sněhu na železnici v Černé ve Slezsku. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Krutá zima roku 1929: odklízení sněhu na železnici v Černé ve Slezsku. | foto: Fotoarchiv Slezského zemského muzea.

PRAHA Před 90 lety, 11. února 1929, padl v obci Litvínovice u Českých Budějovic teplotní rekord. Na místní meteorologické stanici bylo naměřeno -42,2°C. Lidové noviny o období krutých mrazů informovaly a přinesly příběhy mrtvých a omrzlých lidí, rušení školní docházky i komplikací v železniční dopravě.

Tuhé mrazy sužovaly republiku od ledna do března 1929, neúnosnou se situace stala v únoru. Tehdy padl na Českobudějovicku oficiální teplotní rekord, který dosud nebyl překonán: -42,2°C. Neoficiálně sice byly dle zprávy Českého hydrometeorologického ústavu, který na devadesátileté výročí upozornil, zaznamenány ještě nižší teploty, odborníci je však nepotvrdili.

11. února psaly Lidové noviny o „nejmrazivějším dnu této zimy“ a upozornily na časté železniční nehody způsobené mrazem. „Nejvážnější nehoda přihodila se však rychlíku č. 72 vyjíždějícímu v 16.47 hod. z Brna do Přerova. Mezi Lulčí a Vyškovem vyšinuly se u rychlíku 4 zadní vozy, pod kterými následkem mrazu praskla kolejnice,“ stálo v ranním vydání.

Krutá zima roku 1929: v Praze se na zamrzlé Vltavě bruslilo.

Krutá zima roku 1929: v Praze se na zamrzlé Vltavě bruslilo.

Krutá zima roku 1929: v Praze se lyžovalo a sáňkovalo přímo v ulicích.

Krutá zima roku 1929: v Praze se lyžovalo a sáňkovalo přímo v ulicích.

Krutá zima roku 1929: lidé korzují po zamrzlém Rýnu.

Krutá zima roku 1929: lidé korzují po zamrzlém Rýnu.

Krutá zima roku 1929: zamrzlé Labe v Míšni.

Krutá zima roku 1929: zamrzlé Labe v Míšni.

62 dní mrazu

Zima v letech 1928/1929 byla v Evropě nejstudenější zimou 20. století, kdy nad kontinent pronikl mrazivý vzduch ze Sibiře. Po vcelku mírném prosinci 1928 nastalo po Novém roce extrémní ochlazení, které vydrželo až do konce března: 62 dní po sobě nevystoupila teplota nad bod mrazu. V roce 1929 zamrzlo Baltské moře i kanály v Benátkách. Zima způsobila mnoho požárů způsobených intenzivním topením i zamrznutím vody v hasičských stříkačkách, zničena byla většina ovocných stromů, významně také poklesly stavy divoké zvěře. Dalším problémem byly velké přívaly sněhu (v centru Prahy 120 cm, na horách přes čtyři metry), pod jeho vahou se prolomila mj. 25. února střecha Maroldova panoramatu. Byl velký nedostatek uhlí, železniční doprava byla paralyzována, takže byla ve druhé polovině měsíce února zrušena školní výuka.
Zdroj: Wikipedia

O den později již Lidové noviny uvedly, že „lze mluvit o mrazové pohromě“. Problémy se vyhrotily, protože 20 procent zaměstnanců železnice onemocnělo, a tak byly některé méně důležité osobní vlaky vypuštěny. „Nákladní doprava, která přirozeně trpí nejvíce, soustřeďuje pak největší úsilí na dopravu uhlí, jelikož se na mnohých místech, zejména také v Praze, pociťuje již nedostatek,“ stálo v ranním vydání LN. Různě po republice uvízlo kvůli mrazu údajně 5000 vagonů s uhlím.

Omrzlí studenti a boom chránítek na uši

Mrazem utrpěly také meziměstské telefony. Brno podle Lidových novin kvůli mrazu ztratilo spojení s východním Slovenskem, Moravská Ostrava s Prahou, Rakouskem a Polskem.

Rušila se i školní docházka, a to hned z několika důvodů. V učebnách se nestíhalo topit, mnoho žáků bylo nemocných a někteří přespolní cestou do školy omrzali. „V nemocnici Milosrdných bratří na Starém Brně bylo včera ošetřeno 65 žáků českého reálného gymnasia na Poříčí, kteří na cestě do školy omrzli,“ uvedly LN. Omrzliny postihovaly také dělníky, do brněnské Zbrojovky s nimi například dorazila stovka zaměstnanců.

V Praze se kvůli mrazům ujala móda chránítek na uši. „Chránítka na uši, která se v posledních dnech v ulicích objevila, jsou téměř ve všech pražských obchodech vyprodána,“ stálo v novinách 12. února.

Muž byl tak zmrzlý, že tvořil ledový rampouch

Nejhorší byla ovšem situace v Jižních Čechách, kde si mrazy k dvanáctému únoru vyžádaly již čtvrtou oběť. „Ve Stropnici u Římova na Českobudějovicku zmrzl sedě u stolu ve svém bytě Tomáš Kubata. Když byl sousedy nalezen, byl tak zmrzlý, že tvořil ledový rampouch,“ napsaly noviny. V okolí Českých Budějovic také rozpraskaly vodovodní roury. „Téměř v každém domě zamrzl vodovod, takže lidé jsou nuceni čerpat vodu z pouličních studní,“ popisovaly LN.

Krutá zima roku 1929: led sevřel přístav v německém Warnemünde.
Krutá zima roku 1929: vrchol Sněžky.

Třináctého února 1929 doplnily Lidové noviny také informace o úhynu zvěře a dobytka. „Na Olomoucku se počítá, že stav zvěře poklesl alespoň o 70 procent. Hladoví zajíci ohlodávají mladé stromky a přibíhají až do stavení, odkud se nedají odehnat ani zuřivým štěkotem psů.“ Problém měli také hospodáři, jejichž krávám zamrzávala ve chlívech vemena.

Meteoroložka Svatava Křivancová napsala roku 1999 v časopise Meteorologické zprávy, že na základě nehomogenizované českobudějovické teplotní řady je pravděpodobnost výskytu tohoto rekordu jednou za tisíc let.

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!