Na základní škole v Horních Moštěnice na Přerovsku studuje ve třídě s malým počtem žáků také neslyšící Ondra. Kvůli svému postižení nosí kochleární implantát (elektronická smyslová náhrada, která zprostředkovává sluchové vjemy - pozn. redakce). Ondra přišel před třemi lety do 1. třídy s dětmi, které ho většinou znaly už ze školky, a tak neměl problém zapadnout mezi ostatní spolužáky.
ČTĚTE TAKÉ: |
Že s jeho začleněním do třídního kolektivu nebyly žádné problémy, potvrzuje i třídní učitelka Petrášová. „Děti tolerují jeho nepřesnosti ve vyjadřování a nijak je nekomentují. Citlivě upozorňují na nedostatky a povzbuzují ho k správnému mluvnímu projevu,“ odpověděla pedagožka na to, jak Ondra funguje v kolektivu dětí bez handicapu.
„Na začátku školní docházky jsem objasnila dětem úskalí a rizika poškození kochleárního implantátu a vysvětlila jim, že některé zvuky a nadměrný hluk mu způsobují bolest hlavy,“ pokračovala. V kolektivu dětí se Ondra prý pohybuje zcela přirozeně, ostatní jej přijímají a začleňují ho do všech aktivit. „Není znát, že by měl nějaký handicap,“ doplnila.
Nejlepší místo ve třídě
Malý Ondra dostal ve třídě své místo, kde nejlépe porozumí učiteli i spolužákům. Má možnost otáčet se i na mluvčího a když je potřeba, věnuje se mu učitelka Petrášová individuálně. „Zopakuji například instrukci nebo doplňujícími otázkami zjišťuji, jestli tomu Ondra porozuměl,“ vysvětlila, jak běžně probíhá výuka s neslyšícím žákem.
Jednou za týden se potom učitelka s Ondrou společně sejde a procvičuje s ním probíranou látku. Zároveň mu dopředu vysvětluje učivo, aby se potom při výuce „naostro“ lépe orientoval.
Právě díky tomu přístupu není na výuce téměř znát, že je v kolektivu žák s handicapem. „V mém případě se výuka nijak nezpomaluje, neboť nízký počet dětí ve třídě umožňuje individuální přístup i bez pomocí asistenta pedagoga. Zásluhu na tom má i skutečnost, že Ondra skutečně nosí kochleární implantát a nemá další postižení,“ uvedla třídní učitelka.
Chcete se také zapojit?Chcete se podělit s našimi čtenáři o zkušenosti s inkluzivním vzdělávání? Napište na mail rychle@lidovky.cz. |
Na otázku, kolika dětem s handicapem by se dokázala naplno věnovat, však Petrášová nezná odpověď. „Záleží na složení skupiny, na druhu a stupni postižení a také na přítomnosti asistenta. Mám zkušenost s integrací jednoho sluchově postiženého dítěte, kterému se dokážu dostatečně věnovat“. Důležitá je podle ní také spolupráce s rodinou a Speciálním pedagogickým centrem.
A v čem vidí největší přínos inkluzivního vzdělávání? „Inkluze umožňuje zdravotně znevýhodněným jedincům se zařadit mezi své zdravé vrstevníky a žít takzvaně normální život. Zvyšujeme tím toleranci lidí k jakýmkoliv odlišnostem a vyčleňování těchto jedinců na okraj společnosti,“ vymezila se vůči výroku prezidenta Miloše Zemana, který pronesl, že by „děti, které jsou určitým způsobem handicapovány, neměly být umísťovány do tříd s nehandicapovanými žáky“.
