Sobota 20. dubna 2024, svátek má Marcela
130 let

Lidovky.cz

Spolužáci neslyšícího Ondru citlivě upozorňují na chyby, líčí pedagožka inkluzi

Česko

  17:06
PRAHA - První zkušenosti s inkluzivním vzděláváním začala sbírat teprve nedávno, stejně jako její žáci se ale učitelka Danuše Petrášová do procesu rychle dostala a dnes je pro sluchově postiženého Ondru velkou oporou. Jeho začlenění mezi ostatní děti však bylo snazší díky tomu, že Ondru ostatní děti znaly už ze školky. Server Lidovky.cz přináší další díl seriálu o tom, jak funguje inkluze v praxi.

Učitelka Základní školy Horní Moštěnice na Přerovsku Danuše Petrášová. foto: archiv Danuše Petrášové

Na základní škole v Horních Moštěnice na Přerovsku studuje ve třídě s malým počtem žáků také neslyšící Ondra. Kvůli svému postižení nosí kochleární implantát (elektronická smyslová náhrada, která zprostředkovává sluchové vjemy - pozn. redakce). Ondra přišel před třemi lety do 1. třídy s dětmi, které ho většinou znaly už ze školky, a tak neměl problém zapadnout mezi ostatní spolužáky. 

ČTĚTE TAKÉ:

Že s jeho začleněním do třídního kolektivu nebyly žádné problémy, potvrzuje i třídní učitelka Petrášová. „Děti tolerují jeho nepřesnosti ve vyjadřování a nijak je nekomentují. Citlivě upozorňují na nedostatky a povzbuzují ho k správnému mluvnímu projevu,“ odpověděla pedagožka na to, jak Ondra funguje v kolektivu dětí bez handicapu. 

„Na začátku školní docházky jsem objasnila dětem úskalí a rizika poškození kochleárního implantátu a vysvětlila jim, že některé zvuky a nadměrný hluk mu způsobují bolest hlavy,“ pokračovala. V kolektivu dětí se Ondra prý pohybuje zcela přirozeně, ostatní jej přijímají a začleňují ho do všech aktivit. „Není znát, že by měl nějaký handicap,“ doplnila. 

Nejlepší místo ve třídě

Malý Ondra dostal ve třídě své místo, kde nejlépe porozumí učiteli i spolužákům. Má možnost otáčet se i na mluvčího a když je potřeba, věnuje se mu učitelka Petrášová individuálně. „Zopakuji například instrukci nebo doplňujícími otázkami zjišťuji, jestli tomu Ondra porozuměl,“ vysvětlila, jak běžně probíhá výuka s neslyšícím žákem. 

Jednou za týden se potom učitelka s Ondrou společně sejde a procvičuje s ním probíranou látku. Zároveň mu dopředu vysvětluje učivo, aby se potom při výuce „naostro“ lépe orientoval. 

Právě díky tomu přístupu není na výuce téměř znát, že je v kolektivu žák s handicapem. „V mém případě se výuka nijak nezpomaluje, neboť nízký počet dětí ve třídě umožňuje individuální přístup i bez pomocí asistenta pedagoga. Zásluhu na tom má i skutečnost, že Ondra skutečně nosí kochleární implantát a nemá další postižení,“ uvedla třídní učitelka.

Chcete se také zapojit?

Chcete se podělit s našimi čtenáři o zkušenosti s inkluzivním vzdělávání? Napište na mail rychle@lidovky.cz. 

Na otázku, kolika dětem s handicapem by se dokázala naplno věnovat, však Petrášová nezná odpověď. „Záleží na složení skupiny, na druhu a stupni postižení a také na přítomnosti asistenta. Mám zkušenost s integrací jednoho sluchově postiženého dítěte, kterému se dokážu dostatečně věnovat“. Důležitá je podle ní také spolupráce s rodinou a Speciálním pedagogickým centrem.

A v čem vidí největší přínos inkluzivního vzdělávání? „Inkluze umožňuje zdravotně znevýhodněným jedincům se zařadit mezi své zdravé vrstevníky a žít takzvaně normální život. Zvyšujeme tím toleranci lidí k jakýmkoliv odlišnostem a vyčleňování těchto jedinců na okraj společnosti,“ vymezila se vůči výroku prezidenta Miloše Zemana, který pronesl, že by „děti, které jsou určitým způsobem handicapovány, neměly být umísťovány do tříd s nehandicapovanými žáky“.

Autor: