"Světoobčaní" pak často končí opuštěni svými blízkými.

Dobře jim tak.

"S manželem překládáme, takže nám stačí pouze počítač a připojení k internetu a můžeme pracovat odkudkoli.

.

To je jen předpoklad? Tzn. jak se vlastně živí? Vždyť to nemůže být levná záležitost, tento způsob života.

Překladem. Levné to není, ale vychází jim to a to je to hlavní

"Pak je také dost náročné, že spolu trávíme všechen čas a nemáme babičky nebo hlídací tety, abychom si s manželem mohli například zajít na rande.

.

A o tom to je. Ty děti nebudou mít nikdy vzpomínky na to, jaké to bylo u babiček a tet. Jak tam jezdily na prázniny, tam měli nové kamarády, co jim babičky podstrojovaly atd. A určitě si nebudou pamatovat ty rodiny, žijící stejným životem, které na cestách potkají, pokecají a pak si jedou každý svojí cestou. Těžko říct, jestli tento způsob dětem víc přidá nebo víc ubere. Jestli vás víc obohatí vztah určitým místům nebo jejich neustálé střídání a honba za čím? Ale je to jejich věc, pouze ty děti neměly na výběr.

to jste stejně tak mohl napsat, že mně byly odepřeny vzpomínky na to úžasné cestování po světě, na všechny ty různé zážitky, které bych u starých rodičů nezažil. Ani já jsem neměl na výběr (rodiče si nikdo nevybere), stejně jako drtivá většina dětí. A co má bejt?, vždy lepší, než kdyby můj život utvářela vychovatelka v děcáku

No, pokud jim to vyhovuje... Ale nemohu se zbavit dojmu, že vymyslíme nějakou koko--inu, dáme ji příponu "ing" a hned je to něco úžasného. Čili děcka budou umět vše, ale vlastně nic. Když si představím např. své synovce a neteře, že by měli tuto volnost, asi by ještě dnes měli problémy se čtením a psaním.

Děti bez pevného domova.....kočovný způsob života...žádné školní vzdělání...to známe, hnedočeši nás již dlouhou dobu tímto způsobem života obohacují a k čemu to vede víme všichni.

Je to tak.