Už jsem byla kolikrát v noci naštvaná, zoufalá, když Lukášek nemohl spát, vyzvracel léky, které jsem mu dala. Oba kluci kolikrát musejí spát opření o polštář, aby mohli dýchat,“ vypráví devětadvacetiletá Sylva Hlinková, maminka sedmiletého Lukáše a pětiletého Romana. Rodina žije v ostravské čtvrti Radvanice.
„Když se podíváte na mapu znečištění ovzduší v Evropě, uvidíte na místě Ostravska a přilehlé oblasti na polské straně hranice velkou černou skvrnu,“ přibližuje situaci Radvanic Radim Šrám z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR. Lukáš Hlinka trpí atopickým ekzémem, astmatem a rýmu, tu má bez přestání. Jeho mladší bratr je na tom lépe, ale i on už má za sebou zápal plic. „Měl opakované záněty horních cest dýchacích a během roku mu pětkrát píchali ucho,“ popisuje dětství svých synů paní Hlinková. Zatímco matky ve zbytku republiky balí dětem do školy svačinu a pití, ona dává svému synovi s sebou na cestu ještě dýchací sprej. A není v Radvanicích sama.
Zatímco jinde v Česku trpí bronchiálním astmatem v průměru 8 % dětí, tady v Radvanicích a přilehlých Bartovicích dnes komplikuje život 30 % dětí. „V Teplicích, které byly do poloviny devadesátých let nejznečištěnějším valí taková mlha, takový oblak prachu, že není vidět ani na kostel,“ ukazují z okna na nedalekou stavbu. Malému Lukášovi ostatně stačil měsíční pobyt v ozdravovně v Jeseníkách a bylo po problémech. Jeho organismus vydržel znečištěnému ovzduší odolávat ještě měsíc po návratu domů, pak se ale vše vrátilo do starých kolejí.
Jako epidemie
Na alarmující zdravotní stav svých malých pacientů už několik let upozorňuje místní dětská lékařka Eva Schallerová, která v Radvanicích a Bartovicích působí již od roku 1984. A tak může srovnávat: Kvůli těžkému průmyslu tu byly děti vždy poměrně nemocné, ale to, co se se zdravím dětí děje v posledních letech, nepamatuje. Jen v lednu mělo ze 75 kojenců, které má v péči, dvacet pět zápal plic! „V řadě případů nereagovali na normální léčbu a několik miminek skončilo v nemocnici na dýchacích přístrojích,“ říká lékařka, podle které se zhoršuje i průběh nemocí. „Nikdy nebyly tak agresivní, a navíc se stěhují z horních cest dýchacích do dolních. A někdy stačí pár dnů a z rýmy má dítě oboustranný zápal plic. Děti jsou tu v podstatě nemocné od narození.“ Schallerová si vede mezi svými pacienty podrobnou statistiku: zatímco v roce 2001 trpělo astmatem 128 dětí a alergiemi 299, v roce 2007 už to bylo 329 astmatiků, respektive 393 alergiků. Astmatiků přibývá všude ve světě, ale to sotva vysvětlí nárůst o 160 procent během šesti let.
Jak to, že jsou dnes děti o tolik nemocnější než v osmdesátých letech, kdy jim zatápěly socialistické hutě? „Asi byly tehdy děti odolnější,“ krčí rameny Schallerová. Radim Šrám ale upozorňuje, že škodliviny, které dýcháme, působí dlouhodobě a této zátěži byla vystavena i řada maminek místních dětí. „Čím dál tím víc si myslím, že za to může zejména benzo(a)pyren navázaný na malé prachové částice,“ dodává vědec. Jednoduše řečeno, dnešní děti jsou oslabené tím, že je porodily ženy, které také prožily své dětství a mládí ve stínu komínů.
Radvanice, respektive celé Ostravsko se vždycky potýkaly s velkým znečištěním. Což se za minulého režimu vědělo a děti měly dvakrát za rok nárok na ozdravný pobyt. „Pak se zázrakem uzdravily a dnes nemají nárok na nic,“ glosuje s ironií doktorka Schallerová fakt, že částečný útlum těžkého průmyslu po roce 1989 ještě neznamenal, že by se ostravským dětem neměla věnovat zvláštní péče.
Na tahu větrů
A hlavně: Na konci tisíciletí těžký průmysl v Ostravě opět nabral dech a dýchat se začalo hůře lidem. Nikde ale tak výrazně jako v Radvanicích a Bartovicích. Tato původně rekreační oblast, kde kdysi stávalo plicní sanatorium, má tu smůlu, že leží na hlavním tahu větrů od několik kilometrů vzdáleného ArcelorMittal Ostrava, největšího tuzemského producenta oceli. A jak prokázala studie Vysoké školy báňské v Ostravě, právě tato firma je zde největším znečišťovatelem ovzduší, např. u imisí arzenu a velmi nebezpečného benzo(a)pyrenu je to z 92 %. Často slýcháme, jak vyspělý svět stěhuje své továrny do rozvojových zemí, kde jim čoudící komíny ničí životní prostředí. Tady je tomu přesně naopak. Podniky indického miliardáře Lakšmí Mittala zahlcují české plíce.
Společnost ArcelorMittal Ostrava, nástupce Nové huti, se brání, že vypouští do vzduchu jen desetinu tuhých znečišťujících látek (TZI) oproti roku 1990 a výrobu koksu utlumila o více než polovinu oproti roku 1985. Jenže Radim Šrám vám vysvětlí, že se statistikou je to poněkud složitější. Na konci 80. let se totiž ještě tolik neměřily tzv. malé prachové částice, které jsou nebezpečné v tom, že pronikají hlouběji do plic. A až od roku 1994 se měří karcinogenní polycyklické aromatické uhlovodíky (PAU), zejména zmiňovaný benzo(a)pyren.
Proto příliš nemá smysl bádat nad tím, jak se ovzduší změnilo. Podstatné je, že situace je katastrofální. Například denní imisní limit pro malé prachové částice (PM10) může být ze zákona překročen 35krát v roce, v Radvanicích byl v roce 2007 překročen 214krát. U arzenu zde byly limity znečištění ovzduší překročeny téměř o 90 %, u benzo(a)pyrenu dokonce o 800 procent. Nic podobného se neděje nikde jinde v EU.
Dítě je raketoplán
„Je to velký dluh hygienické služby, která má chránit zdraví občanů, že nereagovala na údaje, jež měla k dispozici,“ obviňuje doktor Šrám úředníky, že nevyužili všech svých možností, jak tlačit na ArcelorMittal, aby snížil emise. „Neměli to nechat dojít tak daleko. A otázka je, co se teď udělá pro ty děti, které jsou tak poškozené. Měly by dostat nějaké kompenzace, alespoň na dva tři týdny jet na školu v přírodě, to by jim určitě pomohlo,“ říká Radim Šrám.
„Jsou tady u vás vůbec ještě nějaké zdravé děti?“ ptám se MUDr. Schallerové. „Ale to víte, že ano,“ směje se, „a ty nemocné z toho většinou vyrostou, je to jako raketoplán, který odhodí nepotřebné součásti. Většinou kolem pěti šesti let se situace malých dětí začne zlepšovat. Navíc, pokud s tím od začátku počítáte a hned nasadíte maximální péči, můžete dítěti hodně pomoci.“ Ale pro třetinu pacientů doktorky Schallerové to znamená, že stráví část svého dětství po doktorech, berou léky na posílení imunity a běžným dárkem v místních rodinách jsou poukazy na návštěvu solných jeskyní. „Děti se vypiplají, ale je to pro ně stres, a navíc je to pro rodinu ohromně časově i finančně náročné,“ říká Schallerová.
Ale snad se věci začnou zlepšovat. ArcelorMittal nedávno přislíbil, že dá do modernizace provozů 1,5 miliardy korun. A doktorce Schallerové koncern dokonce nabídl, ať vymyslí, co by aktuálně dětem pomohlo. A tak se malé děti snad mohou těšit na inhalátory a dýchací masky, aby si zatím mohly alespoň „umývat“ své dýchací cesty.
Jen v lednu mělo ze 75 kojenců, které má MUDr. Schallerová v péči, dvacet pět zápal plic. Několik miminek skončilo v nemocnici na dýchacích přístrojích.
***
Čím menší, tím horší
Proč se bát polétavého prachu
* Za hlavní ukazatele znečištění ovzduší se považují oxid uhličitý, oxidy síry a dusíku a freony.
* Pro lidské zdraví jsou ovšem nejnebezpečnější jednak polycyklické aromatické uhlovodíky (PAU), zejména benzo(a)pyren, ale také tzv. polétavý prach.
* Není totiž prach jako prach. Když nám větší částečka uvízne v oku, maximálně začneme mrkat a musíme si oko vyčistit. Ale čím menší částice, tím jsou pro lidské zdraví nebezpečnější.
* Polétavý prach je vlastně směs tuhých částeček unášených větrem, na něž se může navázat řada nebezpečných látek, jako jsou právě karcinogenní PAU.
* Velké částice prachu se zachytí na chloupcích v nose a nezpůsobují větší potíže, pokud nejsme alergičtí na prach, prostě je vysmrkáme.
* Částice menší než 10 mikrometrů
– PM10 – se ale mohou usazovat v průduškách, a způsobovat tak zdravotní obtíže. Ještě nebezpečnější je jemný polétavý prach, tedy částice o velikosti menší než 2,5 mikrometru (PM2,5), které pronikají hluboko do plic.
* Co to znamená pro obyvatele Radvanic a Bartovic? Podle studie Zdravotního ústavu v Kolíně způsobí překračování limitu prašnosti ročně osm úmrtí při počtu 5000 obyvatel těchto ostravských čtvrtí.
* Velká část obyvatel také podle této studie žije s desetkrát vyšším rizikem onemocnění rakovinou kvůli dlouhodobému působení arzenu a hrozí jí vyšší nebezpečí nádoru plic kvůli inhalaci benzo(a)pyrenu.
* A děti? Podle řady studií dlouhodobá expozice PM10 zvyšuje kojeneckou úmrtnost a může způsobovat bronchitidu a chronické plicní choroby.
* Navíc zvýšená koncentrace benzo(a)pyrenu a dalších PAU děti ohrožuje už během jejich nitroděložního vývoje. Hrozí jim nižší porodní váha, což může v dospělosti způsobovat vyšší nemocnost. „Nevěří mi“ Mudr. Eva Schallerová válčí s těmi, co se tváří, že je vše v normálu
Tady mělo tolik dětí zápal plic, že mi skoro nikdo nevěří, protože to vysoce převyšuje průměr. Když má dítě zápal plic, nestačí, že já to na plicích slyším. Musím ho poslat na rentgen, na odběry, abych měla doklad a mohla si stát za svou diagnózou,“ popisuje doktorka Eva Schallerová svůj boj s úřady. Například Hutnická pojišťovna s ní kvůli obrovské nemocnosti jejích malých pacientů neuzavřela smlouvu. Ale i lékařská obec byla dlouho nad jejími statistikami v rozpacích.
„Jsem pro mnohé persona non grata,“ klasifikuje sama sebe.
Když autorka textu zavolala na Zdravotní ústav vOstravě, požádala o data o Radvanicích a uvedla jméno Schallerová, vedoucí Oddělení hodnocení environmentálních a zdravotních rizik Hana Šlachtová jí je odmítla poskytnout. „Doktorka Schallerová vede svou svatou válku, její informace nepovažuji za objektivní,“ vysvětlila. „Je vrchol neslušnosti zpochybňovat výsledky doktorky Schallerové. Kdyby nebylo jí, my z Akademie věd ČR bychom se tím dnes nezabývali,“ říká doktor Radim Šrám.
Benzo(a)pyrenová republika
Modrá plocha představuje nejméně zamořené území, na plochách označených barvami na škále od žluté do hnědé platí následující: Čím tmavší barva, tím větší znečištění.
Zdroj: Akademie věd ČR
Jak smog poškozuje DNA?
Zdravotní stav dětí je v Radvanicích a Bartovicích natolik alarmující, že si tuto lokalitu vybral pro svou studii i Ústav experimentální medicíny Akademie věd ČR.
Na vzorku sta dětí s bronchiálním astmatem a stejném počtu dětí bez této nemoci bude zkoumat zdravotní důsledky znečištěného ovzduší. Stejný vzorek dětí budou vědci zkoumat i na Prachaticku, kde je naopak nízká úroveň znečištění.
„Těch sto dětí s astmatem najdete tady u mě v jedné kartotéce, na Prachaticku se do projektu musely zapojit hned čtyři dětské lékařky, jedna jich dohromady sto nedá,“ říká doktorka Schallerová.
Co lze od studie očekávat? Vědci dětem odebrali vzorky krve, moči a slin. Díky jejich analýze stanoví, jaké stopy zanechává znečištění ovzduší v genetické informaci. V krvi bude stanovováno tzv. oxidační poškození DNA.
O autorovi| MARKÉTA ŽÍDKOVÁ stálá přispěvatelka Pátku marketazidkova@post.cz
