Nezastupitelnou roli plní Rudolfinum v kontaktu se zahraničím, o čemž svědčí dva současné projekty. Nikdo jiný u nás nedokázal uskutečnit výstavu Damiena Hirsta, snad nejslavnějšího umělce současnosti. Předtím se v galerii prezentovaly filmy amerického popartového umělce Andyho Warhola. Sugestivní byla i expozice slavné americké fotografky Nan Goldin, která se představuje v nejvýznamnějších institucích světa.
V Galerii se uskutečnily také zásadní projekty současného i klasického českého umění: výstavy Josefa Váchala, Aléna Diviše nebo Mikuláše Medka, ke kterým vyšly zásadní publikace. Zajímavá byla výstava proslulé Waldesovy sbírky. Stejný význam měla třeba rozsáhlá expozice českého imaginativního umění. Ze starších žijících umělců galerie připomněla například Zbyška Siona, z mladších Petra Nikla či Františka Skálu. Jde o důležitou linii, v níž se doplnila řada bílých míst v historii českého umění.
Rudolfinu se přibližuje jedině výstavní dům DOX Galerie Rudolfinum je státní instituce řízená a financovaná Ministerstvem kultury České republiky. Společně s Českou filharmonií sídlí v nově zrekonstruované historické budově pražského Rudolfina, kterou vybudovali v neorenesančním stylu architekti Josef Schulz a Josef Zítek v závěru 19. století. Po roce 1989 se znovu začalo uvažovat o jejím využití pro sbírky moderního umění z Národní galerie. Krátce tam byla umístěna expozice klasických osobností z přelomu 19. a 20. století. Později se však proměnila na galerijní instituci současného umění.
Do Rudolfina se daří získávat důležité projekty nejen z evropských zemí, v čemž mu nekonkuruje ani Národní galerie, která má zahraniční program jen sporadický. Svým nástupem i velkorysými plány se Rudolfinu blíží před nedávnem otevřený výstavní dům DOX. Mezinárodní program má už jen Galerie hlavního města Prahy.
