V letním seriálu Lidových novin přinášíme praktické informace a rady o nejrůznějších typech očkování.
SERIÁL LN
VŠE O OČKOVÁNÍ
Jestliže minulé století označovali odborníci jako století antibiotik, to současné patří očkování. Nebádá se totiž už jen nad vakcínami proti klasickým infekčním onemocněním, ale i proti těm nádorovým.
První vlaštovkou byla na konci minulého roku očkovací látka proti lidskému papilomaviru, který způsobuje rakovinu děložního čípku. Vakcínu za zhruba deset tisíc korun si už mohou pořídit i české ženy a dívky. „Ačkoliv i v tomto případě hovoříme o infekčním problému, neboť očkovací látka působí proti papilomaviru, který se přenáší pohlavním stykem, jedná se o průlomovou vakcínu. Řada budoucích protinádorových vakcín totiž už pracuje s hypotézou, že – na různých principech – znemožní rozvoj nádorového bujení, které už s infekcí nemají nic společného,“ vysvětluje odborník na očkování profesor Roman Prymula z Fakulty vojenského zdravotnictví Univerzity obrany v Hradci Králové.
Pracuje se na vakcíně proti závislosti na tabáku
Ve vývoji jsou podle jeho slov i vakcíny proti zubnímu kazu nebo kouření. Kuřáci by se tak časem mohli spolehnout na to, že injekce jim nedovolí vytvořit si na cigaretě závislost. „Očkování proti kouření funguje na relativně jednoduchém principu. Malá molekula nikotinu se naváže na větší, což jí znemožní proniknout do mozku, kde by jinak nastartovala nikotinovou závislost,“ dodává expert.
Jednou budeme jíst vakcínu spolu se zeleninou
Nemálo času a peněz už vědci investovali i do vývoje vakcíny proti viru HIV, který způsobuje AIDS. „Přes přípravu řady slibných variant vakcín se však problém ještě řadu let nepodaří vyřešit,“ domnívá se Roman Prymula. Jak dodává profesor Jiří Beran z Centra očkování a cestovní medicíny v Hradci Králové, dříve než za 15 let se vakcína proti HIV na trh nedostane. Optimističtěji vidí Jiří Beran vývoj vakcíny proti nemoci, již přenášejí klíšťata: lymeské borrelióze. Zatímco proti klíšťové encefalitidě už očkovací látka existuje, na té proti borrelióze se stále pracuje. „Proběhla už celá řada klinických studií, dokonce i s evropskou tzv. kandidátní vakcínou, která obsahovala antigeny tří nejčastějších původců onemocnění,“ říká.
Budoucnost podle Romana Prymuly patří také dlouhodobější vakcíně proti chřipce, která člověka chrání proti strukturám viru, jež se nemění z roku na rok. Tato vakcína by tedy měla navodit obranyschopnost organismu na delší dobu než na jednu sezonu. Virus chřipky má totiž jedno specifikum: rok od roku se mění, mutuje. Očkovací látka z předchozího podzimu tedy neochrání organismus před virem chřipky, jež se objeví další rok.
Ve vývoji nejsou jen zcela nové typy vakcín, ale i jejich formy – například náplasti na základě nanotechnologií nebo jedlé vakcíny. Vakcinační látka by tak měla být začleněna do geneticky modifikované potraviny, jako je třeba salát nebo brambory, s níž by se dostala do organismu.
Na řadě jsou pneumokoky
Otázkou také zůstává, do jaké míry se v budoucnosti rozšíří státem financované očkovací schéma. „Odborníci doporučují očkování proti pneumokokovým nákazám,“ poukazuje Jiří Beran. Uvažuje se také o dětském očkování proti planým neštovicím. Pneumokoky, proti nimž se ve Spojených státech amerických plošně očkuje od roku 2000, jsou nejčastějším původcem zánětu středního ucha, mohou ale způsobit i zánět mozkových blan nebo zápal plic.
V současné době je na českém trhu k dispozici proti pneumokokům vakcína, kterou však rodiče musí v případě zájmu svému dítěti zaplatit. Od 1. ledna 2007 ji však zdarma dostanou ty děti, které trpí některou ze závažných či chronických nemocí, jako jsou opakované záněty středního ucha, onkologická a plicní onemocnění atd.
„Právě očkování proti pneumokokům je v tuto chvíli prioritou nejen tuzemskou, ale na základě doporučení Světové zdravotnické organizace i celosvětovou,“ zdůrazňuje Roman Prymula. Zároveň ale dodává, že jednou z překážek pro rychlejší zavedení této vakcíny do českého schématu očkování jsou finance.
