Stačí jeden příklad za všechny, komentář z deníku Moskovskij komsomolec: „Historky o morseovce, speciálním písmu, šifrách, mizejícím inkoustu a tajných schránkách jsou jako vystřižené ze zažloutlých stránek dobrodružných románů,“ napsal list a posměšně dodal: „V epoše nanotechnologií takhle nepracuje ani zimbabwská rozvědka.“ Terčem kritiky ruských médií se stala už samotná výměna - tedy její podoba. Do Ruska sice putovalo celkem deset špionů, ale na druhou stranu oceánu pouze čtyři vězni. Spíše než o dobrém obchodu to prý svědčí o malé hodnotě agentů vydaných z USA. „Směnárenský kurz je 10 za 4,“ napsal již citovaný ruský list.
A i další noviny zdůraznily, že ruští špioni byli ve skutečnosti bezvýznamnými občany žijícími jako každý druhý Američan. Neměli přístup k žádným tajným ani zajímavým informacím. Jejich výměna za čtyři „vlastizrádce“ - tedy Rusy odsouzené za špionáž pro Západ - je tak podle řady ruských expertů „neadekvátní a ponižující“.
Pokračování na straně 7
Dokončení ze strany 1
Ruská média se pozastavují také nad tím, jak nejasné cíle a úkoly dostali ruští špioni od svého moskevského ústředí. „Ženy v domácnosti, novinářky a důchodci příliš škod Americe nezpůsobili,“ hořce píše Moskovskij komsomolec a dodává, že za tyto „nýmandy“ odevzdalo Rusko americké straně špionskou elitu a jednoho známého vězně svědomí.
Nešťastná Anuška...
„Putinovi špioni se s ostudou vracejí do Ruska,“ napsal dokonce opoziční server www.openufa.com. Ten otevřeně celou operaci nazval „ostudou ruské zahraniční rozvědky“ i samého „bývalého čekisty“ premiéra Vladimira Putina - někdejšího agenta KGB v Německu. A nejslavnější z desítky ruských špionů Annu Chapmanovou - nejen tento server - pasoval na „prostitutku“. Vůdkyně opozičního Demokratického svazu Ruska Valerie Novodvorská označila za „lůzu“ nejen deset špionů, kteří se vrátili do Moskvy, ale i současné vedení ruské rozvědky. „A ta nešťastná Anuška, co chtěla svést britské prince? Jen zoufalci...“ řekla v rozhovoru pro rozhlasovou stanici Echo Moskvy. Vítá naopak osvobození vědce Igora Suťagina.
Jenže osud tohoto ruského vědce, který je i mezinárodní organizaci Amnesty International pokládán za politického vězně, je doposud nejasný. O víkendu se nacházel ve Velké Británii a zatím, jak vyplývá z výroků jeho rodičů, není rozhodnut, kde a jak bude žít. Doposud nemá ani britské vízum, prozatím se ale může usadit u svých známých - také vědců - v Londýně. Podle informací ze včerejška se nacházel v nejmenovaném hotelu nedaleko britské metropole. Jeho bratr Dmitrij, který s ním telefonicky hovořil, uvedl, že prý ani nezná jméno města, ve kterém je. „Doteď nepochopil, co se s ním děje,“ prohlásila advokátka propuštěného ruského vězně Anna Stavická.
... a „zlomený“ Suťagin?
Opoziční politička Novodvorská, která byla ještě za SSSR sama vězněna z politických důvodů, obvinila ruskou vládu, že Suťagina „zlomila“. „Nechali ho deset let sedět a pak řekli: buď se přiznáš, nebo tě nepustíme, uvedla Novodvorská. Podle před ním měli „kleknout na kolena. omluvit se za těch 10 let a vyplatit mu odškodnění“.
Připomněla také osud vězněných ropných magnátů Michaila Chodorkovského a Platona Lebeděva. „Kdyby všechnu tu ropu, kterou prý ukradli, raději darovali CIA, mohli se také dostat na seznam vyměňovaných,“ prohlásila.
O autorovi| PETRA PROCHÁZKOVÁ, Autorka je spolupracovnicí LN
